Junioři získali na šampionátu zlato! Finálový den aneb pocity hráčů po utkání jsou k nezaplacení

Někteří florbalisti jsou jako schovaný poklad. Než najdete jejich pravý potencionál, zabere to čas. Třeba jako při práci s jakýmkoliv reprezentačním výběrem. Vždy to chtělo buď absolutní cit pro hru nebo roky práce, které se zužitkovali jako včera ve zlatém finále. Družstvo Jaroslava Berky dalo touženému prvnímu místu dva a půl roku usilovné dřiny! Není třeba dodávat více slov už k tak povedenému turnaji, jenž letos hostilo Brno. Vše se povedlo na jedničku. Od skvělých organizátorů, až po úžasnou hru. Zase se dokázalo, že takový sport má svoje fanoušky po celém světě. Ono se není čemu divit. Však už brzy může být florbal i na olympiádě.

Avšak zpět k včerejšímu dnu, kdy byli právě dva nejzajímavější utkání boje o medaile. V souboji o bronz si to rozdalo Švédsko proti Švýcarsku. V 16:00 hodin zase začal vrchol celého turnaje. Finále Česka s Finskem, které přívitalo přes dva tisíce diváků. Na to jak se zdá městská hala malá, vejde se tam úctyhodný počet lidí. Sednout si a sledovat hru kolem sebe nejde. Jako kdyby bylo samotné místo magické, protože vás atmosféra ovládne ihned.

Mnoho expertů bylo překvapeno ze skvělé odolnosti hráčů Švýcarska, kteří se nenechali ovlivnit inkasovanou brankou hned ze začátku. Očekávalo se jak bude chtít jejich protivník jasnou výhru. Nakonec se stal přesný opak. Lépe řečeno, podobný příběh co byl proti Česku, ale se šťastnou tečkou na konci. Už v 1. třetině bylo právě Švédsko ten tým, které vstřelilo branku s číslovkou jedna. Nakonec došlo k otočce o 180 stupňů. Jejich vedení zmizelo lusknutím prstu.

Ke konci první dvacetiminutovky byli rádi za skóre 4:2 pro Švýcary. Snaha o srovnání nebyla platná ani ve druhé části. Musela tedy rozhodnout poslední třetina. Znovu se ukázala nejlepší dvojice turnaje Hannes Nyström – Joel Ekström. Vidět jejich chemii na juniorském šampionátu bylo jako nebe a dudy. Díky nim se stal finální verdikt. Výhra 6:7. Švédové mají aspoň uklidňující bronz po prohraném semifinále s Čechy.

• 

Pro Švýcarsko to byla bolest. Viď rozhodující branku dostali padesát vteřin před koncem. Bylo tak blízko, aspoň šance v podobě prodloužení. Jenom jak sám řekl gólman, který inkasoval: „Poslední gól? Opravdu nevím jak tam padl. Musím to vidět na videu. Je to těžký říct. Jsem prostě smutný.“ uvedl 19letý Janis Schwarz.

„Bylo to blízko. Stejně jako v semifinále proti Finsku, taky jsme měli dobrou hru. Ale nestačilo to. A dnes přesto všechno stejný výsledek. Štěstí nebylo na naši straně.“ prozradil se smutným výrazem na obličeji.

Na druhé straně byla překvapivě velká radost. Jako kdyby se Švédové stali mistry světa. Úsměv od ucha k uchu, zpocený jak pes, ale hlavně štěstí. Přesně takhle vypadal Markus Berntsson, který řekl s libostí svůj pohled na utkání.

„Právě teď se cítím skvěle. Včera to proti Česku nebylo dobrý, ale budeme mít dnes večer oslavu, takže je to vlastně super. Máme skvělé hráče. Věděli jsme, že ta rozhodující branka do prázdné přijde.“ dodal mladičký Švéd, jenž měl po své pravé ruce na pomoc spoluhráče Filipa Erhedena.

• 

Pak přišel onen moment. Finální minuty do začátku nejočekávanějšího zápasu dne. Klasický předzápasový program fanoušky nudil, všichni čekali na tu další generaci skvělých florbalistů, kteří se tady letos ukázali a brzy nastoupí na hřiště. Při nástupu šlo Česko proti pětinásobnému juniorskému mistrovi světa. Pro Finsko je florbal národní sport. Není se tedy třeba divit, že jeden z jejich hráčů Alpo Laitila dostal místo v letošním all-star týmu. Malý finský hráč, který ve finále pozlobil i naše mladíky.

