Při studiu v Drážďanech se musí najít čas i na místní Dynamo!

V saské metropoli Drážďanech sídlí klub, jež se těší až neuvěřitelné podpoře místních fanoušků. Ten klub hrál ještě loni 3. ligu a přesto bývalo na zápasy vyprodáno. Řeč je o SG Dynamu Drážďany.

V Drážďanech bydlím už přes dva roky, ale v úterý 25. řijna 2016 jsem se vypravil na DDV-Stadion vůbec poprvé.

Dynamo totiž hrálo pouze třetí ligu a ta mě upřímně moc nelákala. V úterý podvečer mělo místní Dynamo změřit síly s Arminiou Bielefeld v rámci druhého kola německého poháru.

Vzhledem k tradičně vysoké návštěvnosti, jsem si vstupenku zakoupil již v pátek. Stála mě i se studentskou slevou 15 euro.

Ceny vstupenek tu nejsou nijak přehnané. V letošním ročníku se prodávají v cennovém rozmezí od 11 do 37 eur.

V den zápasu jsem měl ještě odpoledne vyučování ve škole. Hned jak mi skončil předmět hudební analýza, vyrazil jsem.

Cestou na stadion jsem se stavil doma, abych si zde odložil věci. Vím, jaké nepříjemnosti mohou v Německu s batožinou na fotbale nastat. Už dvě hodiny před začátkem zápasu byla ve městě znát fotbalová atmosféra.

Regionálními vlaky přijížděli fanoušci z okolních vesniček a měst a proudili na stadion. Ten leží jen dvě zastávky tramvají od Hauptbahnhof (hlavní nádraží).

Já jsem dorazil zhruba hodinku před výkopem, abych si stačil dobře prohlédnout interiér. Musím se zvlášt zmínit o vstupní prohlídce na stadion.

Zde byli pořadatelé nezvykle pečliví a po vyndání všech věcí z kapes mě pán vyzval, abych si sundal i čepici. To mě docela překvapilo, protože to jsem ještě nezažil.

Na sundavání bot už však naštěstí nedošlo a já se konečně dostal do prostoru před stadionem. Tam se pak klasicky nacházejí stánky s občerstvením a toalety.

Na vyhlášené německé klobásky jsem si však protentokrát musel zajít chuť. Doma jsem společně s botohem nechal i peníze a tak mi nezbylo, než onu vůni klobás a párků pouze cítit.

Už půlhodiny před začátkem byla na DDV-Stadionu skvělá atmosféra. Respekt pak vzbuzuje hlavně K-Block, kam chodí místní ultras. A že jich není málo.

Právě fanoušci jsou ozdobou tohoto východoněmeckého klubu. Hned od hranic je vidět a poznat, že pro němce je fotbal sport číslo jedna, který tu nemá konkurenci. Dynamo má možná jedny z těch nejlepších fanoušků, kteří v hojném počtu chodili i na zápasy třetí ligy.

DDV-Stadion má kapacitu 32 tisíc diváků a v úterní podvečer si jich na stadion najde cestu 26819. Do posledního místa plný K-Block zpívá chorály a žene Dynamo k vítězství.

Prázdný však není ani sektor pro hosty. Skupinka čítající tak stovku fanoušků Bielefeldu o sobě dává vědět jak jen to jde.

Samotný zápas však tolik zábavy nenabídne. Po bezbrankové první půly je obraz hry v té druhé téměř totožný.

Dynamo hraje nátlakovou hru, obléhá šestnáctku hostl a zahazuje šance. Jednou obránce vykopává z čáry, jindy zvoní tyč.

Bielefeld je jasně horším mužstvem a hrozí pouze z ojedinělých brejků. Po jednom takovém se hosté po brance Christopha Hemleina senzačně dostávají do vedení a stadion na chvíli oněmí hrůzou.

Poslední minuty zápasu jsou už velmi nervózní a fanoušci Dynama taktéž. Vyrovnat se však nepodaří a překvapivě a hlavně nezaslouženě prohrává s Arminou Bielefeld 0:1 a v německém poháru končí.

Ultras ovšem dokážou ocenit snahu a tak i po prohraném utkání zůstává celý K-Block na děkovačku. Ze stadionu proudí davy fanoušků výhradně tou samou cestou směrem na Hlavní nádraží.

Tramvaje jsou úplně přecpané a tak většině nezbývá než se projít. Pěšky to na Hlavní nádraží trvá kolem deseti minut.