Jak si bratři Brownleeové podmanili triatlonový svět!

Když se na konci minulého století stal triatlon konečně olympijským sportem bylo jasné, jaká bude mekka všech triatletu. Triumf v závodě pod pěti kruhy.

Pohádkový olympijský příběh bratrů Brownleeových z Ria 2016 začíná vlastně už o čtyři dříve na olympiádě v Londýně.

Tady v domácím prostředí přichystali tehdy 24letý Alistair a o dva roky mladší Jonathan tisícovkám diváků podél trati v Hyde Parku úchvatné představení.

Alistair se dokázal v závěrečné běžecké části triatlonového závodu dostat do čela a postupně setřást všechny soupeře včetně španělského favorita Javiera Goméze.

A aby bylo nadšení davu dokonalé, doběhl Jonathan, potrestaný v průběhu závodu 15 vteřinovou penalizací za předčasné nasednutí na kolo, na třetím místě.

Po doběhu do cíle se zhroutil s akutním úžehem a lékaři jej museli křísit. Oba bratři si později na penalizaci stěžovali. Možná věřili, že bez ní mohli dosáhnout na absolutní triumf v podobě prvního a druhého místa.

Ta správná doba na uskutečnění tohoto snu přichází o čtyři roky později. Na slavné pláži Copacabana nastupuje 55 závodníků k 1,5km plavání, 40km na kole a 10 kilometrovému běhu.

Bratři Brownleeovi se od počátku společně drží ve vedoucí skupině.

Z vody po plavání vylézají na 4 a 5. místě a po cyklistické části jsou oba ve vedoucí 10-členné skupině, která diktuje tempo závodu. Parádní disciplína obou bratrů – běh – má teprve přijít.

Už v prvních dvou a půl kilometrech Alistair a Jonathan setřesou všechny konkurenty a pak už svůj náskok jenom zvyšují. Vzorně se střídají ve vedení a zbývá vlastně jediná otázka. Kdo z nich bude první a na koho zbude stříbro?

V závěru na tuto otázku odpoví docela rázně starší Alistair.

Od svého bratra se vzdálí a zvítězí o šest vteřin. Jako první triatlonista v historii obhajuje olympijské zlato a spolu s bratrem Jonathanem završí vysněný double.