Jak šel čas UFC: Od prodělečné show kohoutích zápasů s lidmi po miliardovou továrnu na příběhy

Na světě není jiné sportovní značky, která by představovala celý sport. Když na počátku nového milénia vložil do byznysu s názvem UFC Lorenzo Ferrita nemalý kapitál, říkali mu jeho právníci, že právě investoval do ničeho. Velký úlet nebo černá díra na peníze. S takovým despektem se tehdy o organizaci smíšeného bojového umění hovořilo. Noví vlastníci Lorenzo Ferrita se svým bratrem Frankem a geniálním promotérem Danou Whitem však věřili, že právě koupili ty tři nejcennější písmena, která za nedlouho dobydou svět. Nezmýlili se.

Značku UFC stojící před bankrotem si tahle vykutálená trojka byznysmanů koupila za 2 miliony dolarů, což podle tehdejšího kurzu představovalo něco kolem 80 milionů korun. V roce 2016 společnost prodali americké firmě z Baverly Hills William Morris Endeavordál za 80 miliard korun.

Jednoduchým matematickým výpočtem dojdeme k ohromujícímu výsledku, že počáteční investici za 16 let fungování 1000x zhodnotili. A nejen to, z bezvýznamné zkratky stvořili světoznámý brand, jehož hodnotu odhaduje renomovaný časopis Forbes na 2 miliardy dolarů, což činí zhruba 41 miliard korun. I byznysmani z Wall Street na tenhle počin jistě koukají s otevřenou pusou.

Všechno to začalo 12. listopadu 1993 v americkém Denveru v Coloradu. Producent Art Davie přišel s myšlenkou uspořádat turnaj bojových sportů za účelem zjištění, který bojový sport je ten nejúčinnější. Proti sobě se tak postavilo 8 zápasníků různých bojových stylů jako box, brazilské jiu-jitsu, savate, kickbox či taekwondo.

Vyřazovací pyramida proti sobě ve finále svedla Nizozemce Gerarda Gordeaua, mistra v savate, a brazilského držitele černého pásu v jiu-jitsu Royce Gracieho. Úspěch slavil boj na zemi nad bojem nohama, a tak mělo UFC svého historicky prvního šampiona. Royce Gracie byl také jako první uveden do síně slávy.

Turnaj se vysílal prostřednictvím pay per view (PPV), tedy jako jednorázově placený přímý přenos. Původně se měl uskutečnit pouze jeden galavečer. Přenos však sledovalo téměř 90 tisíc platících diváků, takže se tvůrci rozhodli uspořádat další. Pojem UFC postupně začal nabývat na významu.

UFC 1 a v kimonu první šampion Royce Gracie.

Následovaly další turnaje a bojovníci se začali postupně zdokonalovat v používání technik z jiných bojových sportů, až se nakonec zrodil samostatný bojový styl zvaný MMA (česky bojová smíšená umění). UFC, jako nejstarší MMA organizace světa, mělo zásadní vliv na zrod moderní podoby MMA tak, jak ho dnes známe.

Zrod tohoto stále nového sportu lze vystopovat v Brazílii už v první pol. 20. století. UFC se nově rozvíjejícímu sportu snažilo vštípit pevně daná pravidla a řád.

Boj o přežití a legalitu

Koncem 90. let neměl nový bojový sport MMA v Americe na růžích ustláno. Paralelně s rostoucí popularitou rostla i jeho kontroverze a snaha tento nový, a podle kritiků brutální, sport zakázat. Jedním z iniciátorů této výzvy byl konzervativní americký senátor John McCain, který sport popisoval jako “kohoutí zápasy na lidech.”

Povedlo se mu přesvědčit guvernéry 36 států, aby na jejich území nebyly akce UFC a dalších MMA organizací povoleny, a to včetně státu New York, kde se měl konat turnaj UFC 12. Ten museli pořadatelé narychlo přesunout do Alabamy.

Komisaři UFC začali horlivě pracovat na dobrých vztazích s atletickými komisemi všech států. Dotvářely se pravidla boje do podoby, v jaké je známe dnes. Z bojovníků MMA se postupně začaly stávat sportovní celebrity. Konec minulého století byla éra Chucka Lidella, Tita Ortize, Marka Colemana nebo Matta Hughese, kteří jsou dnes uvedeni v síni slávy.

Dana White a UFC jsou téměř dvě spojené nádoby.

„Vždycky to vypadalo, že nás čeká poslední akce,“ vzpomínal John McCarthy, který spoustu pravidel sám vymyslel a dodnes dělá rozhodčího. Všechno se změnilo až v roce 2002 na klíčovém turnaji UFC 40. Hala v Las Vegas pro třináct tisíc lidí byla vyprodaná a turnaj sledovaly stovky tisíc diváků u televize. Akci taky poprvé věnovala pozornost renomovaná mainstreamová média jako ESPN nebo USA Today.

„Tehdy jsem si řekl, že jsme to dokázali. A že ta práce, která mnohokrát vypadala jako zbytečná, se přeci jen vyplatila.“ vzpomíná McCarthy. Přesto bylo UFC stále ztrátové. Skutečný zlom nastal o 4 později, kdy obří zájem vyvolala reality show The Ultimate Fighter, která se vysílá dodnes.

UFC také začalo vyrážet do světa a promovat nejzajímavější MMA bojovníky. Třeba zmínit hlavně jedno jméno – Conor McGregor. Prostořeký irský zápasník vydělal v kleci už desítky milionů dolarů. Bývalý šampion ve dvou váhových kategoriích je sportovní megastar a jeho zápasy dnes sleduje s nadsázkou celý svět.

Proč zrovna UFC?

Svět MMA je dnes veliký a pokrývá celou planetu, nové organizace v minulých letech rostly jako houby po dešti, takže možná někoho napadne, proč stále UFC je ta mekka tohoto sportu. Je to v těch třech písmenech. UFC má famózní brand s fantastickou historií, navíc tu bylo první, dávno před svými konkurenty. Na světě neexistuje jiná sportovní značka, která by představovala celý sport. Vždyť spousta lidí nedokáže pořádně popsat, co je to MMA, ale znají UFC.

Další faktor, proč jsou nejlepší zápasníci v UFC a ne jinde, je také špičkový marketing. UFC sype do marketingu neuvěřitelné investice. Ve chvíli, kdy čtete tenhle článek, oni mají po světě rozmístěno až třicet televizních štábů, které denně chrlí tolik exkluzivního obsahu, že to žádný fanoušek nedokáže všechno zkonzumovat. Šampionům a předním zápasníkům se tak dostává spousty žádaného a exkluzivního proma.

Továrně na příběhy šéfuje geniální promotér a obchodník Dana White, který ty nejlepší příběhy dostává téměř každý víkend na obrazovky placených sportovních kanálů po celém světě.

Instagram did not return a 200.