1. 4. 2025

Marcello Lippi: Ten, který vrátil Itálii na světový trůn!

Zdroj: Freepik

Marcello Lippi je jedním z nejuznávanějších fotbalových trenérů všech dob. Tento italský stratég proslul především svým působením v Juventusu a italské reprezentaci, kterou dovedl k titulu mistrů světa v roce 2006.

Jeho kariéra je příběhem úspěchu, taktické brilantnosti a nekompromisního vedení. Jaká byla cesta tohoto legendárního trenéra?

Od hráče k trenérovi

Marcello Lippi se narodil 12. dubna 1948 ve Viareggiu v Itálii. Jako hráč působil na pozici stopera a největší část své kariéry strávil v Sampdorii, kde hrál více než deset let.

Přestože nebyl hvězdným hráčem, na hřišti vynikal taktickým myšlením a přirozenou vůdčí schopností, což mu později pomohlo v trenérské dráze.

Po ukončení hráčské kariéry se okamžitě vrhl na trenérství. Začínal u mládežnických týmů a menších italských klubů, kde sbíral cenné zkušenosti.

Jeho prvním velkým angažmá bylo vedení Ceseny, Atalanty a Neapole, kde si vybudoval pověst disciplinovaného a taktického odborníka.

Juventus: Zlatá éra

V roce 1994 přišla nabídka od Juventusu, která znamenala zásadní zlom v jeho kariéře. Hned ve své první sezóně přivedl „Starou dámu“ k vítězství v Serii A, čímž zahájil jednu z nejúspěšnějších érá v historii klubu.

Pod jeho vedením Juventus dominoval nejen v Itálii, ale i v Evropě. Největší triumf přišel v roce 1996, kdy Juventus vyhrál Ligu mistrů po finálovém vítězství nad Ajaxem. Kromě toho dovedl klub k dalším čtyřem titulům v Serii A a několika dalším evropským trofejím.

Během této doby Lippi pracoval s hvězdami jako Alessandro Del Piero, Zinedine Zidane, Edgar Davids a Gianluca Vialli. Jeho Juventus byl známý skvělou defenzivní organizací, rychlým přechodem do útoku a taktickou flexibilitou.

Po krátké epizodě v Interu Milán se v roce 2001 vrátil do Juventusu, kde znovu získal ligové tituly a dovedl tým do finále Ligy mistrů v roce 2003.

Mistrovství světa 2006: Vrchol kariéry

V roce 2004 převzal Lippi italskou reprezentaci s cílem přivést ji k úspěchu na mistrovství světa v Německu. Jeho taktické mistrovství a schopnost pracovat s hráči vytvořily mimořádně soudržný tým.

Na turnaji v roce 2006 byla Itálie neporažená a proslula především skvělou defenzivou, vedenou legendárním brankářem Gianluigim Buffonem a stopery Fabiem Cannavarem a Marcem Materazzim.

Lippi vytvořil tým bez hvězdných individualit, ale s obrovskou taktickou disciplínou.

Ve finále proti Francii skončil zápas 1:1 po prodloužení, a rozhodovalo se v penaltovém rozstřelu.

Itálie proměnila všechny penalty a stala se mistrem světa. Lippi tím dosáhl největšího úspěchu své kariéry a zařadil se mezi nesmrtelné trenéry.

Styl a filozofie

Lippi byl známý svou defenzivní pevností a disciplinovaným přístupem k taktikám. Jeho týmy vždy vynikaly skvělou organizací, což bylo základem jeho úspěchu.

Přesto však nešlo o typický catenaccio – uměl vyvážit defenzivu s efektivním útokem a dokázal přizpůsobit svůj styl konkrétní situaci.

Jeho autoritativní styl vedení a důraz na týmovou soudržnost mu umožnily vést jak klubové, tak reprezentační týmy k velkým úspěchům. Jeho charisma a přirozená autorita mu zajistily obrovský respekt mezi hráči.

Pozdější roky a odchod do důchodu

Po triumfu na mistrovství světa odešel Lippi na odpočinek, ale v roce 2008 se vrátil k italské reprezentaci. Mistrovství světa 2010 však skončilo neúspěchem a Itálie vypadla už ve skupině.

Později se vydal do Číny, kde vedl Guangzhou Evergrande a přivedl klub k několika titulům a triumfu v asijské Lize mistrů. Tím se stal jedním z mála trenérů, kteří vyhráli Ligu mistrů na dvou kontinentech.

V roce 2019 definitivně ukončil trenérskou kariéru a zanechal po sobě nezmazatelnou stopu ve světovém fotbale.

Odkaz a vliv

Marcello Lippi zůstává jedním z nejrespektovanějších trenérů všech dob. Jeho úspěchy v Juventusu, reprezentačním týmu Itálie a dokonce i v Číně dokazují jeho výjimečné schopnosti.

Byl mistrem taktických šachů a zároveň trenérem, který dokázal vybudovat silné kolektivy.

Jeho jméno se navždy zapíše do historie fotbalu jako symbol vítězství, preciznosti a taktické dokonalosti.