17. 4. 2024

Olympionici Zuzana a Tomáš Paulovi: Cíle si přidáváme postupně. Na Mistrovství světa chceme medaile

Zdroj: Freepik

Profesionálních hal u nás napočítáte na prstech jedné ruky. Oproti jiným státům tohle není placená práce a oficiálních členů v naší zemi naleznete pouze po jednom tisíci. Přesto se řadí mezi světovou špičku.

Český curling si na zimní olympiádě v Pekingu připsal první start pod pěti kruhy. Zuzana a Tomáš Paulovi se dechberoucím šestým místem prosadili ve hvězdně nabité konkurenci.

Sportovní pár se rozpovídal o kouzelném světě, kde píše spojení koštěte a kamene krásné příběhy po dlouhá desetiletí.

Co může změnit jejich úspěšný výsledek? Jak těžká byla aklimatizace a jaké cíle chystají do dalších měsíců? To vše a ještě více v exkluzivním rozhovoru pro Fórum Sport. Přejeme příjemné počtení.

Jak jste se dozvěděli o vašem postupu na zimní olympiádu v Pekingu?

Tomáš: My se finální výsledek dozvěděli na Mistrovství světa, kde jsme si místo museli vybojovat. Hrálo se rozhodující utkání o sedmou postupovou příčku proti Americe. Zápas pro nás dopad co nejlépe, takže bezprostředně potom byla samozřejmě velká radost.

Zuzana: Oficiální pravidla hrála pro nás. Navíc za poslední čtyři roky bylo Mistrovství republiky pokaždé naše. Konkurence mezi námi nebyla, takže jsme věděli, že nás svaz na olympiádu nominuje. Ten pocit byl ve finále jednoznačný, podařil se obrovský úspěch nám i Česku.

Registrovaných sportovců věnujících se curlingu je v Česku kolem jednoho tisíce. Váš příběh prožíval celý národ. Myslíte, že budou čísla po vašem úspěchu o dost větší?

Zuzana: Zájem je vidět už teď. Před chvilkou jsme se vrátili z olympijského festivalu v Brně. A opravdu nás tam zastavovalo nespočet lidí. Každopádně naše podmínky jsou stále limitovány množstvím hal. Lidí je hodně, ale prostorů málo. Bohužel curling se nemůže hrát nikde jinde, než na specializované herní ploše.

Situace je taková, že máme v Česku tři stabilní budovy. Dvě se nachází v Praze a jedna v Brně, která je navíc dočasná. Našim cílem je rozšířit množství hal. Nechceme být jenom na dvou místech. Chceme vše směřovat i do jiných větších měst.

Kde zatím vidíte potenciál curlingu v naší zemi?

Tomáš: Jak říkala Zuzka, záleží právě na těch halách. Ve chvíli, kdy má členská základna třeba pět set až tisíc hráčů, tak bez toho, abyste jim mohl poskytnout hrací plochu, se nemůže sport ani rozvíjet. Je to hodně založené na kapacitách.

De facto hokej si můžete zahrát na zimáku, který je skoro v každém větším městě. Na fotbal zase potřebujete míč nebo jednoduché hřiště. Kdežto curling je na tohle trošku náročnější.

Došlo při vašem pobytu v olympijské vesnici na nějaké setkání se sportovci?

Zuzana: Máme štěstí, že došlo ke konverzaci skoro s každým v pekingské vesnici. Byl to určitě největší zážitek z olympiády. Tohle se nikde jinde nestane. Znáte curlery a svůj realizační tým, které potkáváte standardně. Jenomže tohle byla tak unikátní příležitost někoho poznat, že jsme si to nemohli nechat ujít.

A jaký sportovec vás nejvíce uchvátil?

Tomáš: To je těžké vybrat. Náš český tým byl plný hvězd. Samozřejmě nemůžeme vynechat Martinu Sáblíkovou, která je už teď jezdící legenda. Za nás bychom, ale nejvíce vypíchli další disciplínu, kam se dostala česká účast vůbec poprvé.

