Tragédie v Jaroslavli! Co se stalo po nejtemnějším hokejovém dni? -

Toho dne, jako by se zastavil čas. Té zprávě se nechtělo uvěřit. Hokejový svět oněměl a zhasnul. Po děsivém neštěstí se topil v slzách smutku, lítosti, bezmoci i zoufalství. Datum 7. září 2011 patří k nejtemnějším v historii hokeje a celého profesionálního sportu.

Při letecké havárii u Jaroslavle vyhasly životy 45 lidí. K obětem neštěstí patřili rovněž tři čeští mistři světa: Jan Marek (†31 let), Karel Rachůnek (†32), Josef Vašíček (†29). Od tragédie uplynulo přesně třináct let.

Při té vzpomínce pořád mrazí. Strašná zvěst o zřícení letounu JAK-42 těsně po startu se rozkřikla do světa v osudnou středu sedm minut před třetí hodinou odpoledne.

Na palubě seděli členové týmu Lokomotiv Jaroslavl, mířili do Minsku k zahajovacímu utkání sezony KHL. Pár minut po čtvrté vyšel seznam obětí.

Byla na něm jména 26 hráčů včetně trojice Čechů, jedenácti členů realizačního týmu a sedmi členů posádky. K nim přibyl ještě útočník Alexandr Galimov, který bojoval v nemocnici o život pět dní. Marně. Palubní inženýr Alexandr Sizov jako jediný havárii přežil.

Generální manažer klubu Jurij Lukin cestu tři hodiny před odletem zrušil kvůli pracovnímu zaneprázdnění. Po katastrofě na letišti Tumošna byl jedním z mála, kdo v klubu zbyli a komu se dalo dovolat.

„Přijímám pozůstalé, chystám pietní akci. Na nic jiného nemyslím,“ soukal ze sebe do telefonu zlomeným hlasem. Nejhorší chvíle a zdrcující bolest pro blízké a rodiny obětí. Šok a smutek pro všechny ostatní. Skoro každý měl v havarovaném letadle kamaráda, známého, nebo svého oblíbence.

Tragédii oplakávali všude. Kromě Rusů a trojice Čechů v troskách letounu zahynul třeba švédský brankář Stefan Liv, lotyšská hvězda Karlis Skraštins, běloruský bek Ruslan Salej, slovenská ikona Pavol Demitra nebo kanadský trenér a bývalý vynikající obránce Brad McCrimmon, jeho asistenti a stejně tak někdejší skvělí hráči Alexandr Karpovcev a Igor Koroljov, který den předtím oslavil 41. narozeniny a pozval kouče na večeři.

Jan Marek , Karel Rachůnek a Josef Vašíček patřili k šampionům českého hokeje. „Byli to kamarádi, bezvadní kluci,“ hlesl kouč Vladimír Růžička , který zažil všechny tři v reprezentaci. „Hrozná rána. Prožívám to tím víc, že jsem všechny dobře znal, a nejen české kluky,“ reagoval legendární brankář Dominik Hašek. Útočník Patrik Eliáš nosil v následující sezoně v NHL v rukavicích vyšitá čísla 15, 4 a 63, která nosili na dresech. „Na kluky jsem vzpomínal pořád, ty emoce nevyprchaly,“ vracel se později.

Tři dny po neštěstí v Jaroslavli se v aréně Lokomotivu konal pietní akt. Poklonit se přišly tisíce lidí, včetně ruského prezidenta Vladimira Putina. Zněly kostelní zvony, památku českých obětí uctili lidé v jejich rodných městech a na pražském Staroměstském náměstí. Všichni tři hráči byli in memoriam uvedeni do Síně slávy českého hokeje, jejich čísla vyřadili navždy z výbavy reprezentace.

V Praze mají ulice

V Praze-Dolních Chabrech po nich pojmenovali ulice, které spolu sousedí. Stadion v Jindřichově Hradci byl pokřtěn na počest odchovance Jana Marka, na místním hřbitově má hrob, kam se letos na jaře přišli poklonit i reprezentanti, kteří se na jihu Čech připravovali na mistrovství světa v Rize. Desku s Markovou bustou odhalila pražská Sparta, v Havlíčkově Brodě udělali památník Vašíčkovi.

