Ze Žvahova na Dívčí Hrady? Když se daří, tak se daří!

V úterý 15. srpna mě v dopoledních hodinách zastihla příjemná zpráva ohledně mého přijetí do nového zaměstnání.

Měl jsem takovou radost, že se mi chtělo skákat a běhat. Využít jsem chtěl právě té druhé pohybové aktivity a našel si běžecký závod, který se ten den konal.

Ze seriálu Sabzo to byl 3,7km dlouhý běh ze Žvahova přes Dívčí Hrady a zpět.

Na start jsem to stihl akorát. Startovní výstřel byl naplánován na 18:00, já do místa startu kousek u železniční zastávky Žvahov dorazil 20 minut předstartem

Stihl jsem se rozklusat, ovšem nebylo kam si dojít na záchod. To mě celkem stresovalo, ale se startovním výstřelem moje potřeba zmizela.

Začátek závodu byl těžký. Když si odmyslíme obrovské vedro, hned po pár metrech začalo brutální stoupání.

Startovní pole se natáhlo a já se držel za běžkyní s podivným běžeckým stylem, kterou jsem si pamatoval s posledního Sabzo závodu v Krčském lese.

Po úzkých cestičkách bylo těžké předbíhat, raději jsem tedy běžel volně, abych se neutavil a zároveň si hlídal J.Matouška. Mladého běžce s podobnou výkonností, kterého si rovněž pamatuji z předchozích závodu a měli jsme to letos 1:1.

Na konci stoupání se mi ho podařilo doběhnout a asi 50 metrů jsme běželi rameno na rameni. Jeho tempo se mi však zdálo pomalé, a tak jsem přidal.

Po stoupání následovala dlouhá rovinatá pasáž, kde jsem byl schopen řádně protáhnout krok a držet vysoké obrátky.

Brzy jsem se dostal před J.Hanouska, kterého jsem v závodech Sabzo ještě nikdy neporazil. To mi dodalo impulz a dál jsem držel vysoké tempo.

Přede mnou byla v tu chvíli velká díra. Tak 30-40 vteřin na tři běžce. V hlavě jsem si plánoval drtivý útok při seběhu, ale prvního jsem doběhl ještě na Dívčích Hradech.

Trať byla místy opravdu těžká, opravdový krok. V jednu chvíli mi podjela levá noha a já málem spadl. Naštěstí jsem však kritickou chvíli ustál a těšil se na seběh.

Seběhy mi totiž celkem jdou, ovšem druhý běžec přede mnou se nedal lacino. Dostal jsem se před něj až na konci a okamžitě zbystřil dalšího J.Ledvinku, kterému jsem se přibližoval.

Ještě železniční zastávkou proběhl první, ale na posledních 50 metrech do mírného kopce jsem nasadil drtivý sprint finiš a zajistil si tak konečné 13. místo časem 19:58.

V cíli panovala naprostá spokojenost. Určitě můj nejlepší výkon v sezoně. Prostě když se daří, tak se daří.

Škoda jen, že Sparta večer nepostoupila do dalšího kola Ligy mistrů proti Kodani, to by byl dokonalý den.