22. 11. 2024

Co dostali? Na p***! Probudí skalp Rusů český nároďák ?

Zůstali na střídačce. Po vítězném gólu a lavině radosti vytvořili kolem mantinelu roj. Počkali, až poražení Rusové opustí kluziště a pak naplno dali průchod emocím. Pekingský Národní stadion se třásl v základech při vítězoslavném pokřiku.

„Chtěli jsme si společně zařvat, byl to spontánní nápad,“ usmíval se trenér Filip Pešán. Nároďák pod ním po dlouhé době bavil. Konečně. Předvedl nejlepší výkon sezony a ruskou sbornou porazil 6:5 v prodloužení. Teď čeká na soupeře pro úterní osmifinále.

Střelecká bilance po dvou odehraných zápasech? Pouhé dva góly. Pokud měli čeští hráči ukázat gólovou potenci, chtělo to zabrat a proti komu jinému, než Rusům. „Takové zápasy s Rusáky jsou vždycky speciální,“ přiznal David Krejčí. Právě on se v utkání ukázal jako správný týmový lídr. Jeden gól dal, na další dva přihrál.

Už před zápasem bylo na českých hokejistech vidět, jak moc se na utkání s velkým rivalem těší. Před nástupem do arény vzrušeně podupávali v chodbičce. Usmívali se, vtipkovali. Nepřipouštěli si tlak velkého duelu. I kdyby padli, stejně by šli do předkola play off, stejně by hráli osmifinále. Šli by však do něj s výrazně horší pohodou.

Skalp Rusů vlil českým hokejistům do žil koňskou dávku dobré nálady! Urvaný bod v prodloužení, skalp největšího favorita a obhájce olympijského zlata.

Lze říct, že národní tým pod Filipem Pešánem předvedl poprvé v sezoně výkon, který mohl skutečně bavit celé hokejové Česko. A všichni doufají, že olympijském turnaje nezůstane jen u něj. „Mně se ten hokej hrozně líbil. Oboustranně. Parádní pro oko diváka. Kdybych si mohl vybrat, jestli výsledek 1:0, anebo 6:5 v prodloužení, dám přednost druhé variantě,“ usmíval se kouč.

Po rozhodujícím gólu obránce Libora Šuláka v prodloužení zůstal český tým nečekaně kolem lavičky a spolu s trenéry si střihnul vítězný ryk. Bušení a kopání do mantinelu a tradiční oslava. „Co dostali?“ hulákal kustod v té době už poloprázdnou halou. „Na pi..“ odpovídali hráči, aby si pak vítězně plácli.

Proč se tohle celé přeneslo z útrob kabiny na ledový práh? „Po vítězství nám totiž chybí pokřik. Než jsme se všichni po výhře nad Švýcarskem dostali do šatny, tak už byla půlka kluků na kolech a různě jinde. Spontánně si kluci řekli, že by si potřebovali zařvat, tak jsme sportovně počkali, až Rusové opustí led, aby to nevypadalo jako akt nerespektu. No a zařvali jsme si na střídačce,“ vysvětlil trenér.