Top 15 nejvýraznějších gólů na mistrovství světa

Historie světových šampionátů je dlouhá. Připomeňme si ty nejlegendárnější góly ze světových šampionátů

15.místo: Fábio Grosso (Itálie) 2006 semifinále proti Německu

Jeden z důležitých milníků ze soubojů mezi Itálií a Německem. Pořádající Němci vyhlíželi zápas o všechno, jenže v semifinálovém prodloužení je srazil podceňovaný krajní obránce, který tehdy hrál za Palermo. „Grosso? To je nejslabší místo v italské sestavě,“ tvrdili před utkáním Němci.

Byl to právě Fabio Grosso, kdo ve 119. minutě skóroval jako první. Využil šikovnou přihrávku špílmachra Pirla a levačkou prostřelil brankáře Lehmanna. „Už jsme přemýšleli o penaltách a najednou mi to tam spadlo. Mám zážitek na celý život,“ jásal Grosso. O pět dní později se pak stal mistrem světa.

14.místo: Alcides Ghiggia (Uruguay) 1950 finále proti Brazílii

Měla to být formalita. Slavnost pro brazilské šampiony, kterým v posledním zápase finálové skupiny stačila k titulu remíza s maličkým sousedem z Uruguaye. Na stadion Maracaná se tehdy vměstnalo přes 200 tisíc lidí a některým na konci puklo srdce žalem. Přitom Brazilci vedli a anglický sudí Reader líčil: „V tu chvíli nastal takový rachot, až jsem se bál, že se zřítí tribuny.“

Pořadatelé už měli na zlatých medailích vyrytá jména vítězů. Po hodině však vyrovnal Schiaffino a pak se proslavilo maličké křídlo Alcides Ghiggia. Půl století poté se vyznal: „Jen tři lidé dokáží umlčet Maracaná. Frank Sinatra, papež a já.“ Uruguay vyhrála 2:1 a zasedla Brazilcům o světový trůn.

13.místo: Ronaldo (Brazílie) 2002 finále proti Německu

Balon s názvem Fevernova byl pro něj jako stvořený. Zatímco brankářům uhýbal a podivně skákal, Ronaldovi zůstával přilepený u kopačky tak, že s ním mohl kouzlit. Ne jako ve finále 1998 proti Francii, kde brazilský fenomén kvůli záhadnému předzápasovému šoku působil jako mátoha. O čtyři roky později si všechno vynahradil.

S účesem jednorožce nejprve využil hloupého zaváhání brankáře Olivera Kahna a následně ho v 79. minutě překonal úžasnou utaženou placírkou. Dokonale trefený balon zapadl u levé tyče. Nebyl to ten nejkrásnější gól, zato orazítkoval Ronaldovu nesmrtlenost.

12.místo: Johan Neeskens (Nizozemsko) 1974 finále proti Západnímu Německu

Tohle také nepatří mezi skvosty, co se preciznosti týče. Spíš jde o zajímavost. Jen si co kapitáni Beckenbauer s Cruijffem potřásli pravicí a vyměnili národní vlajky, už se kopala penalta. Uběhlo třiapadesát vteřin, během kterých se Nizezemci třináckrát dotkli míče, pak se Johan Cruiiff rozběhl do šestnáctky a urputný Berti Vogts mu nastavil nohu.

Bristký sudí Taylor neváhal: „Ani na moment.“ Johan Neeskens si postavil balon a prudkým nákopem skóroval. Pro oranžové velká škoda, že německý soupeř dokázal finále otočit.

11.místo: Tomas Brolin (Švédsko) 1994 čtvrtfinále proti Rumunsku

V americkém létě se udály pozoruhodné věci. Kolumbijského obránce Escobara zastřelili kvůli vlastnímu gólu, naposledy si po gólu zatancovat kamerunský dědeček Milla, Rus Salenko skóroval pětkrát v jednom utkání. A drobný švédský blonďák Tomas Brolin se zatočil vzduchem, když v euforii – a po vychytralém signálu – slavil čtvrtfinálovou trefu proti Rumunsku.

