17. 6. 2024

Za Spartou až do Teplic? Spontánní trip s Martinem!

V posledních letech jsem Spartu šidil. Na návštěvy zápasů už není tolik času a chuti jako dřív. Když se však v sobotu 19. srpna ozval kamarád Martin s tím, že má volno a Sparta hraje šlágr v Teplicích, nahlodalo mě to.

Ten den jsem neměl nic moc na práci. Bylo hezky, Spartu jako lídr tabulky hrála dobrý fotbal a Martina jsem taky už nějaký čas neviděl.

V týdnu před utkáním se mluvilo o tom, že by teplická Stínadla mohla být po více než 20 letech opět vyprodaná, lístky však nakonec stále byly.

Sparťanské sektory byly vyprodány, ovšem lupeny na ostatní tribuny ještě nějaké zbyly.

Vzal jsem dva za bránu (jeden kus cca 250kč) a napsal Martinovi, že jedem. Zatímco já už v minulosti v Teplicích na fotbale byl, pro Martina to byla premiéra.

Bohužel ani jeden jsme neměli k dispozici auto, a tak padla volba na bus z Nádraží Holešovice. Příjezd do Teplic byl pouhých 20 minut před výkopem.

Ten den panoval hic, takže chlazené pivko do busu byla nutnost. Cesta uběhla velmi příjemně. Žádné kolony, klimatizace a než jsme probrali všechno co se nám v životech děje, už jsme vystupovali v Teplicích na Benešově náměstí.

Ke stadionu jsme se dostali pěšky po nějakých deseti minutách chůze, takže před výkopem v 18:00 už jsme seděli na svých místech.

Stadion Na Stínadlech byl už slušně zaplněn. Bylo jasné, že 18 221 diváků nepřišlo a vyprodáno se hlásit nebo, přesto byla oficiální návštěva 15 847 parádní.

Hned skoro celou protilehlou tribunu zaplnili sparťanští fanoušci. My seděli ve velkém prstenci za brankou a byli v lehké přesile domácích.

Fotbal se, i vzhledem k velkému vedru, nehrál bůhvíjaký.

První gól dala Sparta, když si Honza Kuchta šikovně zaběhl na obranu. Radoval jsme však sám, jelikož Martin v tu chvíli čekal frontu na klobásu a pivo.

Klobásu ohodnotil jako průměrnou a pivo mu někdo ukradl z klandru, když se otočil.

Celkově občerstvení bylo jedno velký špatný. S velkou návštěvou se počítalo, přesto jeden stánek nestihl vše obsloužit a potraviny i pití začalo mizet.

Na hlavní tribuně dokonce došla voda a na WC tekl jeden malý čůrek z kohoutku. To vše ve chvíli, kdy ve stínu bylo 35 stupňů a v ochozech se tísnilo tisíce lidí.

O vzruch na hřišti se na konci první půle ještě postaral sparťanský kapitán Láďa Krejčí, který se nechal hloupě vyloučit.

Oslabená Sparta se po přestávce do ničeho nehnala a doufala v udržení stavu. K naší smůle a k radosti domácího kotle však kapitulovala pět minut před konce z rohového kopu.

Tepličtí vycítili šanci a poslední minuty to v hledišti a na hřišti začalo pořádně žít.

My si poslední minuty napjaté atmosféry však vychutnat nemohli, jelikož jsme museli ve 20:15 zase stihnout poslední autobus zpátky do Prahy.

Poslední tři minuty jsme tak sledovali po cestě pěšky na bus, ovšem nic zásadního se nestalo. Sparta ztratila první body v sezoně po malátném výkonu.

Nám však cesta zpátky domů proběhla stejně příjemně jako sem.

Přispěl tomu jednak chlazený ovocný Radler, který Martin splašil minut před odjezdem ve večerce a taky fakt, že už nás v životech více „trápí“ daleko důležitější věci než výsledky oblíbeného klubu.

Sestřih utkání 👇