TOP 10 milníků fotbalové kariéry Petra Čecha
Takovou kariéru ještě žádný český golman a možná ani hráč z pole neudělal. Připomeňme si významné milníky z fotbalové kariéry Petra Čecha.
#1 Profesionální ligový debut v Blšanech
Petr Čech je rodák z Plzně, kde také fotbalově vyrůstal. Zajímavostí je, že než se dostal mezi tři tyče, zkoušel to jako útočník. V červnu 1999 podepsal svou první profesionální smlouvu v ligových Blšanech a v říjnu téhož roku si připsal jako sedmnáctiletý ligovou premiéru v duelu proti pražské Spartě do které na začátku roku 2001 přestoupil za tehdy vysokou částku 22 milionů korun. Na Letné pak vytvořil zde například i ligový rekord v neprůstřelnosti, když gól neinkasoval rovných 903 minut.
#2 Poprvé v národním dresu áčka
V reprezentačním A-týmu debutoval v únoru 2002 v zápase proti Maďarsku, jenž český tým vyhrál 2:0. V následujících dekádě se Petr Čech stal neohroženou stálicí a jistotou mezi tyčemi. Se lvem na prsou nakonec odchytal 124 duelů a zúčastnil se 5 vrcholových turnajů.
8. Bronz na EURU 2004 v Portugalsku
V dresu národního mužstva prožil 15 let a pamatuje také jedny z nejslavnějších chvil samostatné české reprezentace, což bylo Euro 2004 v Portugalsku, kde Češi předváděli možná nejlepší fotbal ze všech účastníků turnaje, ovšem skončili těsně před branami finále. Bronz z EURA je jedinou trofejí, kterou kdy Petr Čech s reprezentací vyhrál.
7. Přestup do Chelsea London
Po úspěšné sezoně ve Spartě se Petr Čech vydal do Francie, kde se stal oporou týmu Stade Rennais. A právě tady si ho vyhlédli skauti slavného portugalského stratéga José Mourinha, kterému dal v budování kádru důvěru ruský miliardář a nový majitel Chelsea Rus Abramoviče, který toho času stavěl v západním Londýně nový ambiciózní tým. Petr Čech přicházel za téměř půl miliardy korun se smlouvou na 5 let.
6. První titul a rekordní sezona Blues
Petr Čech měl v Chelsea původně krýt záda italskému kolegovi Cudicinimu, který se však těsně před startem sezony zranil a Čech už ho do brány jako jedničku nikdy nepustil. Hned úvodní sezona v Premier League vyšla Čechovi i celému klubu na jedničku s hvězdičkou. Chelsea vyhrála s velkým náskokem po 50 letech ligu, Čech vychytal 21 čistých kont a vytvořil dnes už překonaný rekord Premier League v počtu minut bez inkasovaného gólu (1025).
5. Poprvé a naposledy na Mistrovství světa
Už samotná účast na mistrovství světa ve fotbale bývá vrcholem kariéry mnoha fotbalistů. Představit se na nejsledovanější akci světa konané jednou za 4 roky je sen každého fotbalisty už od mládí, ovšem jen hrstce vyvolených se to splní. Petr Čech měl štěstí, že se jeho nejlepší fotbalová léta kryla také s nejlepší formou české reprezentace. Ta po úspěšném tažení evropským šampionátem 2004 nakonec prošla i na závěrečný světový šampionát 2006 u sousedů v Německu. Pravda, tam Petr Čech s reprezentací díru do světa neudělal, ale odchytal všechny tři duely ve skupině a nejednou musel předvést své mistrovské brankářské řemeslo.
4. Zranění hlavy
Asi všem se nám Petr Čech vybaví se svou pověstnou brankářskou helmou, ale ti mladší už možná nebudou vědět, kde k ní přišel. Během ligového utkání proti Readingu utrpěl český brankář frakturu lebky při střetu s irským záložníkem soupeře Stephenem Huntem, který Čecha zasáhl pravým kolenem přímo do hlavy.
V interview pro Chelsea TV Petr Čech uvedl, že si srážku s Huntem nepamatuje. Na trávník se vrátil v lednu příštího roku a s již legendární
koženou helmou, která je Čechovi vytvarovaná na míru.
3. Hrdina finále Ligy mistrů
Po ušaté trofeji toužil londýnský klub jako po ničem jiném. Vítězstvími v Premier League byla Čechova Chelsea už trochu přesycena, toužila uspět hlavně na nejvyšší evropské scéně. Několikrát byla blízko, hlavně v roce 2008 měl Čech trofej na dosah, když ve finále Chelsea nestačila na Manchester United přesto, že ve finálovém rozstřelu chytil Čechíno penaltu Cristianu Ronaldovi. Šanci uspět ve stejné fázi dostala Chelsea o 4 později znovu proti Bayernu Mnichov, který měl výhodu domácího hřiště. Stejně jako proti Manchesteru i tentokrát se rozhodovalo až při penaltách, a tentokrát byl hrdinou večera český brankář. Rozchytal se už v prodloužení, když chytil penaltu Robbenovi, aby pak v samotném rozstřelu famózně lapil desítky Ivicy Oliče a Bastiana Schweinsteigera.
Pro Petra Čecha bylo vítězství v Lize mistrů nesporně největší úspěch jeho klubové kariéry.
2. Přestup k rivalovi do Arsenalu
Když se v létě 2014 vrátil na Stamford Bridge z hostování ze Španělska talentovaný belgický brankář Thibaut Courtois, bylo jasné, že po dlouhé době bude muset Petr Čech svádět boj o pozici golmanské jedničky. V sezoně však dostával přednost mladý Belgičan, a tak se Čech v létě 2015 rozhodl z klubu po dlouhých 11 letech odejít. Na život v Londýně byl zvyklý, stěhovat se mu nechtělo, tudíž se logicky upsal právě Arsenalu, který toho času sháněl zkušeného brankáře. Přesto, že jsou oba londýnské kluby velcí rivalové, drtivá většina fanoušků Chelsea mu přestup nezazlívala a při vzájemných duelech se tak nedočkal žádného hlasitého bučení.
#10 Konec
Fotbal se ne profesionální úrovni nedá hrát věčně a ani Petr Čech není nadčlověk. Po jubilejní desáté výhře v anketě Zlatý míč České republiky v červenci 2016 nejprve ohlásil konec své dlouholeté reprezentační kariéry a v lednu 2019, tedy v sezoně, ve které se dostával do branky Gunners už jen sporadicky, se rozhodl po sezoně ukončit svou bohatou a veleúspěšnou fotbalovou kariéru nadobro.