Stefan Schwarz si postavil balon, ale přeběhl ho, Hakan Mild míč posunul doprava podél zdi, kde se vyloupl Brolin a z obtížného úhlu pálil pod břevno. Švédové nakonec brali senzační bronz.

10.místo: Miroslav Klose (Německo) 2014 semifinále proti Brazílii

Zatím nikdo během světových šampionátů nenasbíral šestnáct gólů. Jen Miroslav Klose, rodák z polského Opolí, jenž oblékal německý dres.Míč se k němu v šestnáctce odrážel, dokázal perfektně načasovat výskok, důmyslně předpovídal. Ale připsal si také akrobatické a precizní zásahy.

My volíme obyčejný a zároveň nesmírně důležitý gól při koncertu, v němž Němci nemilosrdně smetli domácí Brazílii 7:1. Klose na stadionu v Belo Horizonte zvýšil na 2:0. Nadvakrát, upracovaně. Ale přece. V tu chvíli nejen že ztrapňoval největšího favorita, ale utíkal i Ronaldově historické tabulce.

9.místo: Dennis Bergamp (Nizozemsko) 1998 čtvrtfinále proti Argentině

Nizozemský komentátor Gelder by vám mohlo vyprávět, že v ten okamžik prožil svůj největší a nejdelší fotbalový orgasmus. Oranžová reprezenatce hrála čtvrtfinále proti Argentině, když rozběhnutý Dennis Bergkamp přišpendlil na kopačce šedesátimetrový pas od stopera Franka de Boera, vyhnul se obránci Ayalovi a šajtlí překonal argentinského brankáře.

Vítězný gól v 90.minutě. A jaký! Nezapomenutelný! Bergkamp potřeboval na tři doteky 2,11 sekundy. Ani tehdy ovšem Nizozemci šampionát nevyhráli.

8.místo: Pelé (Brazílie) 1958 finále proti Švédsku

Jak by mohl v našem žebříčku chybět slavný Pelé? Na šampionátu se objevil čtyřikrát a třikrát si odvezl zlato. Plus zvládl dvanáct gólů ve čtrnácti duelech. Už jako sedmnáctiletý se uvedl neopakovatelnou parádou. A rovnou ve finále.

Krátce po pauze si zpracoval Didiho přuhrávku, obhodil si švédského obránce s střílel z vojele. „Vůbec jsem ho neznali, ale když nám ukázal co umí, chtěli se mi tleskat,“ uklonil se švédský stoper Sigvard Parling. Brazilci ve Stockholmu vyhráli 5:2 a teenager Pelé skóroval hned dvakrát.

7.místo: Michale Owen (Anglie) 1998 osmifinále proti Argentině

Další mladíček na scéně, jen o čtyřicet let později a v úplně jiném dresu. Vědělo se, že Michael Owen má bleskové zrychlení, ale že by mu nechali prostor mazáci z Argentiny? To překvapilo. Owen, rodák z Chesteru a pozdější hvězda Reds, v osmifinále zažehl motory. Jakmile si elegantně zpracoval Beckhamův náročný pas, už to jelo.

Od půlicí čáry se Owen pustil do akce. Osmnáctiletý zajíc utekl Ayalovi, vyhnul se Chamotovi a práskl! „Nic krásnějšího jsem neviděl,“ žasl trenér Glenn Hoddle. Jenže Anglii naneštěstí nevyšel penalotový rozstřel.

6.místo: Marco Tardelli (Itálie) 1982 finále proti Německu

Za italský nároďák se trefil jen šestkrát ve více než osmdesáti zápasech, ovšem jeden z těch gólů vstoupil do dějin. Ve světovém finále Marco Tardelli pokořil Němce a předvedl oslavu, ze které dodnes mrazí. Elegantní defenzivní záložník z Juventusu si na kraji pokutového území připravil míč na levačku, vypálil k tyči a rozběhl se jako splašený. „Gól! Gól!“ křičel.

