Domenico Berardi: Udělat krok do neznáma
Říkali o něm: „Tohle je Roberto Baggio nové generace.“ Domenico Berardi však nikdy neopustil Sassuolo, menší klub ze 40tisícového města. Ale pozor, umí se zviditelnit. Pan hattrick!
Sassuolo je bez něj poloviční. „Náš klíčový muž, “ říká trenér Roberto de Zerbi. „Excelentní hráč, jeden z nejlepších v Serii A.“
Berardimu je pětadvacet a Sassuolo vede jako kapitán. Je nejlepším střelcem v klubových dějinách. Od roku si připsal přes 80 branek a 50 asistencí. To jsou skvělá čísla na hráče z malého klubu.
Patří mezi čtyři fotbalisty narozené po roce 1994 s alespoň 50 trefami v top pěti evropských soutěžích. Kromě něj se to povedlo Sterlingovi, Wernerovi, a pochopitelně extra úkazu jménem Kylian Mbappé. V jedné statistice ale Berardi dominuje: Blýsk se největším počtem hattricků!
Berardi ve velkém fotbale debutoval v sezoně 2012/13. Bylo mu 18 let a byl vyhlášen nejlepším hráčem sezony Serie B. Tým díky jeho 11 gólům a 5 asistencím vyhrál ligu a postoupil mezi italskou elitu.
Zajímavé je, že do 16 let ani nehrál fotbal závodně. Až jednou odjel za bráchou na univerzitu, tam úplnou náhodou naskočil do školního zápasu, uviděl ho mládežnický kouč ze Sassuola a přiměl ho, aby své dovednosti rozvíjel se vším všudy.
Největší zápas odehrál v lednu 2014, kdy čtyřmi údery odrovnal AC Milán. Nikdy předtím se nestalo, aby v Serii A nastřílel čtyři góly tak mladý kluk. A nikdy v historii se nestalo, aby někdo nastřílel Rossoneri hattrick. „Je to sen,“ soukal Berardi ze sebe. Bývalého kouče AC Massimiliana Allegriho stál tento zápas místo.
Berardimu se dařilo i v dalších sezonách. Daří se mu obzvláště proti AC Milán, který znovu sejmul hattrickem o rok později při výhře 3:2. Berardiho tehdy ještě spoluvlastnil Juventus, ten se však svých 50% vzdal. Proč?
Opustit či neopustit komfortní zónu domova?
Mohla za to útočníkova nerozhodnost. Bál se opustit Sassuolo, svůj domov, mateřský klub. „Komfortní zóna a jak z ní ven, to je Domenikův věčný problém, “ řekl Eusebio di Francesco, jeho bývalý kouč.
Nikdy neudělal ten poslední krok výš. Přispěly k tomu i zhoršené výkony, především výkyvy formy a herní náladovost. Jednou zahrál famózně, jindy nebyl vidět. V roce 2016 si vážně poranil koleno a bez fotbalu byl přes půl roku.
Přátelům říkal, že ho odradila i zkušenost Simona Zazy, s nímž kooperoval v útoku Sassuola v letech 2013-15. Ten přestoupil do Juventusu s vizitkou oceňovaného fotbalisty, ale v konkurenci Mandžukiče, Dybaly, Moraty či Higuaína si zahrál poskrovnu. Putoval po hostování, nakonec zakotvil v konkurenčním FC Turín.
„Berardi má v Sassuolu jednomyslnou podporu, “ zdůrazňuje Di Franscesco. Fanoušci ho uctívají, trenéři respektují, spoluhráči velebí. Stojí za ním celé město. Je tam hrdinou. Má tam své pohodlí, cítí se tam v bezpečí. Dokonce prý nemá důvěru v jiné fyzioterapeuty než ty ze Sassuola.
Domencio má talent hodný velkých klubů. Na vrcholnou kariéru má geny i schopnosti, ale nevypěstoval si takové charakterové vlastnosti, aby se mohl stát opravdovou fotbalovou superstar. Je to velmi speciální případ.
Opustit komfortní zónu není jen tak. Cristiano Ronaldo líčil, jak v mládí trpěl, když dal sbohem rodné půdě a začal s dobýváním cizích území. Ostatně Lionel Messi spojil svůj osud s Camp Nou. To je jeho panství, kterého se nevzdá. Nemusí, vyšší meta neexistuje. Ale Berardi zůstává níž, pod úrovní svého nadání.