Ansu Fati: Našel se dědic Messiho trůnu?
Měl začít v rezervě, ale oslnil Camp Nou. V srpnu měl na Instagramu 67 tisíc followerů, teď má přes dva miliony. K debutu potřeboval souhlas rodičů, protože mladí lidé v Katalánsku nesmí pracovat po devaté večer. Ansu Fati, 16letý střelec Blaugranas.
Byl srpen a Ernesto Valverde měl pocit, že se mu roztaví mozkové spoje. „Útok se nám rozpadl,“ konstatoval. Zranění vyřadilo Luise Suaréze, Lionela Messiho i Ousmana Dembelého. To nebylo vše, Blaugranas opustil Philippe Coutinho, Malcolm a Rafinha. V ofenzivě zbyl jen Antoine Griezmann, nováček v katalánském dresu.
Co měl Valverde dělat, na trénink povolala Ansu Fatiho, narozeného 31.října 2002. Křídelník Juvenilu A byl perlou akademie La Masia, vysoce ceněnou všemi trenérskými štáby. Během letní přípravy si poprvé zahrál za Barcelonu B a patřil k nejlepším.„Věkem jsem jen dorostenec, ale přál bych si zůstat v béčku,“ modlil se rodák z maličkého afrického státu Guinea-Bissau. Když mu Valverde oznámil, že bude trénovat s prvním týmem, ve Fatiho duši se rozezněl gong a na moment zaujal pózu vystrašeného ptáčete.
„Doma mi nevěřili,“ vyprávěl. „Hned jsem jim volal, ale táta měl vypnuté zvonění a máma si myslela, že si dělám srandu. Když se táta ozval, došla mu slova. Normálně je dost upovídaný a pusa se mu nezastaví, ale teď oněměl. Všichni byli v šoku. Stejně jako já.“Na hřišti však plaše nepůsobil, naopak. „Má v sobě něco speciálního,“ řekl Valverde. „Na svůj věk je neobyčejně vyzrálý. Víc, než byste si u 16letého kluka mohli představit. Má rychlost, techniku a velkou fantazii. Pokud máte hráče s takovou energií, nasadíte ho.“
A tak se také stalo. Proti Betisu si zahrál poslední čtvrthodinku. Musel přinést souhlas rodičů, protože v Katalánsku platí zákon, že mladí lidé nesmí po devaté večer pracovat. Ani když je jejich zaměstnáním La Liga. O týden později nastoupil do druhé půle v Pamploně a po šesti minutách zařídil vyrovnání na 1:1. V tu chvíli se stal historicky nejmladším ligovým střelcem Barcy. Televizní kamery Fatiho zachytili, jak nevěřícně vrtí hlavou a sám pro sebe si špitá: „Bože, to snad není možné…“
V dalším kole přišel debut v základní sestavě proti Valencii. Na Camp Nou před osmdesátitisícovou návštěvou. Trefil se za 111 sekund. K centru Frenkieho De Jonga se dostal hbitěji než jeho hlídač a překonal Jaspera Cillessena. Chvíli nato přidal asistenci. Fati se stal nejmladším hráčem La Ligy, který dal v jednom zápase gól a na další nahrál. Když po hodině opouštěl trávník, aby přepustil místo uzdraveného Suarézovi, Camp Nou mu ležel u nohou a od fanoušků sklidil ovace.
„To, co dnes předvedl, bylo skoro až moc,“ smál se Valverde. „Není snadné vstřebat, že jste hráčem Barcy Ansu je soustředěný, využívá svůj talent a vše, co se naučil.“ Fati poté nechyběl v základní sestavě v duelu Ligy mistrů v Dortmundu, kde se stal nejmladším fotbalistou, který se v milionářské soutěži představil.
„Když jsem se dozvěděl, že bude v áčku, týden jsem špatně spal,“ prozradil jeho otec Boris Fati. „Ale zvládl to neskutečně. Kdyby teď můj život skončil, umřu šťastný.“ Imigrant ze západoafrické Guiney-Bissua je sám bývalý fotbalista. Do Evropy prchl před občanskou válkou, která jeho vlast zpustošila. Snažil se prosadit v Portugalsku, ale neuspěl.
Dočetl se o andaluském městě Marinaleda na jihu Španělska, kde uprchlíkům pomáhají. Na ulici prosil o jídlo, až potkal místního starostu a našel si práci řidiče. Poté do Evropy přivedl zbytek rodiny a usadil se poblíž Sevilly.
„Netušil jsem, že mu fotbal půjde tak dobře,“ vzpomínal na Fatiho začátky. „Jednou jsem se vrátil z práce a sousedi mě odvedli na plácek, kde houf starších kluků marně naháněl Ansua s míčem přilepeného u nohy.“ Jeho syn od šesti let fascinoval fotbalové trenéry, a když mu bylo děvět, propukl boj. U Fatiů doma si podávali dveře zástupci Barcy a Realu. Na zdi měl Ronaldovy plakáty a Bílý balet rodině nabízel dům. Zvítězila však La Masia.
V proslulé akademii vytvořil útočnou smršť s Takefusou Kubem, který měl přezdívku „japonský Messi“. V jedné sezoně spolu nasázeli 130 gólů. Shodou okolností, dnes Japonec patří Realu, ale Fatiho si Barca ohlídala. Mezi fanoušky má Fati image nově nalezeného hrdiny. „Messiho dědic,“ říkají. Vypukl kolem něj blázinec. Zničehonic, takřka přes noc, ztratil své soukromí – a není cesty zpět. „Stále je to dítě,“ upozorňují trenéři z mládeže. Klub činí vše, aby udržel věci v normálu. Sláva je záludná. Nedávno ho neznal nikdo, teď nemůže sám na ulici.
Fati svou situaci chápe. Jeho jediným cílem je hrát a užívat si fotbal. Tak jako ostatní chlapci v akademii. Většinu času tráví v tréninkovém centru, tedy místě, kde je jen dalším z hráčů a nemusí se obávat kamer a fotoaparátů. Žije svým životem, i přes tu pompu, která se strhla okolo. Den po své premiérové trefě například poprosil o 5 lístků na zápas béčka. Jít ve svém volnu na béčko? To moc hráčů prvního týmu nedělá.
Důležitá byla ve Fatiho kariéře i reprezentační otázka. Po Fatim toužili Španělé, Portugalci i Afričané. Španělská vláda mu udělila občanství a fotbalová federace vyjednala všechny formality, aby mohl hrát na mistrovství světa do 17 let. Fati si vybral, byť získat reprezentační triko španělské reprezentace bude v budoucnu asi těžší, než by bylo u dalším dvou zmíněných variant.