Porušení plánů se nevyplácí aneb tragická lednová pětka v Braníku!

Už loni jsem si dal takové předsevzetí, že nebudu závodit v zimních měsících. Jenže 28. ledna jsem se nechal zlákat na start běžeckého závodu VAŠE Liga v Braníku…

Prioritou jsou letní triatlony a ostatní závody si vybírám v rozmezí od dubna do konce září.

V chladných zimních měsících nabíhám objemy a nezávodím. Zkrátka mi to nesedí.

Jenže koncem ledna jsem se nechal zlákat na běžeckou pětku v Braníku. Cítil jsem se dobře a chtěl jsem otestovat formu.

Závod začínal v 11 hodin dopoledne. V kombinaci s větrným počasím kolem nuly jsem už v autobuse tušil, že dneska si osobák zaběhnu jen stěží.

Před samotným závodem jsem se snažil zahřát co to šlo, ale všechno marné.

Po startovním výstřelu jsem cítil, že mám těžké nohy. Na prvním kilometru jsem byl za 4:52, což by ještě šlo, jenže tempo se mi nedařilo udržet.

Na široké cestě z Černého koně směr Modřany hodně foukalo a metu druhého kilometru už jsem probíhal za 9:52. Už tady jsem byl 17 vteřin za svým traťovým osobákem ze srpna 2022.

Ani po obrátce jsem nepřidal a držel tempo 5:00/km. Na třetím kilometru jsem byl za 14:50.

Mezi třetím a čtvrtým kilometrem jsem se v pořadí dostal před tři běžce, jenže to bylo způsobeno spíše jejich uvadajícím tempem.

Já byl na 4 kilometru za 19:55 a věděl jsem, že běžím nejhorší čas co jsem tu běžel.

Na posledním kilometru jsem se vyždímal. Zhruba 500 metrů před cílem jsem byl sice předstižen dvojicí otec-syn, jenže v závěrečné stovce se mi podařilo alespoň otce předběhnout zpátky plus běžkyni Karychovou.

Mimochodem, tu jsem předbíhal při svém osobním srpnovém rekordu (23:59) 600 metrů před cílem. Teď to bylo v cílové rovince.

Celkově jsem zaběhl čas 24:40 a skončil na 41. místě ze 66 běžců.

Pocit s výkonu i času špatný. Příště se holt budu držet plánů.