2. 11. 2024

Talent Matěj Koubek: Chci jít vzorem pro mladší generace

matěj koubek bohemians

Bohemians míří do letošního ročníku s menší obměnou kádru. Do nové sestavy se také vrací Matěj Koubek, jenž poslední dvě sezóny odkopal v Jihlavě a Ústí nad Labem pod trenérem Jiřím Jarošíkem. Svého potencionálu s nabitými zkušenostmi se snaží naložit letošní rok v nejvyšší lize Česka. V rodině byla kopaná známým pojmem. Proto není divu, že mladý fotbalista míří po šlépějích svého otce Františka Koubka.

Do letošního ročníku naskočil správnou nohou. Díky skvělému startu se dalo dohromady i mnoho věcí, které mladý čutálista prozradil. Kde vidí svoji životní etapu za pár let? A jakým směrem ho ovlivnil vlastní táta? To vše a ještě více, exkluzivně na Fórum Sport.

V jednadvaceti letech máte cenu kolem dvě stě tisíc euro. Jaký je to pocit? Já vím, jsou jiní hráči s desetinásobně vyšší cenou. Ale pro kluka co začal hrát v základu 1. ligy nějaký ten pátek zpět?

🗣  Tak v základu první ligy jsem se objevoval už před 3 roky, kdy jsem vlastně i v lize
začínal a byl úplný nováček v dospělém fotbale. Abych pravdu řekl, tak nějaké ceny úplně
nesleduji a myslím si, že to mnohdy není úplně relevantní. Ale samozřejmě když to takhle
řeknete, zní to hezky. Snad ta cenovka bude brzy ještě vyšší.

Letošní ročník jste za čtyři zápasy vstřelil jednu branku. Do začátku úctyhodný výkon. Kolik jich máme očekávat na konci sezóny?

🗣  Tak já samozřejmě doufám, že co nejvíce. Ale není to pro mě nejdůležitější. Hlavně
chci, aby se nám dařilo jako týmu a já k tomu pomáhal svými výkony na hřišti. Když
k tomu přidám ještě nějaké góly tak to bude super.

Cítíte se letos na lepší výkony, než v předchozích letech?

🗣  Já jsem celkově člověk, co se snaží každý den neustále zlepšovat a posouvat se vpřed.
Myslím si, že jsem ještě stále mladý a mám všechno před sebou. Ale abych odpověděl na
otázku, tak si myslím, že ano. Cítím se dobře a doufám, že to všem ukážu i na ligových
trávníkách.

Svůj debut jste odehrál v 1. lize roku 2018 na začátku prosince. Nastoupil jsi proti Dukle Praha na vašem domácím stadionu, před více než tři tisíci diváky. Jde ti mráz po zádech při myšlence na váš životní den?

🗣  Určitě to je jeden z těch momentů, na které dokonce života nezapomenu. Je to sen
každého kluka, který hraje fotbal a mně se v ten den splnil. Ale doufám, že mě ještě
spoustu takových podobných zážitků v mé fotbalové kariéře čeká.

Váš otec hrával nejvyšší soutěž Česka v devadesátých letech za Hradec Králové nebo Žižkov. Jak velkým vzorem pro vás byl při fotbalových začátcích?

🗣  Ano, můj otec vždy patřil k mým velkým vzorům a vždy patřit bude. Jsem mu za vše, co se
mi snaží předat nesmírně vděčný, ale ne vždy to bylo pouze růžové. Odmalička na mě byl
pořádně přísný a vždy se snažil ze mě dostat to nejlepší. Když jsem byl dítě, tak to berete
jinak a mnohdy si neuvědomujete, že to s vámi myslí dobře. Takže to pochopitelně
nebylo příjemné, ale s odstupem času si to člověk uvědomí a kouká na to úplně jinak.

Letošní ročník zažijete shodou okolností samotný Hradec i jako soupeře. Bude to pro vás o něco peprnější duel?

🗣  Ano, už jsme proti nim hráli hned 1. kolo. Pro mě osobně to žádný speciální zápas není.
Ale pochopitelně taťka si takové zápasy užívá, protože se vždy potká se svými bývalými
spoluhráči/kamarády a můžou společně zavzpomínat na staré časy.

Z pražského Tempa do Bohemians Praha. Jak došlo k takovému spojení?

🗣  Když jsem byl v Tempu tak skoro od samého začátku se o mě zajímali týmy jako Sparta,
Slavie nebo Bohemians. Po nějaké době jsem šel na hostování do Slavie, v tu dobu to byla
úplně jiná Slavie, než jakou je dnes. Měl jsem smůlu na trenéra, kterého chování nebylo
takové jaké by mělo být, když někdo trénuje malé děti, ale nerad bych to dále rozebíral.
Hostování ve Slavii jsme tak předčasně ukončili, vrátili se do Tempa a po nějaké době
jsme se rozhodovali mezi Bohemkou a Spartou.

Jelikož jsem se na Bohemku chodíval dívat už jako malý kluk, měl jsem ke klubu velký vztah. Mimo jiné jsme také v tu dobu museli přihlédnout k dojezdové vzdálenosti MHD, protože mě rodiče nemohli vozit každý den na tréninky a já už byl schopný jezdit sám. Sparta pro mě byla přes celou Prahu, zatímco Bohemka byla blízko, takže jsem mohl i zůstat na škole, na které jsem byl, což pro nás bylo důležité. Tak z toho vyšla nejlépe Bohemka a já jsem nesmírně rád, že jsme
se tenkrát s rodiči takto rozhodli.

Ještě před letošním ročníkem jste zažil hostování v Jihlavě nebo Ústí nad Labem. Jak takovou zkušenost berete z vaši strany?

🗣  Já jsem za to nesmírně vděčný. Myslím si, že mě to posunulo jak fotbalově tak i lidsky.
Měl jsem možnost poznat, jak to funguje v jiných klubech. Potkal jsem spoustu skvělých
trenérů, kteří toho dokázali mnoho i v hráčské kariéře jako pana Jarolíma, Jarošíka a
Kučeru. Dalo mi to opravdu hodně.

Ďolíček má magickou atmosféru. Přesto je potřeba se zeptat. Který fotbalový stadion se vám nejvíce líbí?

🗣  Odmalička jsem byl z Ďolíčku unešený. Myslím si, že to má svoje jedinečné kouzlu a hrát
před plným Ďolíčkem je něco neskutečného. Trošku mi připomíná stadiony v Anglii, které
se mi moc líbí. Kdybych měl vyzdvihnout jeden tak by to byl asi liverpoolský Anfield.

Vaše cíle do dalších deseti let? Dotáhnete příjmení vaši rodiny dále, než otec?

🗣  Tak samozřejmě bych si to moc přál a makám na tom opravdu každý každičký den. Deset
let je strašně dlouhá doba a člověk nikdy neví, co čas přinese. Ale kdybych měl říct nějaké
konkrétní cíle, tak je to například nastoupit za naší reprezentaci nebo si zahrát ligu
mistrů, ale také být takovým člověkem a fotbalistou, který bude správným vzorem pro
mladší generace. Na to by totiž člověk nikdy neměl zapomínat.