Je třeba říct, že se kromě diváckého rekordu dostavilo na nejrychleji vstřelený gól v historii juniorského šampionátu. Velkou shodou okolností právě ve finálovém klání. Původně držel rekord hráč Německa Leon Schweiger z MSJ roku 2019 v podobě pěti sekund! Jenomže letos si mladý Fin řekl ne. To on bude ten kdo vstřelí branku do čtyř sekund. Nakonec se tak stalo. Vybojované buli Česka skončilo na hokejce Alpa Laitily, jež vypálil na zadní tyčku. Tomáš Jurca byl bez šance. Střela tahem, s kterou nemohl nikdo počítat. Najednou celá hala ztichla. Nevěřícné výrazy dali za své. Ale jede se dál, jedna branka nic nemění!

V průběhu 1. třetiny došlo na vyloučení dvou českých hráčů. Nejprve ubráněná přesilovka dopadla úspěšně po vyloučení Matěje Pěničky. Ta druhá už zas tak šťastná nebyla. Ondřej Papoušek šel ze hry a Finsko mělo druhou možnot zvýšit svůj náskok. Znovu u toho byl supertalent Alpo Laaitila. Ten nejen, že vstřelil dva góly ve finále, ale celkově měl přes devět bodů (6+3). Dle novinářů byl jeden z nejlepších hráčů co v Brně nastoupilo. Jeho proměněná střela pomohla k vedení 2:0. Češi měli šance, ale přesto skončila první dvacetiminutovka bez rozvlněné sítě na straně hráčů ze Skandinávie.

• 

Přišla na řadu druhá šance ze tří. Konečně se v podobě oslabení dostalo i na naše. Tam bez výhrad doklepl do prázdné brány Matěj Havlas, díky kterému se snížilo skóre na 2:1. Tým najednou obživnul a nelámal si hlavu s rozehrávkou. Šel do toho směrem dopředu hlava nehlava. Šancí na srovnání bylo jako smetí. Jenom vždy míček neletěl takovým způsobem, jak by si fanoušci přáli. Sice přišel nervový moment v podobě tutové střele hráče Finska. Brankář turnaje Jurca, ale udělal neskutečný zákrok, který svoji ladností připomínal více balet, než florbalový skok. Z jednoho místa udělal rychlý pohyb a pravou rukou vytáhl tutovou střelu mimo bránu. Reprezentanti zažívali jistotu v brance, chuť vyhrát byla najednou ještě větší než před prvním hvizdem.

Možná také proto 3. třetina začala po necelých dvou minutách nejlepším startem. Matěj Pěnička se dostal k odraženému míčku. Bez váhání vystřelil jak nejrychleji to šlo. A propálil mezi nohama gólmana! Hala propukla radostí. Utkání se konečně srovnalo a nikdo už si nedokázal představit nic jiného, než výhru Česka. Hoši po pár minutách zvýšili vedení o jeden gól navíc. Finové si jenom lámali hlavu co dělat. Proti nim hrál tým, který obětavě skákal do štípavých střel, držel pospolu a nic ho nedokázalo v ten moment rozhodit.

Přeci jenom už mělo Česko vedení o branku navíc. Nebylo třeba pelášit dopředu a zvýšit vedení. Toho však z naprosto vykřesané šance využilo Finsko. Ještě v době, kdy zbývalo pět minut dokonce srovnal Tatu Havula svým dost možná životním momentem. V tu dobu už většina fanoušků z Brna viděla pozápasové oslavy. Na to jim, však Tatu řekl ne. Drama začínalo být více utiskující. Jenomže veškeré ledy byli prolomeny v posledních 99 vteřinách. Po úžasné akci Petra Majera, jenž poslal nahrávku pro Matěje Čermáka bylo hotovo! Vedení je zpět, zcela zaslouženě po šíleném konci, kdy hru kontrolovali Češi. Zbývalo poledních pár vteřin. Celá hala počitala a rázem se z ochozů vykřiklo: „Jsme mistři světa! Obhájili jsme zlato po dvou letech!!“

• 

Následné oslavy a pozápasové rozhovory stáli za to. I kdyby jste celý turnaj nesledovali a pak pouze koukli na poslední zápas. Měli byste stejnou radost jako celý tým juniorů, kterým se povedla opravdu geniální věc. Po druhé obhájit titul s úplně jinou skupinou hráčů? To už je frajeřina. O to hezčí je zároveň fakt toho, že Česko má jedinou reprezentaci, která vše hostila a zároveň i celé klání vyhrála. Mít už takhle silnou generaci? Snad podobnou cestu konečně zažijeme i v mužské kategorii MS.

