Jak Rudí ďáblové za 101 sekund úplně obrátili už téměř prohrané finále LM!

Finále Ligy mistrů 1999 se pojí s jedním s nejbáječnějších obratů v celé historii fotbalu. Pojďme si onen zápas připomenout.

Když se do finále, které se hrálo 26.5 na slavném barcelonském Cam Nou, probojovali německý Bayern Mnichov a anglický Manchester United, bylo to vlastně paradoxní.

Oba týmy (a s nimi i Barcelona) se totiž sešly už v základní skupině tohoto ročníku.

Tehdy spolu Bayern a Manchester United dvakrát remizovaly. Skupinu vyhrál Bayern, United byli druzí a na Barcelonu zbyla nepostupová třetí příčka.

Ve vyřazovací části přešel Bayern přes 1 FC Kaiserslautern a Dynamo Kyjev, Manchester vyřadil italské kluby Inter Milán a Juventus.

Zejména turínská odveta, kterou United otočil z 0:2 na 3:2, byla důkazem, že se tým kouče Alexe Fergusona nikdy nevzdává.

Samotné finále nemohlo začít pro Manchester United hůře.

Už v šesté minutě byl v blízkosti pokutovém území faulován hrotový útočník Bayernu Jancker. K přímému kopu se postavil Mario Basler a střelou kolem zdi poslal svůj tým do vedení.

Zbytek prvního poločasu byl ve znamení optické převahy Manchesteru, který držel většinu času míč, do šancí se však dostával jen těžko.

Bylo vidět, jak Rudým ďáblům chybějí distancovaní záložníci Paul Scholes a Roy Keane.

To Bayern sice většinu času pozorně bránil, jeho protiútoky však byly nebezpečnější.

V 75. minutě přišla první ze tří velkých šancí, které mohly pomoct Bayernu zápas definitivně rozhodnout. Jenže Effenberga skvěle vychytal dánský brankář Kasper Schmeichel.

Jen o chvíli později skončil oblouček náhradníka Scholla na tyči Schmeichelovy brány.

Po Teddy Sheringhamovi přichází jako střídající na hřiště i norský útočník Ole Gunnar Solskjaer. Nasazení těchto dvou hráčů z lavičky se později ukázalo jako prorocký tah.

Ještě v 85. minutě vystřihl útočník Bayern Jancker nůžky, kterými trefil břevno. Štěstěna se toho večera od něj i od celého Bayernu odvrátila a ani se neohlédla.

Poté, co po 90 minutách vypršela základní hrací doba, rozhodčí ukázal na světelné tabuli trojku. Přesně tolik minut se ještě mělo hrát.

Bayern vede 1:0, jeho obrana působí velmi jistě a je téměř nemyslitelné, že by si precizní Němci nechali svou situaci nějak zkomplikovat.

Jenže Manchester United vybojují roh. Do soupeřova trestného území běží i brankář Schmeichel. Na Beckhamův centr nedoskočí, jenže obránce Fink nedokáže míč odkopnout do bezpečí.

A pak se to stane. Nepovedená Giggsova střela se doplouží k Sheringhamovi a 33letý útočník ji uklidí do branky. Vyrovnáno, 1:1.

Fanoušci Rudých ďáblů jsou v extázi a vše se chystá na 30 minutové prodloužení. Jenže ještě není konec. Ihned po rozehrání se United dostanou k míči a vybojují ještě jeden roh.

Od předchozího gólu uplynulo přesně 101 vteřin. Beckhamův centr šikovně tečoval Sheringham a norský „super náhradník“ Ole Gunnar Solskjaer jen nastavil do dráhy míče nohu a ten skončil v šibenici branky.

Pak už zazní závěrečný hvizd rozhodčího Colliny. Fanoušci Manchesteru United stále šílí, ti z Bayernu Mnichov stále nemohou pochopit co právě viděli.

Tehdejší šéf UFA Švéd Johanson se později nechal slyšet, že se v 90.minutě zvedl ze sedačky a zamířil do útrob stadionu, aby na hrací plochu přinesl trofej pro vítěze Ligy mistrů ověnčenou klubovými stuhami Bayernu Mnichov.

Než na hřiště s pohárem došel, bylo vše jinak a narychlo se tak hledaly stuhy v barvách ostrovního celku.

Byl to nezapomenutelný zápas, který světu ukázal, jak je fotbal – i přes veškerou taktiku a propracované systémy – stále nevyzpytatelná hra.