Promarněné talenty, 1.díl: Jednička draftu NHL Patrik Štefan
Pokaždé, když hokejoví odborníci sestavují žebříček největších omylů jedniček draftu NHL, má v něm místo vždy jisté český útočník Patrik Štefan. Toho si v roce 1999 vybrala Atlanta a vkládala do něj velké naděje. Štefan odehrál v zámoří přes 400 utkání, což je úctyhodná porce a pro spoustu hokejistů bude asi nedostižným snem. Ovšem od jedničky draftu se čekalo trochu víc než 64 branek a 124 asistencí. Do historie NHL se však Patrik Štefan přece jen zapsal, a to asi nejslavnější minou v dlouhé historii ligy.
Patrik Štefan se narodil v Příbrami a s profesionálním hokejem začínal v Praze na Spartě, kde si v roce 1997 odbyl i Extraligovou premiéru. Brzy ho to však táhlo za moře, a tak už o rok později v pouhých osmnácti letech zamířil do nižší severoamerické soutěže IHL, kde se upsal týmu Long Beach Ice Dogs.
S blížícím se draftem NHL favorizovali odborníci především švédské bratry Sediny. Ti však již dopředu avizovali, že budou nastupovat jedině spolu. Právo první volby měla, dnes už neexistující, Atlanta Thrasher. Skauti Atlanty viděli ve Štefanovi pracovitého hokejistu s ideálními fyzickými předpoklady a šikovnýma rukama.
Podcenili však Štefanovu náchylnost ke zranění, která ho provázela celou kariéru. Ve své první sezoně zaznamenal za 72 odehraných utkání 25 bodů, v té druhé 31, což bylo vysoko za očekáváním. Štefanovým bodovým maximem pak bylo 40 bodů ze sezony 2003-04, kterou odehrál úplně celou. Po sezoně 2005-06, která byla jeho posledním v týmu Atlanty, dostal pozvánku do reprezentace na květnové mistrovství světa v lotyšské Rize.
Podceňovaný český tým tam tehdy získal senzační stříbro, když v průběhu turnaje porazil hokejové velmoce jako Kanada či Rusko. Po hříchu je to jediná medaile z velké hokejové akce, kterou Štefan za celou svojí kariéru získal.
Následující sezonu se ještě naposledy vrátil do NHL v barvách Dallasu, aby předvedl pravděpodobně největší hokejovou minulu, jaká byla zámoří k vidění. Stalo se to 6. ledna roku 2007. Běžela poslední minuta utkání mezi domácím Edmontonem a Dallasem. Hosté vedli 5:4 a zoufalí domácí zkoušeli hru bez brankáře. Čtrnáct vteřin před koncem zachytil Patrik Štefan rozehravku domácích zadáků a jel sám na prázdnou branku. V tu chvíli si nejeden fanoušek pomyslel, že je rozhodnuto. Vždyť tohle bylo snadnější dát, než nedat.
Jenže když už se Štefan chystal zasunout puk do volné brány, puk mu přeskočil čepel a Štefan ztratil kontrolu nad ním a posléze i nad svými bruslemi. Bylo to však ještě horší, protože jeho krajan Aleš Hemský z následného protiútoku vyrovnal na 5:5, a to dvě vteřiny do konce.
Sám Štefan na tento incident, který ho proslavil už dnes hledí s nadhledem: „Jasně, asi bych to podruhé udělal jinak. Ale pořád je to jenom prkotina v porovnání se vším, čím jsem v životě prošel. Musel jsem překonat řadu zranění, jedno mi v sedmadvaceti ukončilo kariéru. Manželka bojovala s rakovinou prsu. Tohle byla jedna akce v jednom mači. Hokej je jen hra. Svým dětem i klukům, které trénuji, vždycky říkám: Můžete pokazit jedno střídání nebo zápas, udělat kiks. Ale podstatné je, co uděláte pak. Jak zareagujete“.
„Lidi dělají chyby. Stávají se tisíckrát horší věci,“ vzpomíná po letech dnes už hokejový agent. O rok později ukončil Patrik Štefan kvůli obnovenému zranění kyčle svou hokejovou kariéru. Po konci kariéry působil Patrik Štefan jako hokejový skaut či agent a dnes žije v Detroitu, kde se krom práce agenta věnuje i činnosti trenéra mládeže.