Bum Bum Becker aneb jak Wimbledon vyhrál zrzavý kluk z Německa

Vraťme se do začátku července roku 1985. Tomáš Berdych měl přijít na svět až za dva měsíce, v Praze na Strahově se konala historicky poslední spartakiáda a v nejslavnějším tenisovém turnaji světa padali favorité jako figurky na šachovnici. 7. července tak tenisová síť oddělovala dva překvapivé finalisty, ze kterých měl vyjít příští wimbledonský vítěz. Jedním z nich byl teprve 17letý zrzek, jehož tažení turnajem už sledoval celý svět.

Dodnes se říká, že to byla největší senzace v historii nejslavnějšího tenisového turnaje světa. Teprve 17letý mladíček Boris Becker na dvorcích tenisového klubu England Clubu rozstřílel celou světovou špičku a jako první nenasazený hráč si došel pro wimbledonský titul.

O tom, že v německém tenistovi dřímá velký talent se začalo hovořit už na Wimbledonu o rok dříve, kde se 16letý Becker probojoval do hlavní soutěže. Dvakrát vyhrál a až ve třetím kole zastavil Beckera natržený vaz ve slibně rozehraném zápase. O rok později se však na britské travnaté dvorce vrátil o poznání silnější.

Mladý Becker se svým trenérem Güntherem Boschem na tréninku.

Za rok udělal velký progres, a těsně před Wimbledonem opanoval v Queensu svůj velký první turnaj. O jeho formě tak nebylo pochyb, přesto si ho málokterý tenisový expert všímal. McEnroe, Lendl nebo Connors. To byli hlavní adepti na zisk trofeje.

Ten rok turnaj zužovaly silné deště, přesto se diváci mužským turnajem bavili. Nasazení tenisté vypadávali už od prvního kola, ve kterém se poroučela například nasazená čtyřka Švéd Wilander. Mezi 8 nejlepších se neprobojoval ani nejlepší český zástupce Ivan Lendl, jenž skončil už v branách osmifinále. Hvězdné Američany McEnroa s Connorsem vyřídil ve finálových kolech jejich krajan Kevin Curren.

Cesta Borise Beckera do finále vedla švédskou cestou a nebyla vůbec snadná. Vždyť Becker ztratil na své vítězné pouti turnajem hned 8 setů. Žádný vítěz jich do té doby neprohrál více. Přesto si publikum i experty získal na svoji stranu nejen svým mládím, ale zvláště svým dělovým podáním, díky němuž se Beckerovi začalo přezdívat “Bum Bum Becker”. Populární se staly také jeho, dosud málo vídané, skoky na síti.

I do finálového klání vstupoval německý mladíček jako outsider. Američan Curren sice nepatřil mezi největší světové hráče, ovšem toho léta hrál na Ostrovech životní turnaj a z kurtu už vypráskal nejednu tenisovou hvězdu.

Ve finále se však musel i on nečekaně sklonit před uměním Borise Beckera, který zvítězil 3:1 na sety a stal se nejmladším vítězem Wimbledonu. O tom, jak neskutečný počin to byl svědčí zejména fakt, že Becker byl o půl roku mladší než vítěz souběžně hrané wimbledonské juniorky. Abych těch primátů nebylo málo, stal se také vůbec prvním Němcem, který na proslulých dvorcích All England Clubu triumfoval.

Z ryšavého chlapce se rázem stala uznávaná osobnost a žhavý adept na titul v každém grandslamovém turnaji. Své vítězství na Wimbledonu dokázal hned příští rok obhájit. Po třetí a naposledy pak v Anglii triumfoval roku 1989. V roce 1991 se pak stal světovou jedničkou a po skončení své bohaté kariéry byl roku 2003 uveden do Mezinárodní tenisové síně slávy.

Instagram did not return a 200.