Chmel Blšany aneb příběh klubu z vesnice, který hrál 8 let první ligu a chytal za něj i Petr Čech!

Blšany u Loun měly v 90. letech statut vesnice, která čítala čtyři stovky obyvatel. Přesto se zde vyrostl na tehdejší dobu špičkový sportovní areál a od roku 1998 se zde hrála první fotbalová liga. Jak je to možné?

Byl to neobvyklý fotbalový experiment. Příběh plný velkých ambicí, slávy a absurdity.

Hlavní postavou vzestupu malého klubu byl František Chvalovský, místní patriot a brankář z Blšan, který působil v klubu jako funkcionář už od 80. let.

Byl aktivním obchodníkem s masem a chmelem a v letech 1990 až 2001 také předsedou Českomoravského fotbalového svazu.

V Blšanech nechal postavit komplex, který neměl ve českých vesnicích obdoby. Obsahoval hlavní hřiště s tribunou, sedm tréninkových hřišť, tenisové kurty, beachvolejbalové hřiště, atletickou dráhu, hotel s posilovnou a rehabilitačním centrum.

Nespokojil se s tím, že sleduje místní skupinu hráčů, kteří se potí na hřišti a pak si dají pivo a párek. Chtěl víc. Chytil se myšlenky profesionalizovat FK Chmel Blšany a dostat ho do ligy. A stalo se.

V roce 1991 postoupili Chmelaři do ČFL, tedy třetí ligy. O dva roky později do druhé ligy a v roce 1998 do první. „

„To patří do Guinnessovy knihy rekordů, že na tak malé vesnici se něco takového povedlo. Ta sezona mi zůstane v paměti navždy, to tady bylo ohromně veselo,“ zavzpomínal tehdejší trenér Miroslav Beránek.

Blšany se tak staly nejmenší obcí na světě, ve kterém se hrála nejvyšší fotbalová soutěž, a to přestože zde žilo jen kolem čtyř set obyvatel.

V den zápasu se ve městě rozléhal hukot. Auta a nadšení fanoušci zaplavovali ulice směrem ke stadionu, kde se rozlévala hlasitá hudba a příjemná vůně klobás a grilovaného masa.

K fotbalu v Blšanech patřilo i jedno nevšední podívání: dvanáct roztleskávaček – babiček z místního domova důchodců v Podbořanech.

Po krátkém tanečku nadšeně křičely a mávaly třásněmi z modrých a žlutých igelitových pytlíků, zatímco vyzdravovaly soupeře. Bylo to prostě jako fotbalová párty, která připomínala vesnickou pouť.

Petr Čech a další hvězdy

Hned ve své první ligové sezoně skončily Blšany na 6.místě a začaly posilovat kádr. Na lepší umístění už ale nikdy nedosáhly.

Sestřih ze severočeského derby s Teplicemi z února 1999 👇

Chvalovský dokázal přivést do klubu šikovné fotbalisty. Gedeon, Šimák, Zelenka, Drobný nebo také brankář Petr Čech.

Ano, dlouholetá reprezentační jednička a pozdější vítěz Ligy mistrů začínal svou kariéru na vesnici.

Blšany ho v roce 1999 vykoupily z Viktorie Plzeň za směšných 350 tisíc korun. Sedmnáctiletý Čech debutoval v lize v dresu Blšan v říjnu 1999 v zápase proti Spartě Praha.

Tým kolem mladého brankáře se dokonce kvalifikoval do evropských pohárů. Své letní tažení v poháru Intertoto dotáhly Blšany až do semifinále, když přešly přes běloruský Dněpr Mohylev a řeckou Kalamatu. Stopku vystavila až Olomouc.

Semifinále této dnes již zaniklé evropské soutěže si Blšany zahrály i na přes rok. Přes severomakedonský Prilep ještě přejít dokázaly, přes italskou Bresciu už ale nikoliv.

Toho roku 2001 se Sparta rozhodla vykoupit Petra Čecha a do Blšan putovalo na zdejší poměry astronomických 22 milionů korun!