Jsou to hokejistky. Byly pro nás velkou inspirací. Našemu týmu dodaly velký šmrnc. Jednalo se o hrozně pozitivní děvčata, která měla velký zápal do své hry. Snažily se ukázat ženský hokej v tom nejlepším světle.

Když nepočítáme curling, jež je určitě na prvním místě. Tak jaký sport byl pro vás nejvíce zajímavý?

Zuzana: Z našeho pohledu sportovce, nebo diváka?

Spíše toho sportovce.

Zuzana: To je těžké říct. My máme asi nejraději všechny halové sporty. Umíme se do nich vžít a více si vše představit. Takže jak už zmiňoval Tom, bude to asi hokej. Nějaké paralely tam vidíme. Tím, že je to týmový sport, tak si navíc vše dokážeme představit. Není to jenom o hlavě jednotlivce, ale o spolupráci celého celku.

V Pekingu jde čas o sedm hodin dopředu. Vnímali jste změnu klimatu a podepsalo se to na vašich výkonech?

Tomáš: Myslím, že moc ne. Ještě před začátkem naší soutěže jsme měli dostatek času na aklimatizaci. Jediné, co nás z klima zarazilo, byl suchý vzduch. Hrozně špatně se tam dýchá. Na pokojích bylo poměrně teplo, takže člověk potřeboval hodně pít. Jinak jsme žádné problémy neměli.

Kde vidíte vaše cíle právě teď?

Zuzana: My jsme s Tomem hodně plánovací. (úsměv) Snažíme se být strukturální, chceme si vše přidávat postupně. Hodně nám zafungovalo, že jsme si nedávali velké cíle. Chceme vše dělat po menších krocích. Máme raději krátkodobé plány, nejlépe na půl sezóny dopředu. Postupně pouze navyšujeme.

Současný cíl je vyhrát Mistrovství republiky za čtrnáct dní, díky kterému odjedeme na Mistrovství světa, kde bychom chtěli zabojovat o medaile. Další kroky se následně rozhodnou podle toho, jak vše dopadne.

Jak jste se vlastně ke curlingu dostali?

Tomáš: Já se dostal ke curlingu díky mému spolužákovi na gymnáziu. On začal hrát v juniorském týmu a tenkrát řešili standartní problém – bylo jich málo, takže mě po půl roce vzali mezi sebe.

Zuzana: Já to měla jednodušší. Pocházím z Roztyl. V deseti letech mi skončil volejbal. Nakonec vše dopadlo dobře, protože mi přímo před domem postavili první specializovanou curlingovou halu. Díky dětským náborům mě pak curling pohltil, až do dnešních dnů.

Byl vám tento sport známý při vašich začátcích, Tomáši?

Tomáš: Pamatuji si olympiádu ze Salt Lake City v roce 2002. Tenkrát jsem takové odvětví zaregistroval poprvé. Samozřejmě mi ze začátku pravidla nic neříkala. Můj začátek z nuly na sto to rozhodně nebyl.

Zuzana: Já si v deseti letech myslela, že to je bazén. (úsměv) Asi taková byla má představa o curlingu.

Ze všech momentů, které jsme mohli slyšet, vzniklo i několik vtipů. Byl nějaký, který vás opravdu rozesmál?

Zuzana: Tak já se tady samozřejmě směju největšímu frajerovi olympiády. O tom, jaký je Tomáš frajer, už vím dlouho. (úsměv) Curlingové vtípečky nás bavily. Trošku jsme se na ně i těšili, protože to není tak těžké si z nás udělat legraci. (smích) A samozřejmě si ji rádi děláme také.

Tomáš: Za mě to byl Tonda Blaník. Někdo mu volal, že olympiáda ještě nezačala a už dostal nabídku na postavení curlingové haly.

A co bude dříve? Curlingová hala nebo bruslařská dráha pro Martinu Sáblíkovou?

Zuzana: My se tomu jenom smáli. S Martinou a panem Novákem na takové téma několikrát padla řeč. Přeci jenom v jiných zemích je tohle docela běžné, že jsou curlingové haly součástí rychlobruslařské dráhy. Snad na tohle téma konečně upozorníme. (úsměv)