21. 6. 2024

Přepálit závod bolí, ale osobák na 5km se počítá!

Koncem léta jsem si chtěl vylepšit osobní rekord na 5km trati a kde jinde, než na tradičním běhu Vaší ligy na branické cyklostezce.

Hladkou a rovinatou trať jsem v minulosti už třikrát běžel a nejlepší výsledek jsem si připsal loni v srpnu, když jsem stlačil čas vteřinu pod hranici 24 minut.

Cíl byl jasný a tedy, vylepšit si osobní rekord na této trati.

Taktický plán byl zcela odlišný od toho, jak závody obvykle běhám. Tedy rozbíhám volněji a tempo stupňuji. Tentokrát jsem na to chtěl jít jinak.

Napálit první dva kilometry a pak děj se vůle páně…

Jak jsem si předsevzal, tak jsem udělal. Stoupl jsem si do druhé linie rychlých běžců a vypálil.

Tušil jsem, že běžím rychle, ale mezičas na prvním kilometru šokoval i mne. 4:05.

„Ou shit, to jsem asi přehnal,“ pomyslel jsem si okamžitě. S takovou jsem měl závod rozběhlý na 20:25 na což absolutně nemám.

Nic, dál jsem se snažil držet vysoké tempo, ale už před druhým kilometrem měl začali sbíhat první závodníci.

Na druhém kilometru jsem byl za 8:35. „Dobrý, pořád mi to běží, rychlejších běžců si nevšímám,“ myslel jsem si.

Ještě do třetího kilometru, kde jsem byl za 13:31 to šlo. Pak začaly nohy strašně tuhnout. Čtvrtý kilometr jsem běžel ještě v tempu 4:57 na kilometr, ale poslední kilák bylo utrpení.

Zatímco první kilometr byl 4:05, poslední jsem urazil za 5:04! Z posledních stovek metrů si příliš nepamatuju.

Naposledy, když se přede mne dostal nějakých 800 metrů před cílem K.Kodr, kterého registruji snad na každém běhu a ještě nikdy jsem ho neporazil. Tak zase třeba příště.

Ještě se přede mne dostalo pár běžců, ale to už jsem neřešil. Na svůj tradičně silný závěr jsem totálně rezignoval.

V cíli jsem stopky zmáčknul v čase 23:33! Podařilo se, loňský osobní rekord jsem si vylepšil skoro o půl minuty.

Na jásání však prostor nebyl, ihned na cílem jsem sebou seknul o zem a dobrých deset minut se nemohl postavit na nohy.