K tomu skákal, máchal rukama a do očí se mu draly slzy: „Před očima mi ve zkratce proběhl celý můj život. Věřím, že něco podobného vidí člověk už jen ve chvíli, kdy umírá.“ Tardelli zvýšil na 2:0 a cesta na trůn byla volná.

5.místo: Andrés Iniesta (Španělsko) 2014 finále proti Nizozemsku

Nic moc zvláštního by na té brance nebylo, kdyby nepadla pár minut před koncem finálového prodloužení.. „Je neuvěřitelné, co se v člověku objeví za euforii,“ vzpomínal Andrés Iniesta na magickou noc v jihoafrickém Johannerburgu.

Na jediný gól se v zápase plném faulů čekalo 116 minut, pak si Iniesta patičkou rozjel celou akci, kterou zakončil. Jak běžel slavit pod kotel španělských fandů, cestou si svlékl dres, aby ukázal, co pod ním skrývá. Na bílém tričku nesl vzkaz pro kamaráda, který zemřel při tréninku na infarkt: „Dani Jarque – Navždy s námi.“

4.místo: Diego Maradona (Argentina) 1986 čtvrtfinále proti Anglii

Byl to unikátní zápas, který budou dost možná rozebírat ještě i generace, které se nenarodily. V hlavní roli Diego Maradona. Lump a génius v jednom. Ve čtvrtfinále proti Anglii se nejprve dopustil hříchu, který mu nelze odpustit.

Ve výskoku si pomohl rukou, čímž v souboji porazil brankáře Shiltona a hlavně přechytračil zmateného tuniského rozhodčího Bin Nassera. „Jestli to byla ruka, tak jedině boží,“ lhal po zápase Maradona. O jeho druhé, tentokrát geniálním kousku, bude řeč za chvíli.

🥉3.místo: Geoff Hurst 🏴󠁧󠁢󠁥󠁮󠁧󠁿 1966 proti Západnímu Německu

Gól? Negól? Dodnes se vedou spory, jestli Geoff Hurst ve finále mistrovství světa skóroval. Experti britské stanice Sky Sport došli předloni k závěru, že se balon ve 101. minutě odrazil od břevn a dopadl za lajnu. Použitá byla analýza s digitálními prvky – něco jako současné jestřábí oko, které při sporných momentech pomáhá v tenise.

Jenže vemte jed na to, že poražení Němci by byli okamžitě schopni použít ještě pečlivější analýzu, podle které by gól nebyl. Každopádně historii nezměníme, Hurst nasbíral ve finále hattrick a Anglie slavila své dosud jediné zlato.

🥈2.místo: Carlos Alberto 🇧🇷 1970 proti Itálii

Krásná akce Brazilců a úžasný gól k tomu. Rovnou ve finále. Clodoaldo si pohádkově zakličkoval na své polovině, na levém křídle se rozběhl Jairzinho, předla míč do středu na Palého, který ho v ideální vteřině posunul doprava.

Carlos Albero napřáhl a řach! Byla to rána pravačkou jako podle pravítka. „Na ten gól myslím den co den,“ tvrdil, než v říjnu 2016 zemřel. Křížná střela zapadla u pravé tyče a za pár minut si Carlos Alberto jako kapitán došel pro svatý grál.

🥇1.místo: Diego Maradona 🇦🇷 1986 proti Anglii

To nejlepší z památných branek jsme si nechali na konec žebříčku. Vraťme se ještě jednou do čtvrtfinále mistrovství světa 1986, ve kterém se Diego Maradona pustil do božského sóla vedoucího přes půl hřiště. Rozkmital své drobné nohy, levačkou si suverénně posouval míč, utančil všechny anglické soupeře, kteří se ho snažili zastavit, při každém jejich důrazném ataku dokonale udržel stabilitu a navrch udělal kličku brankáři Peteru Shiltonovi.

„Diegóóóóóól,“ křičel argentinský komentátor pět vteřin v kuse. Nikdy nikdo a nikdo potom neměl tak zásadní podíl na získaném světovém triumfu jako tehdy v šestaosmdesátém roce v Mexiku malý argentisnký kudrnáč.

Instagram did not return a 200.