Trent Alexander-Arnold: Milovaný syn Anfieldu! Stane se tu legendou?

Když Oscar Wilde cestoval, uváděl:  „Svůj imigrační dotazník jsem vyplnil stručně: Stáří – jednadvacet, povolání – génius, k proclení – nic, kromě talentu.“ Padlo by to i na Trenta Alexandera-Arnolda. Předáka pravých beků. Liverpoolskou pýchu.

Kdyby byl slovníkovým heslem, stálo by tam: Trent Alexander-Arnold – snadno, lehce, obratně se pohybující pravý obránce; vytrvalý; nepolevující; běhající bez známek únavy; s bravurou centrující; schopný zasadit úder.

Kromě toho umí báječně zahrávat přímé kopy. Hru čte s důvtipem a předvídavostí mistra. Někdy se až zdá, že oplývá magickými kouzly. Člověk čeká, že sundá dres a odhalí kouzelnický plášť Harryho Pottera.

Trent Alexander-Arnold naplňuje Liverpool radostí. Vzadu je pevný jako skála, do útoku se vrhá s vervou. Betonujete? Stejně většinou vrazí dovnitř.

Jürgen Klopp nedávno řekl: „Opravdu mě překvapil. Bylo mu sedmnáct, když jsem s ním začal pracovat. Patřil mezi velké talenty. Nebyli jsme si ale jistí, jak to zvládne. Hlavně po psychické stránce. Vidíte však sami, jaký je stroj!“

Liverpoolský rodák je odchovancem Reds. V klubu je od šesti let a fanoušci jsou na to patřičně hrdí. Většina nostalgicky vzpomíná na Gerrarda nebo Carraghera, ale jinak? Akademie první tým nijak zvlášť nezásobí.

Mladí hráči nevěřili, že do áčka vede cesta. Na nejvyšších místech radši utráceli: Aquilani, Balotelli, Borini, Diouf … a to jsme teprve na začátku abecedy. Teď všichni tleskají Chelsea, pyšnící se vlastními produkty (Mount, Abraham, Hudson-Odoi, James…) Liverpool? Dlouho nic. Až TAA. Skutečná chlouba a nejmilovanější syn Anfieldu.

Když 21letý Angličan podepsal novou smlouvu a při té příležitosti řekl, že chce zůstat v Liverpoolu celou kariéru a stát se legendou, mezi fandy se prudce zvýšila potřeba papírových kapesníčků.

Klopp mu první možnost poskytl říjnu 2016. Víc se prosadil v další sezoně 2017/18 a Gareth Southgate ho přivítal v anglické reprezentaci, vzal ho i na mistrovství světa. Prvním leskem se rozzářil v následující sezoně 2018/19. Připsal si 15 asistencí a jako hráč základní sestavy dobyl s Reds Ligu mistrů.

Do fotbalových kronik se nesmrtelně zapsal geniální lstí v semifinále proti Barceloně. Při rohovém kopu oklamal úplně všechny. Naznačil, že odchází od praporku, ale hned se vrátil a centrem našel nikým nehlídaného Divocka Origiho, který počtvrté rozburácel Anfield.

„Byl to instinkt. Jeden z okamžiků, kdy vidíte příležitost,“ vysvětloval Trent.

Co se branek a asistencí týče, na svém postu v posledních dvou letech zcela dominuje. „Chci ještě zapracovat na střelbě. Rád bych dával více gólů. Moderní krajní obránce musí podporovat ofenzivu, vytvářet šance, sbírat asistence.“

Prozradil, že sleduje plno jiných beků, ale inspiruje se u dvou velikánů. „Především u Daniho Alvese a Philippa Lahma,“ svěřil se Trent. „Dani si to vzadu uměl pohlídat, ale hlavně byl nepřekonatelný v útoku, počínal si spíš jako pravé křídlo, hodně akcí šlo přes něj. Messi ho miloval.“

Trent odtajnil, že mu kluboví analytici vyrobili sestřih s nejlepšími Alvésovými a Lahmovými momenty, aby mohl ve volném čase studovat. „Poziční hra, rozhodování v určitých situacích, náběhy. U Lahma se soustředím spíš na defenzivní aspekty, u Daniho na ofenzivní,“ uvedl.

Jeho Liverool mezitím drtí rekordy. Premier League, nejkvalitnější ligu světa, ovládl o parník a ukončil třicetileté čekání na titul. Reds obsadili trůn. Díky Kloppovi, nejlepšímu trenérovi. Díky Virgilovi, nejlepšímu stoperovi. Díky Salahovi, Manému a Frminhovi, nejlepším útočníkům. A díky Trentovi, nejlepšímu pravému obránci.

Zdroj: Časopis Góóól