Poděbradský triatlon jsem pod 2 hodiny nezdolal, ale závod bavil!

Po roce jsem se vrátil do Poděbrad, abych se zúčastnil triatlonového otvíráku sezony. Zatímco loni jsem do Polabí dorazil bez přípravy a zdravotně ne zcela fit, letos už jsem závodu věnoval nějakou péči.

Od února jsem začal systematicky trénovat co čas dovolil.

Na tratích 700 metrů 🏊 plavání, 30km 🚴‍♂️ na kole a 7km 🏃 běhu jsem si myslel na čas pod 2 hodiny. Loni jsem totiž závod dokončil v čase 2 hodiny 7 minut a 41 vteřin.

Takový cíl se nakonec ukázal jako příliš odvážný, ale hezky popořádku.

Budíček hezky v 7 ráno, posnídat kaši s energetickými tyčinkami a ovocem a nasednout na svoji Meridu a podél Vltavy hezky na Hlavák.

Pěkných 12km na probuzení. V 9 hodin už jsem seděl ve vlaku s koupenou místenkou pro sebe i kolo. Se mnou ve vagonu asi další 4 triatlonisti.

Po desáté hodině jsem dojeli do Poděbrad a právě tady se mohl celý den zkazit. Proč? Protože jsem si ve vlaku zapomněl cyklistikou helmu bez které není možné závod absolvovat.

Naštěstí jsem si to hned uvědomil a nějaký hodný rocker mi jí donesl ke dveřím byť průvodčí už pískal odjezd. Uf 😀

Cestou na registraci jsem si projel začátek cyklistické trasy, abych nezazmatkoval.

Hodinu dlouhý proces registrace, ukládání věcí do depa, převlékání do závodního, rozvičování utekl jako voda a hurá na start.

🏊 PLAVÁNÍ

Jeden velký okruh na Jezeře Poděbrady s hromadným startem z pláže. 10 minut před startem plavání poprvé vykouklo sluníčko:) Voda měla nějakých 17 stupňů. Hromadný start z pláže a 365 chlapů šlo na věc.

Jako slabý plavec jsem se logicky nikam netlačil a plaval tak, abych měl prostor. Možná – nebo spíše určitě – jsem párkrát ztratil orientaci a naplaval pár desítek metrů navíc. I tak jsem se ke konci nalokal.

Celkově jsem ve vodě strávil 19 minut a 15 vteřin což je 20 vteřin zhoršení oproti loňsku. To nepotěšilo, ale upřímně jsem tréninku v bazénu skoro nic nedal.

I v depu jsem oproti loňsku něco málo ztratil (loni 1:58, letos 2:13), ale na kolo jsem nasedal odhodlaný a plný elánu.

🚴‍♂️ CYKLISTIKA

Rovinatá trať do Nymburka a zpátky. Od začátku jsem na svoji Meridu dupnul a snažil se držet tempo kolem 30km v hodině.

Naježděné kilometry mi chybí, takže jsem pozice tradičně ztrácel, přesto jsem pár závodníků předjel i já.

První půlka byla po větru, po obrátce už jsme jeli proti. To už bylo těžké držet třicítku.

Drafting byl sice zakázán, přesto jsme se tam s několika závodníky stále předjížděli.

Na posledních 6km jsem naštěstí chytl dva spoje – včetně dědečka hříbečka – a společně jsme dojeli do depa. Je vždycky lepší když má člověk s někým kontakt a někoho vidí.

🏃 BĚH

V běžecké části jako jediná doznala trasa změny. Nově se běžel jen jeden 7km okruh po asfaltce podél řeky Labe.

Oproti loňské verzi na trati přibylo stinných míst, což všichni uvítali.

Vyrazil jsem na trať v tempu 5:00/km s cílem dostat do sebe sladkou tyčinku, jelikož jsem cítil hlad.

To se však záhy ukázalo jako nereálné, tělo tuhou stravu odmítlo přijmout a já na první kilometr občerstvovačce – tyčinku zahodil a kopnul do sebe jonťák a vodu.

Do příště musím právě na občerstvování během závodu daleko více zapracovat.
.
Běželo se mi dobře a začal jsem sekat jednoho soupeře za druhým. Klasické křeče do nohou stále nepřicházely a já byl schopen držet tempo a hlavu ve flow.

Na posledním kiláku jsem doběhl početnou skupinku. Ještě před náběhem na modrý koberec jsem zapnul motory, všem pláchl a vylepšil si o tři místa pozici.

Trať dlouhou 7,3km jsem zvládl uběhnout za 38 minut v tempu 5:12/km. Právě tady se projevilo, že mám letos naběháno.

🏁 Konečný čas v cíli se mi zastavil na 2 hodinách 3 minutách a 40 vteřinách. Přesně o čtyři minuty a jednu vteřinu lepší než loni.

Zároveň tam ty čtyři minuty k prolomení dvouhodinové hranice chyběly. Na tuto metu si tedy musím minimálně ještě rok počkat.

Pár desítek vteřin po doběhu jsem se jako hladový vlk vrhnul na přichystané občerstvení. Meloun, víno i makový závin přišel vhod. Na trati mi hoooodně vyhládlo, příště musím stravu vyřešit lépe včetně pitného režimu.

Poděbradský triatlon jsem si po pouhých dvou účastech zamiloval a už teď vím, že to bude závodní srdcovka do konce života ♥️