Jako jeden z prvních rozhovorů po utkání byl s Tomášem Jurcou. Ten zažíval neskutečnou euforií, když vychytal finále. Zároveň předvedl zákrok turnaje. A ještě k tomu se dostal do nejlepší šestice hráčů celého šampionátu. Právě na jeho vychytanou střelu ve 2. třetině byla první otázka.

„Bylo to dva na jednoho. Nějak jsem tušil, že ten hráč nebude střílet. Improvizací jsem tam prostě skočil a naštěstí mě to trefilo. Byla to spíš záchraná brzda. Štěstí to bylo. Ale jak se říká, tomu se musí naproti.“ řekl ke svému pavoučímu skoku. Následně padlo slovo i na samotný tým, jestli je možnost předvést takový výkon třeba v mužích.

„Uvidíme. Je to ještě za hodně dlouhou. Myslím si, že tam jsou zkušenější hráči, ale určitě do budoucna je to velké povzbuzení pro celý Český florbal.“ dodal k výkonu jeho spoluhráčů. Zda se už tak vyšperkovaná generace vylepší je otázkou pár let. Po posledním týdnu, ale důvod k dobrým myšlenkám do budoucna je.

V posledním zápase byl jednou vyloučen za nedovolené bránění. Inkasovalo se díky jeho zaviněné přesilovce druhý gól, nicméně ve finálním verdiktu vše nakonec dopadlo dobře. Tohle je pohled na utkání od Ondřeje Papouška.

„Tohle všechno zažívám poprvé. Je to něco neskutečného. Vůbec nevím jak to mám popsat, pořád mi to vlastně nedochází. Je to takové klišé, ale opravdu vůbec nevím co mám cítit.“ prozradil se šťastným obličejem. „Je to něco krásného. Po těch dvou letech plné práce jsme to konečně dokázali takhle zakončit.“ následně dodal.

• 

„Je to neskutečný. Je to přesně to co jsme si všichni přáli. Ten pocit teď moc nejde popsat. Až se zítra ráno vzbudím a řeknu si, že jsem mistr světa, tak to bude ještě lepší, než teď.“ řekl střelec posledního a zároveň rozhodujícího gólu Matěj Čermák. Dohromady v Brně posbíral přes 6 bodů (2+4). Své místo si po celou dobu držel v první lajně společně s Formanem a Pěničkou. V obraně to zase řídil Ondřej Kawulok s Janem Maličem.

Další Matěj v týmu Česka byl hráč s číslovkou třináct a přijmením Havlas. Florbalista, který trefil první branku finále. Tak dlouho se střílelo, až tu smůlu prolomil právě on po chytře vybraném místě. Své místo si držel ve druhé formaci na levém křídle.

„Jsme mistři světa. V domácím prostředí to má ještě větší hodnotu s těma lidma co nás sem přišli podpořit, takže úplně neskutečný pocit.“ vyprávěl. Došlo i na dotaz zda byl kvůli finále změněn styl hry.

„My jsme toho tolik nezměnili. Spíš Fini změnili herní styl. Nevím jestli nám to úplně hrálo do karet, nicméně jsme podali určitě lepší výkon, než ve skupině a výsledek to přineslo.“ přiznal po neskutečně únavném turnaji, kdy se každý den hrál aspoň jeden zápas. Fyzička byla na prvním místě. Občas toho měli některý hráči nad hlavu.

• 

Své finální slova k výkonu týmu řekl kapitán Filip Forman. Ten byl společně s Matějem Pěničkou a Tomášem Jurcou v all-star týmu turnaje. Tři zmíněný udělali světový výkon, podtrhnutý zlatou tečkou na konci. Pro tázavé novináře odpověděl Filip upřímnými odpověďmi, které dozajista zahřáli u srdce jak fanoušky, tak i jeho spoluhráče.

