6. 10. 2024

Jamie Vardy: Muž bez minulosti

Když mu bylo patnáct, oznámili mu trenéři v rodném Sheffieldu, ať se sbalí: „Jsi moc malý. Žádný fotbalista z tebe nebude.“ Jamie Vardy se nevzdal, i když se chvíli musel živit i rukama. Teď už nemusí, je z něj celebrita, milionář.

Pro začátek si zkusíme vytvořit rychlé srovnání v čase, abychom zdůraznili, o jakém muži budeme vyprávět. To srovnání je velmi nezvyklé, snad až trochu bizarní, protože se vymyká.

Léto 2010: Jamie Vardy má třiadcavet let a jeho život se skládá z mnoha povinností, které ne zcela souvisejí s fotbalem. Ráno jezdí do továrny, která se specializuje na výrobu lékařských dlah z uhlíkových vláken.

Navečer si jde zaběhat do parku, občas má trénink a o víkendu se těší, jak si zakope za Stocksbridge Park Steels v osmé nejvyšší anglické soutěži. Ta liga má šťávu, ale takovou spíš amatérskou.

Kolem zábradlí stávají štamgasti, kteří ocení statečný skluz, povedenou přihrávku a hlavně góly. A to všechno Vardy uměl, jenže ho nikdo neznal. Za zápas dostával třicet liber a po sezoně přestoupil za titěrných 15 patnáct tisíc liber do Halifaxu, čímž přeskočil dvě soutěže.

Léto 2020: Jamie Vardy má třiatřicet a podruhé v kariéře se stává králem střelců v nejprestižnější lize světa Premier League. Do roku 2022, kdy mu vyprší stávající smlouva s Leicesterem, by si měl vydělat tolik, že ještě jeho pravnoučata nebudou muset hnout prstem.

Jak to začalo?

Jamie Vardy se narodil jako Jamie Richard Gill, ovšem svého biologického otce dlouho neznal. Až když začal střílet góly za Leicester City, investigativní novináři se pustili do odhalování jeho původu.

Po čase pátrání narazili na pana Richarda Gilla, což je dělník, který se o fotbal nikdy příliš nezajímal. Když v roce 1986 opouštěl přítelkyni Lisu, netušil, že je těhotná.

Jamie se narodil v lednu 1987, a jakmile začal chodit, spěchal za míčem. Fotbal mu učaroval. „Vím, bude to znít jako pohádka. Netušil jsem, že si v budoucnu zahraji Ligu mistrů, chtěl jsem bojovat s těmi nejlepšími, bourat obrany, střílet góly,“ vyznal se v jednom rozhovoru.

Jenže na slávu si musel počkat. V rodném Sheffieldu mu nevěřili, protože se jim zdál příliš útlý a nezajímavý. „Snažil jsem se každému říct, že Jamie vyspěje, že zažehne motory, ale nikdo mě neposlouchal,“ vzpomíná trenér Neil Aspin, který ho koupil do Halifaxu.

Zatímco Lionel Messi už tou dobou kraloval světovému fotbalu a vyhrál první Zlatý míč, Jamie Vardy byl stále pan nikdo. Ovšem věci se dávaly do pohybu.

Konečně v Premier League

Vzpomenete si na květen 2013, kdy Leicester a Watford hrály o postup do Premier League? Vzniklo obrovské drama s nevídanou zápletkou, o které se bude vyprávět ještě sto let. Leicester doma vyhrál 1:0 a v odvetě ve Watfordu mu stačilo udržet prohru 1:2. Jenže…

Poslední minuta zápasu a Leicester dostal výhodu pokutového kopu. Všechno se zdálo být jasné. Francouz Knockaert promění a náhradník Vardy vběhne na trávník a bude slavit postup do finálového klání o Premier League ve Webley. Jenže…

Golman Watfordu Almunia penaltu zázračně vyrazil a bravurně si poradil i z dorážkou a Watford prchal po pravém křídle za zázračným gólem na 3:1!

Místo Vardyho vběhli na trávník vášnivý příznivci Sršňů. Watford, za který v té době hráli i čeští reprezentanti Matěj Vydra a Daniel Pudil, svou jízdu do Premier Legue nakonec nedotáhli, protože se po finálovém prodloužení radovali hoši z Crystal Palace, ovšem na tehdejší thriller už se nikdy nezapomene.

Jak už jsme zmínili, Vardy byl u toho jako náhradník. Trenér Nigel Pearson mu moc šancí nedával, ale nepřestával mu věřit. Opakoval mu: „Neboj, jsi dobrý, proto jsme tě přeci podepsali.“

Fanoušci Lišek byli skeptičtí. Všímali si, že ten mládenec, který stál milion liber, má špatné návyky a závažné handicapy. „Když jsem skočil z páté divize do Leicesteru, bylo to pro mě hodně složité. Nechytal jsem se. Musel jsem si poměrně dlouho zvykat. Všechno bylo příliš rychlé a já o sobě pochyboval.“

O rok později Leicester prosvištěl druhou ligou jako absolutní hegemon, nasbíral 102 bodů a thajský miliardář Vichai Srivaddhanaprabha, který v říjnu 2018 zemřel při pádu vrtulníku, si mnul ruce: „Teď teprve začínáme.“

Jamie Vardy stihl 16 branek. O rok později klub angažoval trenéra Claudia Ranieriho a dál ten příběh nejspíš znáte. Outsider s kurzem 5000 ku jedné se dotkl nebe. Poprvé a dost možná naposledy.

Hrdinů byla řada: brankář Kasper Schmeichel, statný kapitán Wes Morgan, krajní obránce Fuchs, pracovitý záložník Danny Drinkwater, ještě pracovitější N’Golo Kanté nebo alžírský křídelník Rijád Mahrez. Hlavním symbolem „Liščího“ povstání byl však Jamie Vardy.

Kromě jiného dokázal skórovat v jedenácti zápasech po sobě. Najednou se celý fotbalový svět zajímal o Vardyho minulost. O jeho práci v továrně. O biologického otce. O spletité cestě na vrchol.

Jako Shearer?

Jak jste jistě pochopili, Jamie Vardy neni vzorem moderního fotbalisty. Posilovna mu nic neříkala, zato plechovku piva si otevřel rád. Stará dobrá anglická škola. Divočák. Živočich. V hospodě se několikrát popral, byl viněn z rasismu.

Na druhou stranu je fotbalu oddaný. Nejen, že pomohl stvořit zázrak z Leicesteru, ale on z klubu ani neutekl, i když dostával famózní nabídky k přestupu. Nejblíž měl k Arsenalu, který by mu splnil první a poslední. „Jó, lákavé to bylo, ale pořád platí, že mám nedodělanou práci tady v Leicesteru,“ reagoval.

Většina hrdinů ze zlaté sezony už kope jinde, zato Vardy je věrný. Je mu dobře tam, kde ho lidé milují.

Zdroj: Časopis Pro Football