28. 2. 2024

Federální derby ve finále MS? Máte to v kapse, tvrdili Slováci, ale snadné to nebylo!

Zdroj: Depositphotos

To byly časy… Český hokej vstoupil do nového tisíciletí jako nejlepší na světě. Zlato z olympiády v Naganu, o sezonu později tým vybojoval v Lillehammeru titul mistrů světa.

Na počátku roku 2000 junioři poprvé vyrýžovali zlato na MS do 20 let a reprezentace dospělých pak na šampionátu svůj triumf obhájila.

Rozhodující bitvu svedl tým se Slováky. Ve finále MS 2000 proti sobě vyrukovaly výběry zemí, které sedm roků předtím ještě sdílely společný stát.

Podruhé se v sezoně, v níž český tým obhajoval prvenství, u mužstva měnili trenéři. V ročníku 1996/97 odstoupil Luděk Bukač, tentokrát náhle přišla z Pittsburghu nabídka pro Ivana Hlinku.

Jeho asistent Josef Augusta byl přirozenou volbou. Mužstvo převzal s Vladimírem Martincem v únoru, před Švédskými hokejovými hrami. Do šampionátu zbývaly necelé tři měsíce.

Spoléhat mohli na silné jádro hráčů jako Robert Reichel , Jiří Dopita , František Kučera a další. Češi přesto nebyli považováni za favorita.

Po velkých problémech s nominací, kdy se omluvila spousta hokejistů z NHL i extraligy, vzali trenéři dvanáct nováčků. „Chci zlato. Proto jsem přijel,“ šokoval po příletu jeden z nich, Václav Prospal, jemuž třeba nominace do Nagana kvůli zranění těsně utekla.

Český tým klopýtl jen v osmifinálové skupině s Finskem. V ní narazil poprvé také na Slováky, vyhrál 6:2. Ale právě oni v dozvucích velkého ruského třesku rozpoutali hokejovou revoluci. Přes Američany a Finy se prodrali k poslednímu schodu pod trůnem.

Byla to i velká zásluha trenéra Jána Filce, díky němuž k údernému útoku přidali taky kvalitní obranu, naučili se potlačit emoce a k bojovnému srdci přidat víc rozumu. Filc na hráče působil nejen coby kouč a psycholog. Vyprávěl jim o historii, v době volna je vzal do Ermitáže.

Vítězná série pokračuje

Na velkém turnaji Češi se svými tehdy už sousedy ještě neprohráli. „Nevím, proč by to mělo skončit. Nevím, proč zrovna teď,“ hřímal kouč Augusta.

Z patnácti střel skončilo pět za zády Jána Lašáka. V 17. minutě to za stavu 3:0 vypadalo na bezstarostnou jízdu. „Máte to v kapse,“ mudrovali slovenští kolegové o přestávce před halou. „Ještě není konec,“ slyšeli odpověď.

Mužstvo hodně oslabila série vyloučení ve druhé dvacetiminutovce. Soupeř z nich vytěžil jeden gól, a když Jan Tomajko, dosud poslední český útočník, který zůstal střelecky na suchu, přidal čtvrtou branku, zlatý hrozen se zdál na dosah.

Jenže zase chyba. Slováci řádili jak zbojníci, a kdykoli Miroslav Šatan a další sebrali puk, vyhlašoval se poplach. Už jedou! Už zase jedou!

Drtivým tlakem se Slováci přiblížili na dostřel, po jejich snížení na 3:4 dvě a půl minuty před koncem si česká střídačka vyžádala oddechový čas.

Manažer týmu Zbyněk Kusý odbíhal od ledu do hlediště, kde seděl taky Ivan Hlinka. Penguins vypadli z play off, přijel se podívat.

Snad jako by vysílal směrem k ledu uklidňující signály. Prospal pak důsledně dojel puk v útočném pásmu a z pravého koutu ho poslal před branku volnému Reichlovi – 5:3. Potom stačilo odpočítávat poslední sekundy.

Češi, jimž před turnajem nikdo moc nevěřil, jako první národ dobyli Petrohrad, 14. května 2000 získali podeváté v historii titul, třetí v rozpětí pěti let.

Tahle generace nechtěla prohrávat a taky to nedopustila. Proto byla nejlepší a prodloužila zlatý věk hokeje. To byly časy…