Před halou v Jaroslavli na břehu Volhy odhalili po dvou letech monument nazvaný „Hokejové bratrstvo“, 7. září se z piety stalo v KHL na nějakou dobu nedotknutelným termínem. Po sedmi letech soutěž tabu zrušila, zápasy se opět hrají i v den smutného výročí. Letos jsou v plánu tři utkání, jedním z nich je duel Jaroslavle s Minskem…

Krutý osud zasáhl náš hokej podobným způsobem už v minulosti. V listopadu 1948 zmizelo nad kanálem La Manche letadlo se šesti reprezentanty. Z Paříže do Londýna nikdy nedorazilo. Moře později vyplavilo jen tělo kapitána letu. Komunisté, kteří se v Československu mezitím ujali moci, později vyslýchali a pronásledovali rodiny hráčů. Měli za to, že hráči Zdeněk Jarkovský, Vilibald Šťovík, Miloslav Pokorný, Ladislav Troják, Karel Stibor a Zdeněk Švarc emigrovali.

Tragédii jedenácti hráčů a vedení VVS Moskva, kteří zahynuli při leteckém neštěstí u dnešního Jekatěrinburgu v roce 1950, tehdejší sovětský režim tutlal čtyři desetiletí. Tým hrál v jiném složení dál, jako by se nic nestalo. Tohle by v dnešním světě nešlo. Ale i po neštěstí v Jaroslavli nastaly problémy, provázely ho nejasnosti a tahanice.

Odškodňování zprvu trochu drhlo. Někteří agenti hráčů se později dokonce cynicky domáhali procent z finančních náhrad pro rodiny a pozůstalé. Vyšetřování příčin? Od začátku celá vina směřovala na piloty. I v dokumentu z roku 2013 se tvrdí, že zapomněli vypnout parkovací brzdu a přetížené letadlo nemohlo při startu nabrat potřebnou rychlost.

„Čekalo se, že přijde tragédie. A ta přišla,“ prohlásil tehdy trenér Miloš Říha , který v Rusku dlouho působil a v době neštěstí vedl Spartak Moskva. Až po ztroskotání letadla s hokejisty Jaroslavle se v Rusku změnil všeobecný postoj k bezpečnosti.

Lokomotiv po neštěstí vynechal celou sezonu a od nuly pak vybudoval zcela nový tým. Už zase patří k favoritům na zisk Gagarinova poháru. Svět běží dál, ztracené životy však nic nevrátí. Nic nevyžene smutek a prázdnotu, které po tragédii zůstaly.

Tři čeští šampioni, kteří při neštěstí zahynuli

#15 JAN MAREK (31 let)
Narozen: 31. prosince 1979 v Jindřichově Hradci
Pozice: střední útočník

Kariéra: Jindřichův Hradec (1995-98), Třinec (1998-2003), Sparta Praha (2003-06), Metallurg Magnitogorsk/KHL (2006-10), CSKA Moskva/KHL (2010-11), Atlant Mytišči/KHL (2011), Lokomotiv Jaroslavl/KHL (2011)
Největší úspěchy: mistr světa (2010), bronz z MS (2011), mistr české extraligy (2006), mistr ruské ligy (2007), vítěz Super Six (2008), vítěz bodování extraligy (2006), nejlepší střelec ruské ligy (2009) a české extraligy (2003), nejproduktivnější cizinec ruské ligy (2009)
Reprezentační starty/góly: 117/29
Účast na velkých akcích: 4x MS (2007, 2009, 2010 a 2011)

Útočník s uhrančivým modrookým pohledem a rukama ještě rychlejšíma než nohy. Dva měsíce před tragédií se stal otcem syna Jana. Přemýšlel o návratu do Sparty, nakonec se ještě rozhodl pro Jaroslavl.
Na zlatém mistrovství světa 2010 proměnil ve čtvrtfinále i semifinále své nájezdy ve vítězných penaltových rozstřelech.
Byl sparťanskou ikonou. I když pocházel z Jindřichova Hradce a dlouho hrál v Třinci, do velkého hokeje ho katapultovaly hvězdné výkony po boku Petra Tona.
Při zápasech reprezentace s Ruskem i utkáních KHL po sobě šli s Alexandrem Radulovem, tehdy hvězdou Ufy. „Miloval jsem, když jsme hráli proti sobě. Nikdy se nevzdával, moc dobrý hokejista a dobrý člověk. Kluci, odpusťte mi všechno,“ řekl po tragédii Sportu ruský bijec.

