Pešta opět tvrdě padnul! Kde je jeho budoucnost?
Dlouho se na domácí scéně neohřál! Český veterán UFC Viktor Pešta nedávno opustil Oktagon MMA, kde se stal šampionem polotěžké váhy, aby opět zkusil štěstí za mořem. Tentokráte v organizaci PFL. Svůj debut si odbyl dnes v noci.
A na tenhle debut by nejraději zapomněl. Český MMA zápasník Viktor Pešta nevstoupil do své premiéry v organizaci PFL vůbec dobře.
V souboji s ruským bijcem Omarim Achmedovem byl knokautován již po necelé minutě a půl.
Jednatřicetiletý rodák z Prahy schytal tvrdou dělovku, po které se bezvládně poroučel k zemi a ještě pár minutek poté byl v péči lékařů.
Bohužel, Peštův pád se objeví v highlightu dalšího velkého soupeře. V UFC jej brutálně ubil Derrick Lewis, highkickem ho poslal spát Marcin Tybura, legendární Olejnik ho utáhl na málo vídaný Ezekiel Choke, ruský bohatým Emelianenko mu zlomil nos a Michal Martínek čelist.
Zkrátka, když Viktor prohraje, je to „se vší parádou“. Po neúspěších ve velkých zápasech těžké váhy se Viktor s týmem rozhodl pro změnu váhovky, začal hubnout do polotěžké 93kg divize a vše se zdálo na dobré cestě.
V Oktagonu v září minulého roku vybojoval vytoužený titul nad nebezpečným Němcem Pützem. Tou dobou už se opět jezdil chystat do Ameriky. Se změnou gymu se začal měnit i Viktorův styl.
Kde kdo po zářijovém úspěchu nad Pützem začal obdivovat Peštův box.
Už to nebyla jen ta mašina na takedowny, s bojovníky druhé stovky si troufl bít v postoji a byť knockouty padat nezačaly, progres byl znatelný.
Jenže už tehdy si pár jedinců všímalo, jak je Pešta v postoji sice technický, ale zoufale pomalý.
Achmedov byl z UFC zvyklý chodit střední váhu a Peštovi dnes ukázal, že na světové scéně se v polotěžké váze bojuje v úplně jiné rychlostní dimenzi.
Zdá se, že Pešta bude ten typ bojovníka, který je zakletý mezi vahami. Na těžkou byl moc malý, na tu polotěžkou je příliš pomalý. Minimálně na tu světovou špičku.
Co s tím? Na polotěžkou váhu má Viktor stále obrovskou sílu a pokud dostane soupeře pod sebe, zápas jde na jeho stranu.
Nabízí se tedy úvahu a myšlenky, zda se lze ještě vrátit k té verzi Viktora, který doručoval jeden takedown za druhým?
Místo pilování nedostatků se opět vrátit k broušení toho, co jej zdobilo povětšinu času jeho kariéry.