28. 2. 2024

Keane vs. Vieira aneb nenávist, která začínala už v tunelu!

Zdroj: Freepik

Ir Keane a Francouz Vieira ztělesňovali na přelomu tisíciletí rivalitu mezi Manchesterem United a Arsenalem.

Bez jejich nekompromisních soubojů, třeskutých potyček a neustálého štengrování se neobešel snad žádný vzájemný souboj ve zlaté éře obou klubů. Od roku 1996 až do roku 2004 si rozdělili devět titulů – šestkrát se radovali Rudí ďáblové, třikrát triumfovali Kanonýři.

V sezoně 2004/2005 se k mistrovskému poháru mocně rozjela londýnská Chelsea s Josém Mourinhem. Ovšem paradoxně právě v tomto období oboustranná nevraživost dospěla vrcholu.

Tentokrát to na stadionu Highbury první únorový den roku 2005 začalo dokonce už před výkopem. Když se obě zahajovací jedenáctky řadily v tunelu vedoucím na plochu stařičkého stadionu, začaly se najednou uzoučkou chodbou rozléhat nadávky a křik.

Nadávky v přímém přenosu

Vieira totiž pár minut před zápasem provokoval obránce Garyho Nevilla, jehož zřejmě pokládal za slabý článek Manchesteru United. Navíc mu chtěl tak trochu oplatit příkoří, která pravý bek dříve přichystal Josému Antoniu Reyesovi.

„Jestli se ho dotkneš, tak po tobě půjdu,“ vyhrožoval Nevillovi.

To se ale vůbec nelíbilo Keanovi a jal se spoluhráče bránit. Televizní kamery zachytily, jak je Vieira po schodech odváděn svými spoluhráči pryč od epicentra výbuchu a uklidňován. To už se ale zatím zezadu řítil jeho nepřítel na život a na smrt. Přestože věděl, že ho v přímém přenosu poslouchá celá země, nebral si vůbec servítky.

Mezi sprškou nepublikovatelných výrazů varoval Vieiru: „Uvidíme se tam.“ A ukazoval prstem směrem k hrací ploše. 

Myslí si o sobě, že je hodný chlapeček. Řekni mu, ať zavře tu svou za…nou klapačku!“ ulevil si ještě směrem k rozhodčímu Grahamu Pollovi. Ten ho okamžitě krotil, protože za žádnou cenu nechtěl, aby se mu vyhecovaný duel zvrhl hned od začátku.

„Mohl jsem klidně oba dva vyloučit a říct manažerům, aby místo nich postavili někoho jiného. Jenže šéf komise rozhodčích mě nabádal, ať se zápas obejde bez incidentů, tak jsem se rozhodl, že nejlepší bude nechat to být,“ přiznal zkušený mezinárodní sudí Poll, jenž musel dokonce Keana v jednu chvíli držet za dres.

Obrat i v deseti

Nakonec se dusno v tunelu aspoň trochu provětralo a šlo se na plac. Tam si pak dva kohouti ani nepodali ruce a začal zápas.

Od úvodních vteřin bylo jasné, že se nervozita přenesla z útrob stadionu i na trávník. Gabriel Heinze hned po výkopu trefil rukou Fredrika Ljungberga a v tomhle trendu se pokračovalo vlastně celou dobu. Utkání bylo plné škaredých faulů, nechutných strkanic, teatrálního simulování a zákeřného oplácení.

Ale také padaly góly. Vieira už v 8. minutě otevřel skóre. Ryan Giggs záhy vyrovnal, jenže do šaten šli po trefě Dennise Bergkampa přece jen veselejší domácí Kanonýři.

Po změně stran se ovšem ukázalo, že se Rudí ďáblové na nelítostnou řež přece jen připravili o něco lépe. Dva góly dal hrdina večera Cristiano Ronaldo, jednu připojil v závěru střídající John O’Shea. A to hosté dohrávali bez vyloučeného Mikaëla Silvestra, který zbytečně strčil do protihráče.

Konec nepřátelství

V tomto případě tak nevyhrál tým, který zachoval chladnější hlavu, nýbrž tým, jejž atmosféra plná nenávisti vybičovala k famóznímu výkonu.

Psychologická bitva, kterou Vieira rozpoutal, se tedy jeho mužstvu vymkla z rukou. Byl to zároveň konec dlouholetého zápolení dvou kapitánů a dvou tváří velké rivality. Francouz odešel v létě do Juventusu Turín a ani irský bouřlivák ho v Premier League dlouho nepřežil. Na podzim téhož roku byl kvůli kritice spoluhráčů vyhozen a přestoupil do Celtiku Glasgow.

Symbolickou tečkou za jednou slavnou epochou Premier League se pak stal titul pro Mourinhovu Chelsea. Inu, když se dva perou, třetí se směje.