Do Teplic? Nikoliv do lázní, ale na fotbal!

V Severních Čechách v široké kotlině mezi Krušnými horami a Českým středohořím se nachází lázeňské město Teplice, které mají okolo 50 tisíc obyvatel a jsou známé také svým fotbalovým klubem FK Teplice.

Teplický fotbalový klub vznikl v roce 1945 jako SK Teplice-Šanov a navázal na dřívější FK Teplitzer. Od roku 1973 hrajou FK Teplice svá domácí utkání na Stadionu Na Stínadlech.

Kapacita stadiónu je 18 221 sedících diváků, čímž se řadí mezi největší fotbalové stánky v České republice. Větší jsou pouze pražské stadióny Letná a Eden.

Původně jsem v plánu navštívit zápas Teplic neměl, ovšem tou dobou jsem se vracel z Drážďan právě přes toto město a když se dozvěděl, že na programu 2.kola HET Ligy je souboj FK Teplice – FK Dukla Praha, udělal jsem si malou fotbalovou zastávku. Fotbal má v Teplicích velkou tradici a ve městě je to jednoznačně sport číslo 1.

Na duely proti Spartě,Slávii či Plzni dorazí klidně i 10 tisícová návštěva. Dukla Praha však mezi atraktivní soupeře rozhodně nepatří, a tak nebylo překvapení, že si v sobotu odpoledne našlo cestu do ochozů jen něco málo přes 4 tisíce diváků.

Já jsem dorazil ke stadionu půl hodiny před výkopem. Vstupenku jsem koupil u pokladny za 130 korun a místo k sezení jsem mohl vybírat hned ze čtyř sektorů. Ještě předtím jsem si však prohlédl nový teplický fanshop, kde si fanoušek může zakoupit klubové suvenýry od šál přes dres až po hrnečky.

Při vstupu do hlediště mám velmi příjemný pocit. Téměř všechny tribuny jsou zastřešené a hřiště je blízko hledišti. Nejvíce lidí posedává na zastřešené tribuně za brankou, kde je krásný rozhled na celý stadion. Sektor pro domácí vlajkonoše je téměř prázdný, zatímco na protilhelé tribuně celý zápas fandí místní fanklub.

Je to trochu zvláštní, když má klub velikosti Teplic dva tábory ultras. Trochu jsem se poptal místních proč tomu tak je. Podle všeho se obě skupiny moc nemusejí, a zatímco do sektoru pro vlajkonoše chodí místní hooligans, fanklub čítá hlavně osoby, které chtějí jen fandit bez žádné vedlejší činnosti s tím spojené.

První poločas se hraje ve slušném tempu a spokojenější mohou být domácí, když si dvakrát zakříčí gól a to hned v rozmezí dvou minut.

Po trefě bosenské ikony klubu Admira Ljevakoviče přidá druhou branku kanonýr David Vaněček, a tak je Na Stínadlech o pauze veselo. Já jsem neodolal vůni červené klobásy a u stánku s pitím jsem si k ní koupil i pivko.

Ceny tu jsou lidové, a tak se člověk nemusí tolik hlídat jako třeba na Bundeslize. Jediné co bych k servisu vytknul, byly velmi zastaralé toalety. Na druhý poločas jsem si přesednul na tribunu za brankou a sledoval, jak jdou Teplice do třígólového vedení zásluhou druhé branky Vaněčka.

Závěr zápasu se odehrával v klidné atmosféře, Dukla stačila už jen snížit, a tak si mohli diváci užít závěrečnou děkovačku i s místním maskotem, kterým je gepardice Jane.

Je pro mě trochu zklámáním, že na fotbal v Teplicích nechodí více lidí, jelikož klub funguje dobře a navíc se v posledních letech prezentuje pohledným fotbalem. Ovšem to je stará známá a pravdivá písnička, že v Česku se chodí jen když přijede atraktivní soupeř.