28. 5. 2024

Schlesinger: Jak sportovci překonávají své limity? O sporthackingu s koučem fotbalistů i Berdycha!

Holistický přístup k životu či biohacking zažívají v poslední době doslova boom v oblíbenosti. Profesionální sportovci i běžní lidé lezou do ledové vody, praktikují dechová cvičení a nahřívají se u infračerveného panelu.

Celostní přístup propaguje ve své praxi i kouč Vít Schlesinger. Pro své poznatky vytvořil i speciální disciplínu, takzvaný Sporthacking, který propojuje psychiku, regeneraci, stravu a trénink v jeden celek.

V přípravě pomáhá kapitánovi fotbalové Sparty Ladislavu Krejčímu, bojovníkovi MMA Matěji Kuzníkovi či rychlým závodníkům Romanu Stankovi s Erikem Caisem.

Jeho služby dlouhodobě využíval také nejúspěšnější český tenista Tomáš Berdych.

Tlak na nejlepší sportovce je enormní, obzvlášť v tak vysoké konkurenci, která v dnešní době panuje napříč všemi sporty.

Ne každá individualita je ale schopná s tlakem dlouhodobě pracovat tak, aby z něj dokázala profitovat a nepodepisoval se negativně na fyzickém výkonu.

I proto má západní svět stále více v oblibě mentální kouče, kteří s tlakem i jinými aspekty sportovních kariér dokážou pomoci.

V Evropě přitom tento trend nachází své místo na slunci až v posledních letech.

„Pokud náš spánek dokáže ovlivnit naši výkonnost a vzorce dýchání zase naši psychiku, musí být jasné, že lidské tělo je propojené. Proto k němu přistupuji jako k jednomu celku.

Díky propojení jednotlivých oblastí pak dokážeme jako individuality posunout své hranice na úplně novou úroveň,“ osvětluje Vít Schlesinger.

Začínal jako trenér lyžařů a později hokejistů ve Spojených státech.

K trénování se přirozeně přidal zájem o správnou stravu, na Palackého Univerzitě pak během studií
přidal psychologii a filosofii.

Odborník na lidské tělo během své bohaté kariéry začal pomáhat české sportovní špičce.

Svou štaci absolvoval i u hokejové reprezentace, až na tři roky zakotvil u elitního českého tenisty Tomáše Berdycha.

„Právě u tenistů je obrovsky důležitým tématem vnitřní dialog. Tenista je na celém světě úplně sám
a při každém míčku svádí boj se svou hlavou,“ říká.

Ve své praxi se Schlesinger zaměřuje i na téma štěstí, které je podle něj esenciální ke spokojenému životu.

Až čtyřicet procent profesionálů totiž podle studie Athletes for Hope trpí psychickými problémy, i když jsou jejich sportovní výsledky nadprůměrné.

„Úspěšní sportovci sice vydělávají peníze jako z pohádky, bere si to ale svou dan. Rychlý zisk, sláva a uznání je dnes, bohužel, mnohem důležitější, než dlouhodobá cesta a pocit naplnění a štěstí. Proto jsou tak časté případy, kdy sportovní celebrita na samotném vrcholu není šťastná a končí v depresích nebo závislostech,“ zdůraznil.

Jak tedy dlouhodobě přistupovat ke sportovní kariéře? Podle Schlesingera je možný vzor aktuální
šampion UFC Jiří Procházka.

”Nejprve našel cestu k sebepoznání, drží si samurajskou mentalitu, žije naplno a užívá si celý proces, ke kterému patří i porážky. Kdyby v kleci prohrál, vnímal by to jen jako součást cesty bojovníka a do žádné deprese by jistě neupadl,” myslí si Vít Schlesinger.

Není to ale jen o pocitu štěstí nebo vyrovnání se s tlakem.

Sportovní kariéra může danému atletovi přinést i zranění a jistý půst v jeho nejoblíbenější činnosti, tedy v závodění či zápasení.

Tím si aktuálně prochází další Schlesingerův klient, bojovník Matěj Kuzník, kterého trápí dvakrát operované koleno a od jeho posledního duelu v kleci uběhlo už přes devět měsíců.

“Zápasníkův denní chléb jsou tréninky, které vrcholí zápasem. Když tato činnost vinou zranění
sportovci najednou odpadne, cítí určitou prázdnotu, psychickou bolest a frustraci.

Pokud je v emoční bolesti, utápí se v tom mnohem víc a především tím narušuje biochemii svého těla, takže regenerace je mnohem horší.

Je důležité přijmout, že x měsíců nebudu zápasit a dát svou pozornost tam, kde mi to jako bojovníkovi pomůže. Matěj se tak soustředil na vzdělávání, regenerování a posilování těch částí těla, které ho nebolely,” popisuje Vít Schlesinger proces, na kterém s Kuzníkem v posledních měsících pracovali.

Dalším tématem je pak také ukončování kariér.

“Mnoho sportovců neumí najít ten správný čas k ukončení kariéry, jen málo z nich umí odejít na vrcholu.

Zpravidla jsou to ti nejlepší, ale i u nich vídáme příklady, kdy se to tak úplně nepovede a legendární jedinec dohrává kariéru poněkud potupným způsobem.

Většinou ale ti, kteří se pohybují v průměru, stále věří, že “jednou” dokážou vyhrát. Proto kolikrát své kariéry prodlužují a neumí včas odejít,” míní Schlesinger.

Svým klientům pomáhá se s tématem konce kariéry začít srovnávat s předstihem. Řada z nich se toho tématu bojí, vyhýbají se mu.

“V této souvislosti jde hlavně o sebepoznání. Vrcholoví sportovci často dlouhé roky znají jen
jedinou činnost a sice svůj sport. Je ale důležité pochopit, že tenista je jen jeho role, která jednou
skončí,”
uvádí.

“Tomáš Berdych byl se svým koncem kariéry srovnaný a předem měl nastavené, že jakmile nebude dlouhodobě schopný držet krok s elitou, nemá pro něj tenis nadále smysl.

K tomu došlo v momentě, kdy měl zraněná záda, snažil se hrát na maximum, ale limitovalo ho to natolik, že už se špičkou nedokázal držet krok. Proto usoudil, že je nejlepší čas kariéru ukončit.

Pochopil svoji podstatu, dal maximum do své role profesionálního tenisty, a když ta role skončila,
je stále naplněný a šťastný člověk,”
dodává Schlesinger.

Vít věří, že právě mentalita těch nejlepších sportovců může být nápomocná i běžným lidem při
řešení jejich denních potíží.

“Každý se musí vyrovnávat s tlakem, každému jde o pocit štěstí a vnitřní naplněnosti. Jsou tu jasné průsečíky,” míní Sporthacker.

Právě těmto tématům se věnuje i ve svém Sporthacking institutu, který pravidelně vzdělává takové lidi, kteří se ve svých životech chtějí posunout.

“Jde o víkendové workshopy, kde pracujeme na uvědomění si vlastních limitů, poznání svých strachů a napojení na sebe samého,” uzavírá Vít Schlesinger.