„Vyhrát domácí Mistrovství světa se vlastně nikdy nikomu nepovedlo. Nelze si to jenom než užívat. Nějaké zadostiučinění se dostane pozdějš. Tenhle tým si teď hlavně užije zasloužené oslavy. Zažil dva a půl roku tvrdé práce, která se dneska zúročila. Ukázali jsme dnes, že na to máme.“ pověděl k první otázce, na to jak se cítí po výhře.

„Jsem za tenhle tým hrozně rád, protože se ničeho nebál. Hráli jsem florbal. Nestáli jsme někde na naši půlce. Dokážu si s klidným srdcem říct, že jsme byli ve florbale lepší než Fini, kde oni excelujou. A je to jenom důkaz toho jak ten tým byl silnej. Myslím, že jsme byli právem první.“ vyprávěl dvojnásobný juniorský šampion z let 2019 a 2021.

„Za oslavy s dva tisíce divákama, kteří byli fantastický mám radost. Dokážu říct, že nám to pomohlo v zápase, kdy jsme třeba tahali nohy. Díky ním jsme věděli, že máme pořád šedesát minut s tím něco udělat.“

„Myslím, že Fini si na nás hodně věřili. Porazili nás ve skupině, ale když se na ten zápas ohlídnu, tak jsme si většinu gólů dali sami. Ukázalo se, že když zlepšíme obranu a důslednost, tak ty Finy porazíme.“ uvedl ke konci . „Dostali jsme od nich pouze tři góly. Což je podle mě super, protože jejich florbal je ohromně útočný. Byli jsme lepším týmem po celý turnaj.“ dořekl kapitán týmu a hned potom šel oslavovat se zlatým pohárem v ruce.

Pět dní uteklo jako voda. Vše se konalo o velký kus později. Původně se totiž měl turnaj hrát už letošní jaro. Kdo ví, jak vše mohlo vypadat, kdyby se začalo na přelomu dubna a května. Přesto, alespoň můžeme říct jednu věc. Letošní pořádání se vyvedlo na jedničku, stejně jako zápasy a program. Lepší reklama už na tento sport nemohla být. Díky všem pořádajícím a možná příště. Za to s nejlepším florbalem na světě, který si zaslouží ještě větší ohlas, než jaký má teď.

• 

Finálové umístění celého MSJ v Brně:

1. Česko – celkové skóre: 38:17, hráč s nejvíce body: Matěj Pěnička (9+3)

2. Finsko – celkové skóre: 39:17, hráč s nejvíce body: Matti Minkkinen (6+7)

3. Švédsko – celkové skóre: 42:14, hráč s nejvíce body: Hannes Nyström (7+8)

4. Švýcarsko – celkové skóre: 30:20, hráč s nejvíce body: Claudio Schmid (6+2)

5. Lotyšsko – celkové skóre: 28:37, hráč s nejvíce body: Daniels Janis Anis (3+3)

6. Německo – celkové skóre: 11:34, hráč s nejvíce body: Michael Bachmann (4+0)

7. Slovensko – celkové skóre: 35:44, hráč s nejvíce body: Tomáš Kvasnica (8+4)

8. Polsko – celkové skóre: 53:13, hráč s nejvíce body: Kacper Skura (9+4)

9. Dánsko – celkové skóre: 15:44, hráč s nejvíce body: Martins Andersen Niklas (2+4)

10. Estonsko – celkové skóre: 22:15, hráč s nejvíce body: Rasmus Randoja (5+1)

11. Slovinsko – celkové skóre: 29:20, hráč s nejvíce body: Nejc Peklaj (4+8)

12. Rakousko – celkové skóre: 15:13, hráč s nejvíce body: Christoph Platzer (3+4)

13. Belgie – celkové skóre: 27:20, hráč s nejvíce body: Jules-Emile Batsleer (4+3)

14. Maďarsko – celkové skóre: 29:29, hráč s nejvíce body: Dávid Fodor (8+0)

15. Itálie – celkové skóre: 8:50, hráč s nejvíce body: Omar Garofalo (2+1),

All-star tým MSJ:

Brankář: Tomáš Jurco (Česko, 85%, #22)

Obránce: Hannes Nyström (Švédsko, 7+8, #6)

Obránce: Mattias Löovenfors (Švédsko, 5+1, #29)

Útočník: Alpo Laitila (Finsko, 6+3, #4)

Centr: Filip Forman (Česko, 4+3, #2)

Útočník: Matěj Pěnička (Česko, 9+3, #8)