Zatčení bosse a konec zlaté éry

V témže roce ale dostal blšanský klub i osudovou ránu.

František Chvalovský byl zatčen za údajný úvěrový podvod ve výši jedné a půl miliardy. Deset měsíců fandil svým Blšanům jen z vazební věznice.

Po odsouzení Františka Chvalovského skončila zlatá éra blšanského fotbalu. Přestože byl týmu FK Chmel Blšany každý rok předpovídán sestup z ligy, drželi se tam se vší silou a odhodláním.

Nicméně potíže se začaly hromadit. Na podzim roku 2003 museli hrát své domácí zápasy v Příbrami, protože jejich vlastní hřiště mělo neregulérní rozměry. Byli tak nuceni najít dočasný azyl.

Trpkým rekordem se stal zápas proti Jablonci, který navštívilo pouhých 51 diváků.

V další části sezony museli zase najít útočiště na Žižkově kvůli nedostatku umělého osvětlení. Blšanští měli pocit, že jsou v lize nežádoucí a že jim fotbalový svaz a rozhodčí znesnadňují život.

Připomínala se jim stará přísloví o silnějším psovi… Bez ochranné ruky Františka Chvalovského prostě svaz nepodlehl jejich organizačním požadavkům.

Po dokončení rekonstrukce stadionu se první liga vrátila do Blšan a klub se v létě 2004 radostně těšil z udržení v soutěži. Bohužel, to bylo naposledy.

Jakmile bylo na stadionu nainstalováno umělé osvětlení za deset milionů korun, začaly se nad klubem shromažďovat temné mraky.

Blšany skončily sezónu 2005/2006 na posledním místě a po osmi letech sestoupily do druhé ligy. Následoval prudký pád.

Kvůli finančním dluhům neobdržely profesionální licenci a propadly se až do třetí ligy.

Místní tým, který dříve nesl známá jména fotbalových hvězd, se změnil v příležitostný terč, který zažíval jednu porážku za druhou.

Ve fotbale se peníze stávají rozhodujícím faktorem, ale v Blšanech už nebyly k dispozici. Po sestupu do divize z třetí ligy začala nová éra blšanského fotbalu – éra amatérská.

Pokus o restart v podání bývalých ligových hvězd

Blšanský fotbal ožívá! Siegl zachraňuje Blšany, hlásaly novinové titulky na jaře 2009. Trojka bývalých sparťanů Horst Siegl, Michal Horňák či Zdeněk Svoboda vtrhli do Blšan s nadšením.

„Chtěl bych, aby to tady zase ožilo. Když jsem přišel do chodbičky stadionu, našel jsem se tam na pár fotkách a vzpomněl si na všechny zápasy. Chci znovu rozdávat radost. Na postup z divize ale nemyslíme,“ vyprávěl Siegl v rozhovoru pro MF Dnes.

„Možná přesvědčím i Pavla Kuku,“ snil Siegl. O tři měsíce později měl ale jiné starosti. Blšany dodržely smutnou tradici a počtvrté za sebou sestoupily, tentokrát do krajského přeboru. Zmizel i Horst.

Se sezonou 2015/2016 se klub rozloučil debaklem 0:24 v Modré a v létě definitivně zanikl. Symbolicky 70 let od svého založení.

Fotbalový areál však jakž tak fungoval. Plán byl jasný: udělat z Blšan tréninkové centrum, kam budou jezdit na soustředění české i zahraniční kluby.

To se nakonec do jisté míry povedlo.

Stále je k dispozici šest hřišť, během přípravných období je areál plný. Naučily se sem jezdit mládežnické týmy Sparty, Slavie, Příbrami nebo Motorletu.

Jen tribuny by si zasloužily renovaci… Ale pokud by na ně někdo zase chodil.

Starostka Blšan Dagmar Břehovská by si představovala, že by areál mohl žít nejen nárazově. „Hrozně těžko se to komentuje. Asi by se mi líbilo větší využití. Mrzí mě, že fotbal zanikl úplně. Nehrají tady ani děti, ani vesnická liga…“