Valašský hokejový zázrak? Jak si extraligový nováček Vsetín došel pro první mistrovský titul!

Vsetín je město ve Zlínském kraji, kde trvale žije kolem 25 tisíc obyvatel. Srdce kulturního regionu Valašsko. A právě tady se napsal uprostřed 90. let příběh, který nemá v české extralize obdoby.

Hokejový klub na Vsetínsku vzniknul už v roce 1939, jenže většinu sezon strávil v nižších krajských soutěžích.

Postupnými kroky se v sezoně 1993/94 klub se jménem Dadák Vsetín bez jediné porážky probojoval do nejvyšší soutěže. Už to byla pro celé město velká událost.

Vsetín vstoupil do nejvyšší soutěže na podzim 1994 v ročníku, v němž až do ledna probíhala výluka v zámořské NHL. Ani nováček soutěže nezahálel a angažoval Josefa Beránka ml.

Do premiérové sezony šel nováček hlavně s cílem se zachránit. Prvního vítězství dosáhl Dadák až v šestém kole v Kladně, doma vyhrál v jedenáctém proti Litvínovu.

Stával se terčem posměšků, soupeři cestou do Vsetína bloudili. Jakmile se NHL vrátila do práce, spousta českých klubů přišla o hráče, kteří jim vypomáhali. Vsetín až na Beránka nikoho neztratil. Nakonec senzačně vyhrál základní část. To ale nebylo zdaleka všechno.

„Drtivá většina kluků byli odložení hráči Zlína: Zbyněk Mařák, Miroslav Stavjaňa, Michal Tomek, Luboš Jenáček a mnozí další,“ jmenuje tehdejší generální manažer Vsetína Petr Husička.

„Navíc v týmu zůstalo hodně hráčů, kteří si v roce 1994 sami uhráli postup z první ligy,“ připomíná.

V základní části extraligy 1994/95 kralovalo vsetínské produktivitě duo bývalých Zlíňanů Mařák s Tomkem. Hned za nimi byl voskresenský rodák Galkin, jenž přišel spolu s Jaškinem. Jak Vsetín na dvojici Rusů přišel?

„Lexu Jaškina nám někdo doporučil, to už si nevzpomínám přesně. A součástí kontraktu bylo pozvání Chimiku Voskresensk na soustředění k nám do Vsetína. Tam se nám zalíbil právě centr Galkin,“ vysvětluje Husička.

Na jaře 1995 zachvátila Valašsko opojná euforie. Ve čtvrtfinále si Vsetín poradil s Litvínovem 3:1, v semifinále vyřadil bez porážky České Budějovice.

V souboji o titul narazil na Zlín. Valašské derby tehdy uchvátilo celý region, stadiony se plnily po střechu. Jakmile došly lístky, tiskly se další. Tehdy šlo všechno.

Finálová série nezačala pro Vsetín dobře. Po dvou třetinách úvodního finále v jindy nedobytném „Saddledomu“ prohrával 0:6 a ve třetí části už jen zmírnil skóre na 3:6.

Ve druhém duelu však Dadák vyválčil výhru 2:1 a následně urval ve Zlíně vítězství 4:2.

Celek Zlína i k domácím zápasům vyrážel za větším klidem ze Slušovic, kde se během série zabydlel. Ve čtvrtém finále doma vyrovnal zásluhou Josefa Štrauba na 1:1 a nakonec se muselo prodlužovat.

Konec přišel už po osmnácti sekundách. Obránci Pavlu Kowalczykovi uvízl puk v kaluži vody, což okamžitě potrestal Vlach. Vsetínská střídačka vybuchla radostí, hráči naskákali na led, trenéři Valášek a Tabara si padli do náručí.

V té době hokej ve Vsetíně finančně podporoval podnikatel Roman Zubík a jeho firma Sezooz založená na byznysu s ropou a lehkými topnými oleji. Bez peněz tohoto mecenáše by se klub možná nikdy nedostal na vrchol.

„Ale první titul byl vystavěný opravdu na skromných podmínkách. O to více si toho ceníme, protože tam byli i hráči, kteří po příchodu hvězd v příštích letech třeba ani nepokračovali v extralize,“ vyzdvihuje Stavjaňa, jenž působil ve Vsetíně do roku 1998 a extraligu s ním vyhrál čtyřikrát.

Ten den začala nadvláda klubu, který opanoval extraligu také v letech 1996, 1997, 1998, 1999 a 2001.