28. 5. 2024

Je dneska nějaký závod? Kros v Krčáku se čtrnáctkou na hrudi na 14.místě!

Není nad to spontánně se rozhodnout v průběhu dne k nějaké činnosti, o které jste den předem vůbec netušili, že jí budete dělat. Tak jako já ve čtvrtek 11.5 závodit.

Obvykle si závody plánuji dopředu. To znamená, že ve čtvrtek jsem měl mít normální trénink.

Jenže po chmurném pracovním dopoledni se mi odpoledne vrací chuť do života a já si na záchodě začínám listovat atletickou brožurou, zda dneska v okolí není nějaký závod.

V posledních dnech mi to běhalo opravdu dobře, a tak si logicky věřím na pěkný výkon.

Štěstí se usmálo a já nacházím závod 20 minut od místa mého bydliště.

Kros Otakara Pachmana na 4,4km v Krčském lese, start od Velkého altánu. Pořadatel Sabzo.

Zbývá hodina a půl do závodu, takže do sebe pošlu corny tyčinku, pobalím pár věcí a vyrážím.

Na místě startu jsem15 minut před začátkem, což asi není ideální. Přesto, pohodlně se stíhám registrovat, vyčůrat i rozcvičit.

Závod jsem mám v plánu pojmout tempově. V posledních dnech se snažím hlídat techniku běhu a prodlužovat krok.

Na startovní čáru se staví asi 70 běžců a běžkyň. Běží se dva 2,2km okruhy. Trať je rovinatá, vedená po lesních cestách.

Panuje ideální běžecké počasí. Zataženo, 18 stupňů a teplý vzduch. Ideální dát si trochu do těla.

Hned po startu nacházím mladého závodníka M.Matouška, který běží solidní tempo, které bych mohl být schopen minimálně první okruh akceptovat.

Nakonec vytvoříme skupinku ještě s jedním závodníkem P.Holubem a závodnicí, která má příšerný běžecký styl, ale tempu stačí.

Oba pány jsem mimochodem na posledním závodě v Hodkovičkách porazil.

Nechávám udávat tempo ostatní a držím se vzadu. Nechci nic přepálit a tempo je na mé poměry už tak celkem vysoké, nicméně jsem rád, že neběžím sám.

První okruh probíháme v čase 10:15, ovšem hned v náběhu do druhého se jako čtveřička rozpadáme.

M.Matoušek, který udával tempo, zvýšil obrátky, stejně tak P.Holub mírně poodběhl a já zůstal v tandemu se závodnicí.

Téměř nepropíná kolena a běží podivným kymácivým stylem, přesto do toho šlape. Držím se za ní a v duchu si říkám, že od ní se nemůžu nechat porazit.

Chvílemi za ní vlaju, ale na finiš si věřím a cca 300 metrů před cílem jdu před ní. Nabízí se, že bych zkusil v dlouhé cílové rovince sundat i P.Holuba, jenže ten si mého nástupu všimne a také zrychluje.

Právě tohoto závodníka jsem na zdolal na cílové rovince v při dubnovém Hodkovičském lesokrosu.

Stáhnu hodně, přesto je P.Holub v cíli o dvě vteřiny dříve. Já se s časem 20:21 umístím na konečném 14. místě z 42 závodníků. Na hrudi nesu číslo 14, takže je umístění krásně symbolické.

Čas mne zklamal, respektive druhého kolo. Byl jsem si jist, že běžím výrazně rychleji než v tom prvním, jenže nakonec to tak nebylo.

První kolo 10:15, druhé 10:06, a to v tom hrál roli finiš. Zvláštní. Pocitově jsem makal ve druhém více.

Za cílovou čárovou nejsem ani moc unavený, což není na závod dobré znamení. Běžel jsem asi trochu zadrženě.

Přesto to mám při kilometrové procházce na metro Chodov z celého závodu dobrý pocit, a to je důležité.

Příští stanice triatlon v Poděbradech? Ale muselo by být teplo.