Eduardo Camavinga: Kluk, co odmítl Real Madrid

Rennes v minulé sezoně udivilo a někteří (hlavně v Lyonu) zvedli obočí tak vysoko, že jim málem přelezlo na záda. V Ligue 1 skončilo třetí (za PSG a Marseille) a poprvé odsunulo závoru do Ligy mistrů.

Nejzářivější hráč? Eduardo Camavinga – 17letý středopolař s desítkou na zádech. Neomdleli jste? Čtěte dál. Obestřely vás mrákoty? Užijte kapku nějakého posilujícícho nápoje. Ležíte s očima v sloup? Volejte 155.

Hatem Ben Arfa řekl: „Do týmu přišel v šestnácti. Nejmladší v dějinách, a přitom monstrum. Fyzicky i technicky. Nechápal jsem to.“ Dnes už bývalý spoluhráč dodal: „Naplňuje definicí moderního záložníka. Vybojuje spoustu míčů a brání jako lev. I ty nejošemetnější situace řeší s klidem a elegancí. Tvoří i skóruje. Jeho levačka? Geniální nástroj.“

Dojem udělal i na Paula Pogbu. „Je mladý, ale věk nerozhoduje,“ uvedl jeden z lídrů francouzské reprezentace. „Připomíná Kyliana Mbappého. Je v nich stejná zralost a vyrovnanost.“

Kdo uspěl v anketě Golden Boy 2020? Ocenění pro nejlepšího fotbalistu do 21 let získal Erling Haaland. Následovali Ansu Fati, Alphonso Davies a Jadon Sancho – i v Česku známá jména.

To nelze říct o Camavingovi. Skončil sice pátý, ale širšího věhlasu u nás zatím nedosáhl. Rennes není Dortmund, Barcelona ani Bayern, a kdybyste se na něj přeptali v hospodě, asi by na vás pohlédli s otázkou v očích: „Jaký Kamavinga? Nebyl to náčelník v mayovkách? Nezápasil s Old Shatterhandem?“

Ve Francii je to jiné. Tam do obecného povědomí nevstoupil, ale vrazil, jako by stál u kormidla fotbalového bitevníku. V listopadu mu bylo osmnáct a domohl se slávy, která bývá vyhrazená největším hvězdám. Ostatně – jeho příběh má románové parametry.

Narodil se v uprchlickém táboře v Angole. Rodiče utekli ze sousední demokratické republiky Kongo, kde se válčí nepřetržitě od roku 1996. Násilí, etnické napětí, sexuální zneužívání a porušování lidských práv – přísady smrtelného koktejlu, který dontuil k cestě do neznáma desetisíce zoufalých rodin.

„Mám pět sourozenců,“ řekl Camavinga. „Starší bratři prchali spolu s rodiči. Šli buší a divočinou, bez jídla, bez pití, bez pomoci. Vyhnuli se ozbrojencům a došli do tábora v Angole. Tam jsem později přišel na svět.“

Když mu byli dva, usmálo se na ně štěstí. Francie jim poskytla azyl a nový začátek. Otec Celestino pracoval na jatkách. Žádná romantika jako v Rockym, který v rámci tréninku bušil do zmrzlého masa (s podkresem soundtracku Billa Contiho), ale rasovina nejtvrdšího kalibru. „Denně jsme porazili 100 kusů hovězího a 500 prasat.“ vzpomínal Camavingův táta.

Eduardo se dal na judo (po vzoru svých bratrů). Byl dobrý, dokonce velmi. Učitelé neboli senseiové mu věštili velkou budoucnost, a když zjistili, že svlékl kimono a zběhl k fotbalu, měli nutkání zaskočit do místního klubu a dát si zápas s fotbalovými trenéry, neboť pocítili palčivou touhu procvičit si na nich techniky škrcení, páčení, strhů a znehybnění soupeře.

Ve 12 letech byl u toho, když jejich dům lehl popelem. „Jako zázrakem nebyl nikdo doma,“ popisoval. „Byl to ničivý požár. Přišli jsme o všechno.“

Tahle událost byla zlomová. „Od té chvíle pracuju na sto procent. Den za dnem. Neošidil jsem jediný trénink. Byl jsem odhodlán uspět.“

Laundry Chauvin, bývalý šéf akademie Rennes, zavzpomínal: „Převyšoval všechny, ať už jde o talent, důvtip či kondici. Převahu si udržel, i když hrál s mnohem staršími.“

V patnácti letech nastoupil za rezervu ve čtvrté lize. Odehrál několik utkání a čtyřikrát skoroval. Julien Stephan, trenér áčka, zbystřil. „Na světě je plno talentů, ale on měl něco zvláštního. Vyspělost a vysoké fotbalové IQ.“

V šestnácti debutoval za první tým v Ligue 1 a klub mu na hladkém křídovém papíru naservíroval profesionální smlouvu, kterou mezitím podstatně vylepšil. Ceremoniálu se zúčastnil celý klan. Co rodičům prokmitlo hlavou? Prchali jsme buší, teď máme syna milionáře…

Rennes, srdce bretaňského regionu, je zajímavé i proto, že za něj chytal Petr Čech (2002-04). Na okraj: v září 2020 do Chelsea přestoupil také Edouard Mendy, brankář, kterého si Big Pete v Roazhon Parku vyhlédl.

Nejproslulejším odchovancem je Osmane Dembelé. Po jedné sezoně v Ligue 1 ho jak 19letou senzaci koupil Dortmund (15 milionů eur). Rok nato za něj Barcelona utratila 130 milionů – fanoušci na Camp Nou mají z té částky dodnes posttraumatické stresové poruchy.

„Camavinga je jiný,“ řekl trenér Julien Stephan. „Vážnější, disciplinovanější a zodpovědnější. Rodiče ho drží při zemi, ale on to ani nepotřebuje. Je dost chytrý. Ví, co může dokázat.“

Didier Deschamps to ví taky. Trenér Francie ho v září 2020 povolal do národního mužstva. Dvakrát nastoupil proti Chorvatsku (nejmladší francouzský reprezentant od roku 1945). Proti Ukrajině oslavil gol (nejmladší střelec Les Bleus od první světové války.

„Vynikající středopolař,“ řekl Deschamps. „Mix Paula Pogby a N’Gola Kantého s technikou Zinedina Zidana. Už teď patří k nejschopnějším záložníkům Ligue 1.“

Když jsme u Zidana, ten o Camavingu převelice stál. Real se snažil, ale Eduardo domov neopustil. „Na takový přestup mám čas,“ vysvětlil. „Musím hlavně hrát. V Rennes mám ideální podmínky.“

Tak třeba v létě 2021. Stačí 100 milionů eur. Možná.

Zdroj: Časopis Góóól