4. 5. 2024

Lukostřelkyně Marie Horáčková: Potřebovala jsem dozrát. V zahraničí dokážeme konkurovat

Zdroj: Facebook World Archery

Její příběh je inspirovaný odhodláním, trpělivostí a láskou k umění lukostřelby. Přicházíme s vámi sdílet okamžiky a myšlenky této výjimečné ženy, která svým příkladem ukazuje, že cesta k vrcholům vyžaduje nejen pevnou ruku, ale i statečné srdce.

Marie Horáčková v lukostřelbě vytvořila největší senzaci českého sportu v roce 2023.

Na srpnovém Mistrovství světa v Berlíně z čtyřicátého druhého místa světového žebříčku postoupila v kvalifikaci na vynikající sedmé místo.

Ve vyřazovací fázi potom porazila všech pět soupeřek z absolutní špičky, včetně lukostřelkyně Alejandry Valenciaové.

Zlaté finále přineslo obrovský výsledek pro českou lukostřelbu od roku 1938, kdy tento cenný kov naposledy vyhrál František Hadaš.

Marie Horáčková se stala překvapivou šampionkou a zajistila si tak místo na nadcházející olympiádě v Paříži.

Jedná se o velký úspěch nejen pro plzeňskou rodačku, ale i pro celý český sport, který teď může s nadšením hledět k novým výzvám.

Tento rozhovor vzniknul na pozadí slavnostního večera Sportovce roku v pražském hotelu Hilton, kde se Marie nakonec umístila na desátém místě.

S velkým nadšením odpovídala magazínu Fórum Sport na dotazy ohledně dalších kroků v kariéře. Naše redakce chce talentované sportovkyni poděkovat a popřát všechno nejlepší do následujících měsíců.

Jak hodnotíte zpětně tento rok? Máte v plánech podobné úspěchy i v následujícím roce?

🗣 Tenhle rok je velice úspěšný. Skvělé zakončení sezóny v srpnu na Mistrovství světa, kdy už výsledky v předešlých měsících nasvědčovaly tomu, že by to na tom šampionátu mohlo dopadnout dobře.

Původní cíl měl být do nejlepší osmičky, ale že to nakonec dopadne takhle, tak o tom se nám určitě nesnilo. Spojilo se tam strašně moc věcí, které nakonec klaply dohromady.

A předzvěst na příští sezónu? Myslím, že když udržím dobře nastavenou hlavu, kterou mám teď, můžeme se těšit na další krásné výsledky.

Jak dlouho už se věnujete lukostřelbě, abyste dosáhla takových výsledků?

🗣 Věnuji se tomu sportu odmalinka. Narodila jsem se do lukostřelecké rodiny. (matka Barbora Horáčková se účastnila olympijských her v Pekingu, otec Zdeněk Horáček je její trenér – poznámka redakce) Střílím už od šesti let, ovšem ten větší impuls přišel kolem čtrnáctého roku. Tenkrát jsme se rozhodli, že upustím od ostatních kroužků a začnu lukostřelbě dávat všechno. 

Myslím, že za tím rozhodně stojí úsilí a trpělivost, člověk musí vytrvat. Proběhlo dost závodů, u kterých jsem si myslela, že už by se měly povést, ale nakonec se vůbec nepovedly. 

V lukostřelbě člověk potřebuje trochu dozrát a mít doopravdy dobře nastavenou hlavu. V Berlíně jsem zúročila všechny zkušenosti, například i z letní olympiády v Tokiu.

Úspěch v Berlíně – Zdroj: Facebook World Archery

Jaký máte názor na lukostřelecké podmínky v České republice? Pro člověka, který nesleduje lukostřelbu se to může zdát překvapivé, ale lukostřeleckých klubů máme po celé republice velký počet.

🗣 Je to pravda. Naše republika je krásně pokrytá množstvím klubů. Dovolím si říct, že jsou i velice kvalitní oddíly, který nabízí dobré trenéry a zároveň vychovávají budoucnost české lukostřelby. 

Například samotná kvalita Mistrovství republiky má u nás v Česku vysokou úroveň. Co se týče počtem účastníků, máme v dnešní době několik klubů. 

Když bych to řekla trošku laicky, stačí vám bouda, z které se dá střílet i v zimním období na sedmdesát metrů. Ve finále můžeme trošku konkurovat v zahraničí, kde se nachází podobné podmínky. 

Myslím si, že by maličko ještě někdo potřeboval pomoct v podobě financí, aby mohl například vyrazit na závody do zahraničí. Ale jinak se toho hodně dá natrénovat doma.

Berete se nyní jako ambasadorka, která šíří povědomí o české lukostřelbě?

🗣 Já bych se sama ambasadorkou nejmenovala. Ovšem když se to takhle řekne, možná na tom maličko něco bude. Moc ráda ukazuji veřejnosti lukostřelbu.

O čem vlastně je, co se pod tím skrývá a jak to vypadá. Moc ráda budu divákům zprostředkovávat další lukostřelecké zážitky.

Je v plánech prezentace lukostřeleckého sportu na českých školách? Máte do budoucna plány na propagaci nejstarší dovednostní disciplíny na světě?

