Jorge Masvidal a jeho životní příběh: Z krále pouličních bitek hvězdou UFC

Před dvaceti lety se začal prát na ulicích. Horká jižanská krev sígra z chudé přistěhovalecké rodiny se nedala zapřít. Dnes je MMA zápasník Jorge Masvidal hvězdou UFC, držitelem nejrychlejšího KO v historii a ikonou mnoha začínajících fighterů. Znáte jeho celý příběh?

Jorge Masvidal se narodil 12.listopadu 1984 v Miami na Floridě do rodiny přistěhovalců z jihu. Má zajímavý etnický původ. Jeho matka pochází z Peru, otec je uprchlík, který utekl z komunistické a do Spojených států amerických připlul na vlastnoručně vyrobeném voru.

Miami nejsou jen domy v Malibu, luxusní pláže a drahé jachty. Na západní straně města žije ta chudší část obyvatelstva. Nejedna domácnost sotva zaplatí nájem, elektřinu a teplou vodu. Na výchovu nebyl čas. Táta Jorge seděl ve vězení za pašování drog a zabití, matka musela vše táhnout sama. Mladý Jorge tak rostl jako dříví v lese.

Už jako teenager se zamiloval do bojových sportů, konkrétně mu učaroval box. Mezi jeho dětské idoly patřil třeba Roberto Duran. Byl horkokrevný, impuzivní, chtěl se prát. Na střední škole se chtěl věnovat zápasení, jenže to mu nebylo dovoleno kvůli špatnému akademickému prospěchu. Svoji agresivitu si tedy šel vybíjet na ulici.

Jeho bitky se stávaly legendární nejen v Miami, ale i v online prostředí internetu. Postupně začínal být na lokální scéně známý jako streetfighter. Ze střední školy byl nakonec pro své agresivní excesy vyhozen a rozhodl se zaměřit se na dráhu skutečného bojovníka. Bylo mu 17, objevil MMA a věděl, že tohle je dráha, které se chce věnovat.

V roce 2003 absolvoval první profi zápas v kickboxu. Vyhrál, ale jeho jméno se dostalo do širšího povědomí až o rok později, když v památné pouliční bitce porazil Raye, osobního strážce legendy street fightů Kimbo Slice. Na youtube měla bitka přes sta tisíce shlédnutí. Na ulici však zůstat nechtěl. Stále na sobě pracoval v gymu na jižní Floridě.

V zápasech se Masvidalovi dařilo. Velký test přišel v červenci 2007 v podobě bojovníka jménem Yves Edwards. Jorge po letech přiznává, že do dnes je to jediný zápas, před kterým cítil strach. „Když jsem šel do tohohle fightu, tak jsem byl nervózní,“ říká Masvidal. „Byl jsem vyděšený. Ze všech chlapů, se kterýma jsem ve své kariéře bojoval, byl pravě on tím, kdo mě opravdu rozhodil, takže jsem si jen řekl: ‚Do prd*le.‘ Viděl jsem, co lidem dělal. Byl brutální a jeho styl mi neseděl v mnoha směrech. Tehdy jsem trénoval jako blázen. Sám jsem chodil na zem, protože jsem nechtěl, aby tohle individuum zřídilo můj obličej. Měl jsem hodně respektu.“

Masvidal si však nakonec dokázal s Edwardsem poradit. Ukázal nervy ze železa, když překonal svůj strach. Všechny kombinace dokázal s přehledem vracet a sám se několika perfektně vyhnul. Ve druhém kole dokonce Edwardse dostal na zem, kde se celou dobu držel nahoře. A než prostřední část skončila, tak ho také zvládl ukončit skvělým kopem na bradu. Upravil svůj rekord na 11 výher a 2 porážky, dostal nabídku z prestižní organizace Strikforce a bylo jasné, že se rodí hvězda.

Mezi lety 2007 a 2013 odbojoval Masvidal velký počet zápasů, ať už na regionální scéně nebo ve větších organizacích jako Bellator či Strikeforce. Právě ve Strikforce dostal koncem roku 2011 šanci bojovat o titul, ovšem po pěti náročných kolech zvedli rozhodčí nad hlavu ruku Gilbertu Melandezovi, který vyhrál jednomyslným rozhodnutím.

V dubnu 2013 se stalo nevyhnutelné a Jorge Masvidal debutoval pod hlavičkou UFC v lehké váze. V kalifornském San Jose dokázal na body udolat Tima Meanse.

Jorge Masvidal se během sedmi let UFC etabloval, ovšem až do roku 2019 si nedokázal vytvořit nějakou delší vítěznou sérii, která by ho dovedla k titulové šanci. Ve svém zápasnickém skóre má nejvíce porážek na split decision. Nikdy však v UFC nebyl ukončen.

Po letech budování odkazu v nejprestižnější organizaci přišel v Masvidalově kariéře zlom. Po psychicky náročném roce 2017, kdy absolvoval tři těžké zápasy, si Jorge naordinoval dlouhou zápasnickou pauzu, během které načerpal mentální sílu a změnil image.

V březnu 2019 se do londýnského oktagonu vrátil dlouhovlasý bojovník s vizáží gangstera, který ví pro co si přišel. Domácího miláčka Darrena Tilla poslal tvrdý hákem k zemi ve druhém kole a mohl oslavovat senzační comeback. Bylo vidět, že se do klece vrátil „nový“ Masvidal. Hladovější než kdy dřív.

Jeho plány na vrchol měl v červenci v Las Vegas zhatit v té době neporažený wrestler Ben Askren. Mezi ním a Masvidalem bylo před zápasem hodně zlé krve. Diváci se těšili souboj dvou stylů. Dlouho očekávaný duel však neměl dlouhého trvání. Vlastně byl nejkratší v historii UFC. Masvidal totiž dokázal Askrena ukončit naskočeným kolenem za pouhých 5 sekund! Rekord UFC.

Vrcholem roku pak byla podzimní bitva s Natem Diazem o speciální pás BMF ( Baddest mother f*cker), což se dá přeložit jako pás pro největšího grázla a sígra v UFC. Tenhle pás nechal prezident UFC Dana White vyrobit speciálně pro tento souboj.

V kleci se ukázal jako větší sígr právě Jorge Masvidal, který Diaze během tří kol natrefoval tak, že doktor musel zápas ukončit. Stal se tak prvním a nejspíše i posledním bojovníkem, který tento unikátní pás vyhrál.

Nikdo se nemohl divit, když Masvidal vyhrál ocenění „Bojovník roku 2019“ i „Knockout roku 2019“. Skutečný UFC pás pro šampiona welterové váhy tou dobou však držel někdo jiný. Chlápek, který si nechává říkat „Nigérijská noční můra“, tedy Kamaru Usman.

Jorge Masvidal, 35letý americko-kubánsko-peruánský zápasník a otec tří dětí, se v červenci 2020, kdy svět kosila pandemie koronaviru, konečně utkal o reálný pás šampiona UFC. Před prázdnými tribunami však padl po pěti kolech na body. Stejně jako tehdy ve Strikforce.