Míří Pavel Wohl mezi železné muže? Dveře nezavírá ani před Xterrou!

Triatlonová sezona 2022 je definitivně minulostí a jedním z těch, kdo na ní bude vzpomínat výhradně pozitivně je dlouhotraťař Pavel Wohl.

Co mu během posledních měsíců udělalo největší radost?

„Kdybychom měli brát čas jako rozhodující faktor podle kterého lze hodnotit progres, tak jsem se ve většině závodů ve středním triatlonu dostal pod hranici 4 hodin, což považuji nyní už za svůj „standard“, svěřil se Pavel exkluzivně pro magazín Fórum Sport.

„Opět jsem si potvrdil, že jsem na správné cestě a jsem opět o krok blíž svému dlouhodobému cíli,“ doplňuje jedním dechem stále teprve 25letý závodník.

Úspěchy na středních tratích

Pavel je dalším moderním prototypem závodníka, který se naplno vrhnul do tréninku středních triatlonů bez nějaké větší historie na olympijských a kratších distancích.

Pamatujete, kdo letos skončil na ironmanském MS v Koně druhý mezi profíky?

Mladý Francouz Sam Laidlow se dokázal dostat na top úroveň i bez reprezentačního zázemí a historie v ITU.

Ve svém životním závidě dokázal porazit i norského velikána Kristiana Blummenfelta.

Právě mezi ním a Pavlem vidím určitou paralelu.

Nejsilněji se cítí pokud mají tretry v pedálech, ovšem každým rokem rostou i běžecky. Samozřejmě každý na svém levelu.

Právě v běžeckém projevu vidí Pavel největší výkonnostní růst.

„Zlepšil jsem se běžecky, díky čemuž jsem atakoval přední příčky ve Frankfurtu a vybojoval jsem druhé místo v Zadarhalf triathlon, kterým jsem zakončil sezónu,“ vyjmenovává nejpovedenější závody.

Na největším českém závodě ve středním triatlonu Czechmanovi se však Pavlovi prvenství z roku 2021 obhájit nepodařilo.

V sedle svého bicyklu si sice v závodě vytvořil malý náskok, na fantasticky běžící duo Langhammer-Řenč však na začátku června neměl.

Běžecká výkonnost začala růst spíše až ve druhé části sezony.

Terénní triatlon?

Pokud je triatlonista silný na kole, často se nabízí úvaha, proč se nezkusit pustit do čím dál populárnějšího terénního triatlonu.

Český prapor tam mezi profesionály už nějaký ten pátek drží Lukáš Kočař. Dělal by mu Pavel konkurenci?

„O Xteřře jsem chvíli přemýšlel, nicméně mám k závodění na MTB respekt vzhledem k většímu riziku pádu na kole, než je tomu v bezhákových závodech. Rozhodně však nevylučuji svůj vstup do závodění v terénním triatlonu,“ říká a je patrné, že mezi hlavní cíle blízké budoucnosti Xterra nepatří.

Nicméně dvířka se hodí mít přiotevřené.

Popasovat se s technicky náročnými sjezdy a nástrahami by však asi chtělo delší aklimatizaci. Pavel má však jiné plány.

Do světa železných mužů

Zejména mezi triatlonisty amatéry často zaznívá názor, je ten největší a jediný pravý triatlon je ten ironmanský.

V takových distancích se kdysi na Hawai tento sport zrodil a tradicionalisté nedají dopustit.

Asi každého závodníka, který dokončí střední triatlon, začne napadat myšlenka, jestli by náhodou nedal i ten dlouhý ironmanský.

Co teprve závodníka, který střední triatlony pravidelně dokončuje pod 4 hodiny.

„Mohu prozradit, že se chystám vstoupit do dlouhého triatlonu,“ odpovídá Pavel na otázku pro plány na rok 2023.

„Zároveň chci opět zlepšit svou výkonnost i v závodech středního triatlonu.“

Na konkrétní mety v podobě prvenství v různých závodech a mistrovstvích je však ještě brzy. Klíčové je zlepšovat výkonnost.

