Jaké bylo historicky první MS ve fotbale v roce 1930?
Zdroj: Depositphotos
Po olympijských hrách v Amsterdamu v roce 1928 se Mezinárodní fotbalová federace (FIFA) rozhodla využít svého práva pořádat mezinárodní turnaje.
Na rozdíl od olympijských her však na mistrovství světa mohli hrát profesionální fotbalisté. Pod pěti kruhy mohli reprezentovat pouze amatéři.
FIFA určila Uruguay jako pořadatele prvního mistrovství světa v květnu 1929, kdy země slavila 100. výročí nezávislosti a její fotbalový tým získal zlato na posledních dvou olympijských hrách.
Turnaj byl otevřen všem členům FIFA, ale nakonec se ho zúčastnilo pouze 13 týmů (7 z Jižní Ameriky, 2 ze Severní Ameriky a 4 z Evropy).
Nízký počet evropských týmů souvisel s tím, že cestování bylo tehdy drahé a náročné – téměř tři týdny plavby.
I z toho důvodu necestovalo Československo, když tehdejší nejlepší týmy Sparta a Slavia odmítly uvolnit své hráče.
Týmy byly rozděleny do tří skupin po třech a jedné skupiny po čtyřech. Vítěz každé skupiny postoupil do semifinále. Pro ostatní týmy turnaj skončil.
Diváci viděli tři hattricky a neproměněnou penaltu
Šampionát zahájily dva zápasy hrané současně. Ve skupině A se utkala Francie s Mexikem a ve skupině D Belgie s USA.
První gól v historii mistrovství světa vstřelil Francouz Lacien Laurent, který v 19. minutě zamířil do mexické sítě.
V pátém hracím dnu padl první hattrick v zápase USA-Paraguay. Zápas skončil 3:0 a všechny tři góly vstřelil Bertrand Patenaude.
Na uruguayském šampionátu byly k vidění další dva hattricky. Argentinec Guillermo Stabile skóroval při svém debutu na mistrovství světa proti Mexiku a Pedro Cea z Uruguaye v semifinálovém zápase proti Jugoslávii.
V posledním zápase Francie ve skupině proti Chile, který se hrál sedmý hrací den, se poprvé na mistrovství světa kopaly penalty.
Francouzského brankáře Alexe Thépota však ve 30. minutě zápasu nepřekonal chilský útočník Carlos Vidal.
Brazílie neuspěla, semifinále přineslo gólové hody
Vítězi skupin se staly Argentina, Jugoslávie, Uruguay a USA. Brazílie se do semifinále nedostala, když k velkému překvapení prohrála úvodní duel 1:2 s Jugoslávií.
První semifinálový zápas se hrál na podmáčeném hřišti mezi Argentinou a USA. Kvůli špatnému stavu hřiště si v 10. minutě americký záložník Raphael Tracy zlomil nohu.
Argentinci vedli v poločase 1:0 a ve druhém poločase zvýšili až na šest gólů, přičemž James Brown vstřelil v závěru druhého poločasu čestný gól a snížil na 1:6. Argentina se tak radovala z postupu do finále.
Druhý semifinálový zápas Uruguaye s Jugoslávií začal lépe pro jugoslávský tým.
Vujadinovič skóroval ve 4. minutě, ale Uruguay odpověděla třemi góly ještě do poločasu. Do konce zápasu přidala Uruguay ještě tři góly a zápas skončil stejným výsledkem jako první semifinále – 6:1.
Za vítězství dům
Nově tradiční zápas o třetí místo se tehdy nehrál, byl zaveden až od následujícího šampionátu.
USA i Jugoslávie tak původně získaly bronz, ale FIFA následně rozhodla, že třetí místo obsadí Američané. O jejich umístění rozhodlo lepší skóre ve skupinové fázi.
Ve finálovém zápase se 30. července 1930 v uruguayském Montevideu střetly Uruguay a Argentina. Stejně jako ve finále olympijských her v Amsterdamu
Týmy však měly výhrady k typu míče, se kterým se hrálo. Organizátoři se proto rozhodli pro kompromis. První poločas se hrál s argentinským míčem, druhý s uruguayským. A rozdíl byl opravdu vidět.
V závěrečném zápase otevřel skóre uruguayský hráč Pablo Dorado, ale do poločasu Argentina po gólech Carlose Peucelleho a Stabileho zápas otočila.
Ve druhém poločase po změně stran přidali domácí po výměně míče za uruguayský další tři góly. Po výsledku 4:2 se Uruguayci stali prvními mistry světa.
Uutorem posledního gólu šampionátu byl uruguayský útočník Héctor Castro, přezdívaný „El Manco“ (jednoruký), který přišel o ruku při úrazu jako 13letý.
Na domácí půdě navázali na skvělé výsledky z olympijských her a definitivně dokázali, že jsou v té době nejlepším týmem na světě.
Po zisku titulu mistrů světa dostal každý hráč uruguayské reprezentace dům s menším pozemkem a prezident země na den po finále prohlásil státní svátek, v Argentině nepokoje způsobily svržení prezidenta Yrigoyena
Od náhradníka k nejlepšímu střelci
Nejlepším střelcem šampionátu se stal již zmíněný Argentinec Stabile. V prvním zápase ani nehrál.
Jeho šance přišla až poté, co tým opustil Manuel Ferreira, který se musel vrátit na univerzitu, protože ho čekala zkouška.
Stábile už při svém debutu zaznamenal hattrick. V posledním zápase skupiny pak vstřelil dva góly a další dva přidal v semifinále. Ve finále se mu také podařilo skórovat, ale Argentině to na titul nestačilo.
Stabile na turnaji skóroval celkem osmkrát. Uruguayec Pedro Cea, který se umístil na druhém místě, získal o tři body méně.
Skupinová fáze:
Skupina 1
| 19. července 1930 | |||
| Argentina | 6 – 3 | Mexiko | |
| Stábile 8′ 17′ 80′ Zumelzú 12′ 55′ Varallo 53′ | M. Rosas 42′ (penalta) 65′ Gayón 75′ |
Skupina 2
.svg){kind=link}
Skupina 3
.svg){kind=link}
Skupina 4
.svg){kind=link}
.png){kind=link}