Patrick Bamford: Tam a zase zpátky

Po světě neběhá mnoho zcestovalenějších fotbalistů než útočník Leedsu United Patrick Bamford. Míval i tři angažmá za sezonu, snažil se někam zapadnout, ale douho neúspěšně. Pracovitý útočník se nevzdal a nakonec si našel svoji druhou rodinu v týmu Marcela Bielsi. Zda je spokojený či v čem je jeho síla? Čtěte dále.

Své brzké začátky si zažil v mládežnické akademii Nottinghamu Forest. Jako každý mladý kluk i on měl skvělé požadavky pro to, aby se stal skvělým fotbalistou. Avšak, když mu život nepřál musel si poradit jinak.

„Začal jsem v Nottinghamu Forest čistit toalety a drhnout podlahy sprch,“ řekl anglický útočník při svém vzpomínání na start fotbalové kariéry. Peněz nebylo dostatek a hrát druhou nejvyšší ligu v Anglii, dělat práci i studovat střední školu zároveň. To není lehký oříšek na tehdy osmnáctiletého fotbalistu.

Někteří lidé ho brali s učením a všemi věcmi kolem vážně. Jiní mu zase brali za zlé jeho nevěnování kariéře fotbalisty. On měl ale jasno. Radši mít vzdělání, než jít do života s velkým riskem. „Jakmile jsem opustil školu a byl jsem v druhém ročníku, absolvoval jsem ekonomický diplom,“ Odvětil v rozhovoru o jeho životě.

V té době hrával Nottingham Forest Championship a většina týmů se tehdy, vlastně i v dnešní době stále pohledává po mladých talentech, kteří mají potencionál hrát za světový klub s velkým S. Mladičký Bamford nebyl výjimkou. Přeci jenom svůj debut si v A-týmu odkopal už v „pouhých“ osmnácti letech.

Pro pochopení jak se všechno odvíjelo dál uvedu, že 31. prosince 2011 odehrál první zápas v hlavním týmu. O měsíc později už o jeho charakter projevila zájem Chelsea s tehdy jasnou nabídkou jeden a půl milionů euro. Patrick tehdy neváhal ani minutu. Sice se našli lidi co si mysleli, že svůj rodný tým opustil kvůli neshodám v týmu. Jeho svědomí však vědělo svoje. „Mnoho lidí řeklo, že jsem opustil Nottingham ze špatných důvodů, ale nebyla to pravda. Chtěl jsem hrát za špičkový tým jakým byla Chelsea,“

Tak započala jeho cesta v Londýně. Pod tehdejším koučem Robertem Di Mattem se očekávala velká kouzla. Místo toho však začalo vznikat kouzelnické vystoupení, které čarovalo maximálně hostování za hostováním a něco co připomínalo improvizaci i těžkou konkurenci, která se vázala v Chelsea. Z fotbalového snu v Blues nakonec došlo na studenou sprchu.

Už v listopadu 2012 zatočil ze Stamford Bridge do tehdy třetiligového týmu Milton Keynes. Když se to řekne blbě ze svého „loan transfer“ jak se přezdívá hostování v anglickém jazyce, si udělal životní styl na dlouhých pět let. V jakémkoliv týmu nevydržel ani půl sezony. Za jeho angažmá v celku z Premier League si užil fotbalu až v sedmi různých týmech! Od Crystal Palace, Norwiche si například zahrál v Derby County. Jeho střídání týmů bylo jak u sňatkového podvodníka, který své manželky bral jak na běžícím páse. Jak sám ale říkal. „Když jsem tehdy šel na hostování, opravdu jsem na Chelsea nemyslel. Moje soustředění bylo čistě na tým, ve kterém jsem byl, a hlavně jsem jim chtěl pomoci, stejně jako když jsem byl v Derby, Middlesbrough či jiných týmech,“

Právě ta jedna zastávka ve zmiňovaném angažmá v Middlesbrough byla klíčová. V roce 2017 jako kdyby došlo k doslovnému „vykoupení“. A jeho odpověď na žádostivý dotaz novináře našla smysl. „Musím se nyní snažit být pozitivní a dívat se do budoucnosti. Myslet na pozitivní věci: pak se dobré věci dostanou,“ O jeho služby byl nakonec projeven zájem a ptáte-li se proč ten dlouhý souboj o setrvání v A-týmu Chelsea vzdal je na to jednoduchá odpověď.

„Když jsem podepsal smlouvu s Middlesbrough, doufal jsem, že zůstaneme nahoře, a že pro ně budu velkým hráčem v Premier League,“ Odpověděl tehdy s jasným snem už osvobozený útočník.

Není divu. V sezoně 2016/17 se jeho tým, do kterého přišel držel v nejvyšší lize. Bohužel dlouhého čekání to nemělo. Pouho pouhý rok pro Bamforda i jeho spoluhráče a už byli zase v Championship.

Čas plynul rychleji než kdy dřív, jelikož se blížilo letní přestupové období roku 2018. Nebylo překvapení, že se našli týmy, které měli o Bamforda zájem. Přeci jenom si za rok v Middlesbrough vystřílel 11 branek a odehrál přes 39 zápasů. Proto se ozval Leeds United. Klub, který chystal velkou show pod novým majitelem i koučem. Lákadlo Marcelo Bielsa a vize Premier League mu nedala. Odešel do Leedsu United. Zkušený útočník byl tehdy nejdražší posilou od roku 2001.

No a najednou se stalo to co málokdo čekal. První rok utekla Leedsu Premier League až ve vyřazovacích částech. Anglický útočník tehdy našel jiskru. Ať už se říkalo, že měl klidně několik střel za zápas a ani jednu z nich nedokázal proměnit. Jeho přestup dával smysl. Těch 10 golů za 25 zápasů vůbec nebylo špatné číslo. Tým seděl pohromadě. Měl myšlenku. Všichni věřili, že když né teď, tak příští rok jim to určitě vyjde.

Nakonec vše dopadlo tak jak mělo. United urvalo postup do Premier po dlouhých 14 letech! Ze všech stran se začala ozývat chvála. Nejen na Bielsu, Dallase nebo Klicha. Ale i na Patricka Bamforda. Kluka, který si splnil svůj sen a konečně začal hrát to co vždycky chtěl. Premier League. Nejlepší ligu světa.

Málokdo je tak po psychické i herní stránce všestranný než on. Jeho schopnost hrát hrot, útočného záložníka nebo dokonce křídlo na obou stranách. Jednoduše to dokazuje jeho flexibilitu. Funkci, kterou v něm poznalo mnoho koučů. Bohužel ji nedokázalo pevně využít. Je skvělý po technické stránce, i soubojích ve vzduchu. Ať už se obáváte zda vyhraje hlavičku v boji o míč není se čeho obávat. Díky své vyspělosti i šikovnosti jakým způsobem si dokáže udržet merunu je skvělý nahrávač. Má vše co by hráč jeho pozice měl umět. Není tedy divu jeho dalších 13 branek i 6 asistencí letošní ročník.

Je tedy otázkou času, kdy se z jeho věku sedmadvacet let stane jenom číslo, které nemá cenu řešit. Bamford je přesně ten tip útočníka jakým je Vardy. Není sice tak rychlý, ale příběhem jsou si dost podobný. Zbývá už jenom čekat, protože tenhle fotbalista brzy bude dávat ještě více branek a stane se z něj dozajista klubová legenda. Protože má konečně to co chtěl. Našel místo kde je platný. Lidi ho zbožňují. A je sám sebou. Tím jakým chtěl být, ale nikdy to nemohl ukázat.