Emre Can: Příchod bojovníka

Hodně míčových kouzelníků, málo buldoků. To je pár sezon problém Dortmundu. Když byla Borussia v rauši, dokázala soupeře přejet čtyřmi góly. Pokud se trápila, nedokázala porážet slabší, ale urputné soupeře. Změní tohle nastavení zimní příchod univerzála Emre Cana? Bojovník, který odmaká spoustu práce, neuhne ze žádného souboje a nenávidí porážky.

Německý fotbal je specifický v tom, že když domácí hráč odejde do zahraničí, jeho obliba a věhlas u fanoušků rapidně klesne. Není tomu jako Polsku nebo Srbsku, kde jsou pyšní na své legionáře. Tady trochu platí: Sejde z očí, sejde z mysli. Bundesliga je pro německého fanouška svatý grál.

Bundesligových hvězd jsou plné noviny, co víkend hrají před naplněnými stadiony, jejich gól proti Augsburgu má větší ohlas než krajana proti Arsenalu nebo PSG. Až v reprezentačních duelech fanoušci zjištují, jak dobré hráče v cizině mají. Jako se jim to nedávno stalo v případě šestadvacetiletého Emreho Cana.

Syn tureckých přistěhovalců fotbalově vyrostl v akademii Bayernu. Jako 19letý byl dokonce členem slavné party Juppa Heynckeseho, která v roce 2013 slavila treble. Canův příspěvek byl skromný, ale čekalo se, že je to dobrý začátek jeho hvězdné mnichovské kariéry.

Po nástupu Pepa Guardioly však šanci nedostal. V tvrdé konkurenci Schweinsteigera, Martineze, Lahma či Luize Gustava nehrál, a tak jej vedení prodalo za pouhých 5 milionů eur do Leverkusenu. Odtud se po jedné sezoně stěhoval do Liverpoolu. Už za více než dvojnásobek.

Za Reds odehrál Can 115 zápasů ve kterých neselhal, ani se nestal nepostradatelnou hvězdou. Odešel po prohraném kyjevském finále Ligy mistrů 2018. Experti kritizovali jeho kolísavé výkony, občas ho brzdilo zranění.

Nebylo překvapení, když se po konci smlouvy vydal do Juventusu. Po první podařené sezoně, korunované titulem, však s příchodem kouče Sarriho skončila Canovi dolce vita. Z hráče základní sestavy se stal komparzistou. Vrcholem bylo, když mu zavolal, že jej nenapsal na soupisku pro Ligu mistrů. „Byl to podraz,“ vzpomíná Can. Sdělení přišlo den po uzávěrce přestupů. Can mohl odejít do PSG, ale s Juvetusem se dohodl, že zůstane. Jenže absenci v Lize mistrů nečekal.

 „Věděl jsem, že v zimě musím pryč. Potřeboval jsem pravidelně hrát.“ Dostal tři nabídky z Anglie, ale všechny odmítl. Nedokázal si vzhledem k liverpoolské minulosti představit, že by šel jinam. Nakonec si vybral Dortmund, i když s platem musel jít dolů. Jenže štace, kde bude pravidelně hrát před 80 tisíc fanoušky, bude na hřišti, a hlavně na očích reprezentačního kouče Jogiho Löwa.

Dortmund v něm zase získal hráče, jehož potřebuje už pár sezon. Buldoka, který na hřišti nechá duši. Cíl? Vybojovat dlouho neviděný ligový titul. Budou Canovi čtyři roky stačit? Není z těch, kdo čekají rádi.

Zdroj: Časopis Góóól