🗣 Zatím o takových plánech nevím. Na druhou stranu si myslím, že bude zájem veřejnosti malinko větší.

Co se ale odehrává jsou projekty nejenom pro lukostřelbu, zapojují se do toho napříč republikou všechny sporty, kde už jsem absolvovaly představení lukostřelby, buďto formou besedy, anebo tím, že si to děti přímo vyzkoušely.

Znala jste anketu Sportovce roku?

🗣 Rozhodně, jako malá jsem tuto anketu sledovala. Každý sportovec pro měl byl ohromný vzor a inspirace. Přišlo mi to jako krásné ohlédnutí za sezónou každého z nich, protože výsledky některých sportovců byly opravdu fenomenální.

Kde dnes večer vidíte své umístění?

🗣 To lze těžko soudit. Cítím se zde trochu jako nováček. (rozhovor vzniknul před vyhlášením Sportovce roku – poznámka redakce) Je to pro mě velká čest patřit mezi takovou sortu talentovaných sportovců.

Letos se odehrálo nespočet velkých úspěchů a podle mě vůbec nelze opomenout kluky z beachvolejbalu, kterým se vlastně povedlo něco podobného.

Slavnostní večer Sportovce roku 2023 – Foto: Vlastimil Vacek, Sport.cz

Většinu lidí nadchne sport, ale následně se řídí podle cenové relace samotného vybavení. Pokud chcete začít s lukostřelbou, jaké jsou náklady?

🗣 Dost záleží i na klubu, do kterého se člověk přihlásí. V případě našeho klubu se snažíme ze začátku pomáhat dětem a taktéž dospělým. Do začátku postupně dostane nejzákladnější vybavení, které člověk potřebuje.

Jde především o komponenty typu chrániče, toulec, stojánek na luk a především šípy, což je největší spotřební materiál, takže to klub nemůže dopřávat úplně každému. Velká většina klubů se snaží pomáhat s vybavením. Do začátku může být slušný luk, který může vydržet několik let. 

Záleží i na otázce kolik do toho chce člověk investovat. Můžete si koupit kolo za dvě stě tisíc, ale můžete si pořídit kolo i za dvacet tisíc. Je to na člověku, kam se chce dostat a jaké má možnosti. Rozhodně není zapotřebí ze začátku kupovat nejlepší luk s komponenty. 

Dnešního večera se zúčastnilo velké množství talentovaných sportovců. Vidíte například určitou paralelu mezi lukostřelbou a hodu oštěpem v podání Jakuba Vadlejcha?

🗣 Mám kamarádku, která se v minulosti věnovala atletickému víceboji, kde měla hod oštěpem jako disciplínu. Nedávno se mi ji podařilo zlanařit do lukostřelby z důvodu zranění, díky kterému by se do atletiky těžko vracela.

Lukostřelba jí ve finále velmi zaujala, začala se tomu věnovat, obě jsme se shodly na tom, že jde o technický disciplíny. Mají hodně společného, kde může být nastavení hlavy velmi podobné. Každý hod musí být na sto procent, podobně jako při výstřelu šípu.

Jaké jsou nejčastější zlozvyky v lukostřelbě? V minulosti jsem se této disciplíně věnoval závodně a velkým problémem pro mě bylo například cukání ruky při výstřelu.

🗣 Pokud bych začala úplně od píky, tak vlastně ten, kdo se třeba učí sám, anebo s tím má zkušenost třeba z různých hradů, zámků nebo táborů, tak to drží přesně jako Robin Hood. To znamená, že luk drží s tětivou nebo si šíp opírá a hlídá druhou rukou, což může být hrozně nebezpečný, protože si prsty může ustřelit.

Šíp drží na tětivě sám a jakmile se ho dotknete, ovlivníte a znepřesníte výstřel. Zkrátka se ho nemůžete dotýkat. Dále musí být správný postoj, aby zůstalo pevné tělo. V pohybu musí být pouze ruce.

Největší úspěch české lukostřelby – Zdroj: Facebook World Archery

Jak probíhá lukostřelecká rozcvička? Předpokládám, že největší soustředění bude na ruce.

🗣 Určitě, dále jde o mobilitu ramen, hrudníku a krku. Nesmí se zapomenout na aktivaci středu těla, které drží pevné nohy. Ideální můžou být cviky, které dokážou člověka spojit od palců u nohou až po hlavu. Člověk musí vnímat a mít cit. Jde o aktivaci nervové soustavy.

Příští rok máte namířeno na letní Olympijské hry v Paříži. Jaký je Váš vztah k hlavnímu městu Francie?

🗣 Vztah k Paříži mám určitě pozitivní, ačkoliv mám trošku negativní zkušenost, protože jsem tam byla pouze v době COVIDu na Světovém poháru, kdy jsme mohli být pouze na sportovišti nebo hotelu.

Bohužel se nenaskytla příležitost navštívit památky. Celých deset dnů jsem strávila v malém pokoji, kde byl problém se i protáhnout a udělat určitou přípravu do samotného závodu. 

Jinak mám Francii ráda, povedla se mi účast v jednom jejich lukostřeleckém klubu, takže nyní střílím francouzskou ligou a zároveň se učím francouzštinu. Vztah k těm frankofonním zemím mám, takže se tam moc těším.