„Konec letošní sezóny mi naznačil, že je reálné pomýšlet mnohem výš,“ doplňuje závodník, který v Praze vede i svou svěřeneckou skupinu, které předává cenné rady posbírané po světových závodech.

I ironman potřebuje rychlost

V této sezoně byl Pavel netradičně k vidění na závodě Českého Poháru na Konopišti.

Střední triatlon tak projednou vyměnil za čtvrtinové vzdálenosti a v konkurenci mladých pušek si vůbec nevedl špatně.

Na cyklistice dohnal lehké manko z plavání a až do druhého depa se držel první skupinky. Čeští dorostenci a junioři mu utekli až na závěrečné pětce.

Šesté místo na sprint triatlonu nezní pro dlouhotraťaře vůbec zle.

„ČP Konopiště jsem bral jako tréninkový závod ve vysokých intenzitách před triatlonem ve Frankfurtu. I ve středním a dlouhém triatlonu je důležitá schopnost pracovat ve vyšších zónách,“ uvědomuje si.

V dnešní době se dlouhý triatlon zrychluje takovým způsobem, že zde začínají dominovat závodníci, kteří excelovali v krátkém triatlonu.

„V tréninku je proto důležité zařazovat podobné prvky, jako při tréninku na krátký triatlon,“ dodává závodník z Radotína a je možné, že i v příští sezoně přijede otestovat svou dynamiku a rychlost na jeden ze závodů ČP. 

Udělej si sám

U závodníků na delších tratích to zase tak vzácný jev není.

Trénují sami, připravují sami tréninkové plány, organizují závodní kalendář.

Jelikož na olympijských hrách se mezi triatlonisty soutěží na distancích (1,5-40-10), železní muži zapláčou.

Minimálně co se podpory od svazů. Ty logicky podporují především olympijské sporty a jejich zástupce.

Ti co to myslí na profesionální úrovni opravdu vážně se tak musí spolehnout na vlastní sponzory. Stejně jako Pavel.

„Vše si řídím sám, nicméně, plán závodů tvořím podle svých sezónních cílů ve spolupráci s mými partnery,“ říká a dodává, že co se tréninků týká, v případě potřeby se radí s Karlem Zadákem (headcoach 2BWinner team). 

I triatlon je jen sport

Při otázce na nejtěžší moment sezony se Pavlovy vzpomínky netočí kolem dění na závodních tratích.

„Nejhůře mi bylo asi koncem srpna, kdy má partnerka prodělala těžkou pyelonefritidu (těžký zánět ledviny). Najednou si člověk uvědomil skutečné životní hodnoty.

V tu chvíli bylo psychicky velmi obtížné trénovat a kvůli tomu jsem také zrušil svůj start v závodě IRONMAN 70.3 Zell am See, kde jsem měl startovat mezi profesionály,“ vzpomíná.

To pak člověka ta tempa ve vodě, nohy v pedálech najednou těšit přestanou.

Vše mělo naštěstí dobrý konec a Pavel už vyhlíží nový rok a nové výzvy.

Závod za rohem

Do akce by chtěl jít poprvé už na konci ledna.

Zimní příprava tak je v jeho podání v plném proudu.

„Poprvé po dlouhé době jsem schopný se připravovat na další sezónu ve větším rozsahu. Motivací je pro mě první závod příští sezóny, který je již koncem ledna v Izraeli.“

Příprava je zatím naplánována v domácích podmínkách.

„Pakliže si sáhnu v Izraeli na prvenství, tak si budu moci dovolit odcestovat na Ironman 70.3 Dubai, kde bych chtěl posunout hranici svého osobního rekordu v polovičním triatlonu pod 3h50min.

Vše je ovšem otázka financí. V Dubnu plánuji zařadit soustředění ve Španělsku těsně před dalším závodem, dodává závěrem.