Rostoucí bizár v MMA? Jeden na tři, muž vs žena místo klece telefonní budka!
Smíšená bojová umění, známá jako MMA, jsou jednou z nejmladších a nejdynamičtěji se rozvíjejících sportovních disciplín.
Původně se jednalo o surové bitky, při kterých bylo možné udělat téměř cokoli, včetně tahání za vlasy nebo kopů do hlavy ležícího soupeře. Neexistovaly žádné váhové kategorie, bodoví rozhodčí ani časové limity. Rukavice, typ sportovní obuvi nebo oblečení nebyly předmětem jednotného předpisu. Některé konfrontace vypadaly komicky.
Na UFC 3 prohrál téměř třísetkilový zápasník sumo Emmanuel Yarborough s o dvě třetiny lehčím Artem Jimmersonem. Ten přišel jen s jednou boxerskou rukavicí, aby mohl lépe uchopit soupeře druhou rukou. Podobnou bizarnost nabídly i zahajovací turnaje nejprestižnější organizace.
Pravidla a prezentace se v průběhu let vyvíjely tak, aby MMA bylo vnímáno jako sport pro širší masy a zároveň si zachovalo svou přitažlivost.
Přesto jej mnozí stále nepovažují za sport a MMA přirovnávají k hospodským rvačkám bez mozku. Zatímco největší světové organizace jako UFC, KSW nebo na československé scéně Oktagon MMA se snaží získat respekt a uznání širší veřejnosti, existují organizace, které udělají cokoli, aby si získali platícího diváka.
Vzkvétají zejména v Rusku a Polsku. Místní akce už přinesly souboje jeden na tři, youtuber proti pornoherečce, prestižní M-1 dokonce zavedla souboje rytířů s mečem a brněním. Zápasy se odehrávaly všude možně, od klece s překážkami podobnými paintballu až po telefonní budku.
Největší ohlas loni vyvolal souboj 240kilového ruského youtubera s 63kilovou profesionální bojovnicí MMA (na titulní fotografii). Video se stalo virálním a Valibuk se po necelé minutě a půl vzdal.
Na největší bizarnost letos opět aspiruje ruská konfrontace mezi padesátiletým pornohercem a korpulentní youtuberkou. Když se „bojovník“ na zemi chytil gilotiny, vtrhl do klece soupeřův přítel a snažil se je od sebe oddělit. Rozhodčí po přerušení vrátil herce do pozice a pornoherec youtubera utáhl.
Zápasy se odehrávají všude možně, od klece s překážkami podobnými paintballu až po telefonní budku.
Alternativní bojové akce již pronikají na česko-slovenskou scénu. Prvním z nich byl boxerský galavečer Fight Night Challenge, kde se kromě profesionálních bojovníků MMA a boxerů představili také rappeři či kadeřník.
Akce měla až na výjimky solidní sportovní úroveň, i když milovníci boxu ji neoznačili za vrchol roku.
Pramálo společného se sportem měl pak víkendoví turnaj nové alternativní organzizace Clash of the Stars.
Už sobotní Souboj hvězd měl hodně společného se sportem. Objevily se influencerky z TikToku, Instagramu nebo YouTube, pornoherečka nebo kontroverzní kulturista Grznár.
Jediní profesionálové na osmizápasové kartě, Leo Brichta a Lukáš Fajk, v souboji dvou proti dvěma, sportovní laťku akce ze země nezvedli.
Očima experta
„Myslím si, že to je naprosté dno a nemá to se sportem nic společného. Spíš bych to přirovnal k časům, kdy kočovala obludária a diváci platili za to, aby viděli různé znetvořené a postiženě lidi. Jenom to svědčí o tom, jak je MMA publikum nevyspělé. V žádném jiném sportu by nikoho nenapadla byť jen myšlenka, že by někoho zajímalo, jak ten sport provozují duševně choří, obézní, pornoherečky a podobně.
Nebezpečí je v tom, že ti lidi neměli čas se připravit fyzicky a technicky. Moc by mě zajímalo, jestli vůbec umí padat, což se učí na judu a zápaseni jako první. Jinak totiž každý takedown smrdí minimálně zlomeninou nebo vyraženým dechem. Je to stejně logické a bezpečné jako posadit do formule někoho, kdo se začal učit řídit před dvěma měsíci. Která státem uznávaná asociace tu akci zastřešuje? Až se něco stane, tak, hádám, nebude stačit se ohánět tím, že do toho šli všichni dobrovolně.
Pro profesionální MMA to neznamená absolutně nic. Ale mladým lidem to vysílá signál, že pokud si chceš vydělat bojovými sporty, tak nemusíš makat ani být dobry. Stačí ze sebe dělat kašpárka na sociálních sítích, popřípadě roztahovat nohy před kamerou…“
Očima experta Jakuba Müllera, respektovaného rozhodčí a trenéra MMA
„Myslím si, že to je naprosté dno a nemá to se sportem nic společného. Spíš bych to přirovnal k časům, kdy kočovala obludária a diváci platili za to, aby viděli různé znetvořené a postiženě lidi. Jenom to svědčí o tom, jak je MMA publikum nevyspělé. V žádném jiném sportu by nikoho nenapadla byť jen myšlenka, že by někoho zajímalo, jak ten sport provozují duševně choří, obézní, pornoherečky a podobně.
Nebezpečí je v tom, že ti lidi neměli čas se připravit fyzicky a technicky. Moc by mě zajímalo, jestli vůbec umí padat, což se učí na judu a zápaseni jako první. Jinak totiž každý takedown smrdí minimálně zlomeninou nebo vyraženým dechem. Je to stejně logické a bezpečné jako posadit do formule někoho, kdo se začal učit řídit před dvěma měsíci. Která státem uznávaná asociace tu akci zastřešuje? Až se něco stane, tak, hádám, nebude stačit se ohánět tím, že do toho šli všichni dobrovolně.
Pro profesionální MMA to neznamená absolutně nic. Ale mladým lidem to vysílá signál, že pokud si chceš vydělat bojovými sporty, tak nemusíš makat ani být dobry. Stačí ze sebe dělat kašpárka na sociálních sítích, popřípadě roztahovat nohy před kamerou…,“
Podobný názor vyjádřil stejnému zdroji i přední český bojovník Patrik Kincl: „Trochu to určitě škodí. Banda nýmandů bude nekoordinovaně máchat rukama a nohama na čas,“ říká zkušený profesionální bojovník. „Tohle divadlo nazvou MMA. Jaký obrázek si asi může o tom sportu udělat člověk, který to uvidí prvně?“
„Asi každému musí být jasné, že kvalita bude hluboko pod bodem mrazu,“ komentuje Kincl. „Ti lidé, tím myslím všechny od organizátorů po aktéry, nemají žádný morální kompas a sebereflexi, takže jim je to jedno. Hlavně, že to dělá čísla a je jedno jak.“
Byly prodeje PPV (pay-per-view) z této akce stejně hluboko pod bodem mrazu jako sportovní úroveň? Nebo se v příštích měsících objeví na česko-slovenské scéně více podobných akcí? Odborná veřejnost a profesionální bojovníci mají převážně konzervativní názor, ale rozhodnou fanoušci a jejich preference.
Zdroj: iSport.cz