#4 KAREL RACHŮNEK (32 let)
Narozen: 27. srpna 1979 ve Zlíně
Pozice: obránce

Kariéra: Zlín (1997-99), Ottawa Senators/NHL (1999-2003 a 2003-04), Lokomotiv Jaroslavl/KHL (2002-03, 2005-06, 2010-11), Binghamton Senators/AHL (2003), New York Rangers/NHL (2003-04, 2006-07), Znojmo (2004-05), New Jersey Devils/NHL (2007-08), Dynamo Moskva/KHL (2008-10)
Největší úspěchy: mistr světa (2010), bronz z MS (2011), mistr ruské ligy (2003), nejlepší obránce KHL (2011)
Reprezentační starty/góly: 66/3
Účast na velkých akcích: 3x MS (2009, 2010 a 2011)

Skvostnou trefou golfákem na 2:2 sedm vteřin před koncem třetí třetiny vyfoukl „Rachna Kachna“ v semifinále MS 2010 postup Švédům. Jeden z nejpamátnějších okamžiků českého hokeje z něj učinil nezapomenutelného střelce. Dva dny předtím se jeho manželce narodila dcera Kateřina.
Na šampionátu 2011 v Bratislavě ho nejdřív neférově zranil ruský obr Jevgenij Arťuchin, Rachůnek opouštěl led se zkrvavenou hlavou. V zápase o bronz s ním český silák čistým hitem vyrazil tvrzené sklo na mantinelu.
Byl univerzální šampion. Titul mistra světa získal s hokejovou i inlinovou reprezentací. Slávu však nevyhledával, držel se stranou.
Léta hrál NHL, ale v zámoří nebyl za hvězdu. Po návratu do Evropy se z něj stala ikona reprezentace a symbol věrnosti. Český dres oblékal oddaně a rád, šéfoval defenzivě.

#63 JOSEF VAŠÍČEK (29 let)
Narozen: 12. září 1980 v Havlíčkově Brodě
Pozice: střední útočník

Kariéra: Sault Ste. Marie/OHL (1998-2000), Carolina Hurricanes/NHL (2000-04, 2005-06, 2007), Slavia Praha (2004-05), Nashville Predators/NHL (2006-07), New York Islanders/NHL (2007-08), Lokomotiv Jaroslavl/KHL (2008-11)
Největší úspěchy: mistr světa (2005), vítěz Stanley Cupu (2006), mistr světa do 20 let (2000)
Reprezentační starty/góly: 71/12
Účast na velkých akcích: 1x ZOH (2010), 3x MS (2003, 2005 a 2009), 1x SP (2004)

Na zlatém šampionátu ve Vídni 2005, kde se během výluky NHL sešla opravdová světová elita, jistil ve finále s Kanadou zlato gólem na 3:0 do prázdné branky. Odbránit a udeřit. Tohle byla přesně jeho role.
Nenápadný lídr, zvládal všechny úlohy. Na bruslích nebyl žádný sprinter, jeho síla však spočívala v bojovnosti a plnění obranných úkolů při oslabeních. Pečlivý dříč, díky statné postavě si dokázal vynutit prostor v útoku, taky sbíral hodně bodů.
Potěžkal si nejslavnější pohár, v roce 2006 získal Stanley Cup s Carolinou. Vybojoval zlato na juniorském i seniorském šampionátu. Zanechal výraznou stopu v NHL, málokterý český hráč si vydobyl takové jméno v KHL.
Velký dobrák. Formu rád ladil i při kartách se spoluhráči, tmelil mužstvo i kabinu.

0 Shares