Filip Hronek: Kometa, která letí nahoru. Dotkne se hokejového nebe?

Že by potřeboval kouč národního týmu klonovací přístroj? Možná. Zvláště jednoho hráče by na příští šampionát potřeboval naklonovat – mladého obránce Filipa Hronka.

K tomuto bonmotu, který poprvé zazněl po přípravném utkání s Finskem, se sportovní novináři rádi vraceli po celou dobu Mistrovství světa na Slovensku. Téměř vždy, když se 21letému rodákovi z Hradce Králové vyvedl zápas.

Filip Hronek za sebou za nechal na šampionátu nezanedbatelný odkaz v podobě 11 kanadských bodů (3+8), nominací do all star týmu turnaje a dokonce ocenění pro nejlepšího obránce mistrovství. V konkurenci hvězd jako Oliver Ekman-Larsson, Roman Jossi či Ryan Suter velký počin.

Vzestup mladého obránce k hokejovým výšinám je přísně metodický. Probíhá stylem výstup – aklimatizace. Kdy se poprvé dotkne hokejového nebe? Během následujících 3 sezón je to reálné. „Když bude zdraví, může být v bodování obránců NHL hodně vysoko,“ myslí si jeho agent Michal Sivek. „Není mnoho hráčů, kteří mají v jeho věku takovou vnitřní sílu. Nedivil bych se, kdyby v příští sezoně bodově hodně vylétl.“

Filip Hronek prožil dětská hokejová léta, která nijak nevybočovala z průměru. Na pomyslném rozcestí se ocitl v době puberty v 15 letech, kdy jej tehdejší trenér mladšího dorostu Hradce Králové vyřadil z kádru. „Nebýt obětavosti jeho tatínka, který ho půl roku vozil do Vrchlabí, skončil by Filip s hokejem,“ vzpomíná dlouholetý scout Detroitu Vladimír Havlůj.

Tehdy ještě Filip Hronek hrál jako útočník. Hradec si ho sice po čase vzal zpátky, ale poněvadž byl v útočné lajně přetlak, zkusili trenéři postavit Filipa do obrany. Rychlá převýchova však nemohla potlačit staré návyky, a tak to Hronka táhlo při útočných akcích vždy dopředu. „Z útoku si přinesl neustálé bruslení,“ říká Havlůj. „Není sice nejrychlejší, ale pořád hýbe nohama. Ostatní beci většinou jen odehrají puk a vezou se.“

„Dobrý pohyb a tvořivost byly vždy jeho domény,“ vzpomíná na jeho vydařenou Extraligovou sezonu 2015/16 někdejší televizní expert Martin Hosták. A ještě tu je něco v čem vždy vynikal. Zarputilost. Stejně jako jeho rodiče, i on je malého vzrůstu. Dorostl do 183 centimetrů, což jsou pro běžného chlapa dobré parametry, ovšem když hrajete beka v NHL, může to být problém.

Z dříve přebytečného hráče se pro juniorský tým hradeckého Mountfiledu stal brzy hráčem nepostradatelným. V 18 letech už pak dostával střídavé starty v 1.lize za Litoměřice a v Extralize za první mužstvo Hradce Králové. „Chtěl hrát pořád. Těšil se na zápasy na jakékoliv úrovni,“ vyzdvihuje jeho další podstatný rys Sivek.

Hronek prý po zápase za muže volal trenérům, jestli by ho příští den nenasadili do zápasu za juniory. Kdyby to šlo, klidně by hrál celou sezonu za dva týmy. Hronek je ten typ, co chce být pořád na ledě. To jej hodně posunulo. V české Extralize nakonec vydržel jen jednu sezonu, vábení z Ameriky nešlo odolat.

V létě 2016 si jej během draftu vybral z 53.místa Detroit Red Wings. „V hlavě mi proběhlo, že v Detroitu to bude těžké,“ vzpomíná Hronek rok poté. Detroit sice v minulosti mezi lety 1990-2016 udělal 25x po sobě play off a vyhrál 4 Stanley Cupy, jenže právě okolo roku 2016 se začalo něco dít. Odešel Pavek Dacjuk i Brad Richards. Johan Franzen ukončil po otřesu mozku kariéru a z týmu se vytratili další stálice jako Drew Miller nebo Brendan Smith.

Mužstvo prošlo v posledních letech velkou generační obměnou, když ještě kolem roku 2014 byl věkový průměr mužstva 31 let, zatímco dnes je to kolem 25. A do tohoto týmu začal nakukovat Hronek. Po draftu poslechl doporučení svého nového klubu a nevrátil se hrát hokej do Čech, ale zamířil do juniorské OHL, kde nastupoval za Sarginaw.

Poprvé v životě byl najednou sám, bez domova, bez rodiny, bez přátel. V týmu neměl s kým pořádně pokecat, byl tam jediný Evropan. Přesto však zazářil a v 59 zápasech nasbíral 61 bodů a jen tři beci v soutěži byli produktivnější než on. To všechno v týmu, který skončil třetí od konce.

A tak přišlo ještě tu stejnou sezonu rychlé stěhování o patro výš do AHL, kde za vítězný Grand Rapids Griffins odehrál sice jen 10 zápasů v základní části a 2 v play off, ovšem jeho jméno je na Calder Cupu vyryto také. Kmenovým hráčem se stal až další rok a aklimatizoval se báječně. Byl nejproduktivnějším obráncem týmu a zároveň měl největší plus/mínus skóre.

AHL začala být Hronkovi brzy malá a tak ho začal Detroit tu a tam povolávat na kempy až letos 17.února ho povolal a Hronek už v týmu zůstal natrvalo. Dohrál, jinak nepříliš úspěšnou sezonu, s velkou grácií, když nasbíral 46 duelech nasbíral 23 bodů.

Byl téměř prvním obráncem týmu, kometa sezony. Pálil, dával góly, nahrával, chodil na přesilovky i oslabení, blokoval střely a měl třetí nejvyšší icetime mezi všemi nováčky v NHL. V Detroitu si mnou ruce.

Během letošního mistrovství světa bylo v českém éteru „přehronkováno“. Komentátoři a experti Česko televize nešetřili na mladého beka superlativy. Nadšené texty o jeho hokejovém umu chrlila všechna média. Kometa sezony a nástupce někdejšího skvělého obránce Marka Židlického? „Oba jsou praváci, mají hlavu nahoře a nezahazují puky. Snaží se neustále něco vytvářet, takže ta podobnost tam je,“ přitakává hokejový expert Martin Hosták.

V zámoří, kde jeho jméno vyslovují komentátoři Hero-nek, jeho sebevědomé výkony také zaznamenali. Hned několik expertů přiznalo, že Hronek byl během draftu 2016 jedním z hráčů, kterého nejvíce podcenili.