Extraliga v roli novináře: Na Spartu mě málem nepustili, při polovině gólů mi clonily děti!
Jak už název napovídá, v seriálu Extraliga v roli novináře objíždím s mediální akreditací extraligové stadiony, a následně čtenářům přibližuji, jak se v tom či onom klubu k lidem z médií přistupují. První zastávka Sparta Praha.
Pro svojí první zastávku jsem si vybral tým HC Sparta Praha. Důvod?
Kde jinde začít svoji pouť než v rodném městě.
Bydlím na Praze 4, takže O2 arénu stojící v Libni nemám za rohem.
K dopravě využiji metro, což je nejrychlejší a nejpohodlnější způsob jak se k aréně dostat.
Problémy s akreditací
Původně jsem měl v plánu navštívit už nedělní zápas proti Plzni, jenže na mojí žádost o mediální akreditaci nikdo neodpověděl.
Zažádal jsem tedy znovu na úterní zápas s Vítkovicemi. Když ani na další žádost nikdo z uvedeného kontaktu nereagoval, napsal jsem zprávu na facebooku.
Starý dobrý facebook! Po krátké konverzaci jsem dostal v pondělí v poledne zprávu, že budu na seznamu akreditovaných novinářů.
Naštěstí jsem ten den už neměl jiné plány, a tak jsem se pobalil a krátce po páté hodině vyrazil.
V O2 aréně jsem už jako novinář v minulosti byl.
Bylo to na akci Oktagon Vémola vs Végh, takže dobré tři roky zpátky.
Věděl jsem už tedy, kudy chodí do haly press. Přesto, že jsem si vyzvedl akreditační kartičku, pánové ze security mne k mému překvapení odmítli vpustit vchodem pro press a odkázali mne na klasické brány pro fanoušky.
Divil jsem se tomu, že by novináři chodili na Spartu vchodem pro fanoušky. Nechodili.
U turniketů jsem zjistil, že s kartičkou neprojdu. Naštěstí se mne ujala paní z pořadatelské služby a odvedla mne zpátky na vchod 31.
Security mě napodruhé pustili. Nevím, nejspíše nedávali pozor, když jsem jim prve ukazoval průkazku.
Nicméně tato nepříjemnost mne celkem rozladila. K malé akreditační kartičce jsem ještě dostal kupon na párek a pivo.
V sektoru s dětmi
Na akreditaci byl uveden pouze sektor 425. Ten se nachází v samém horním prstenci O2 arény a výhled na led tak není ideální.
Paní na informacích mi sdělila, ať si sednu kam chci a kdyby přišel někdo s lístkem, ať si prostě přesednu.
Tuhle nejistotu přesně nesnáším. Navíc Sparta ten den rozdávala lístky do škol, a tak se sektor velice záhy začal plnit dětmi a puberťáky.
Nějací novináři už byli na místech. Redaktor serveru onlajny psal reportáž s notebookem na kolenou. Kromě natažených kabelů v prvních dvou řadách žádné stolečky.
Góly jsem neviděl
Na vytažení notebooku jsem rezignoval a sedl si na kraj řady.
Úvodní buly bylo vhozeno v 18:30, přesto ještě další čtvrthodinu proudily do sektoru další a další děti.
Víc než hokej je zajímalo sociální družení, a tak často postávaly na schodech a neustále se přesouvaly.
Právě to zapříčinilo, že jsem neviděl první dva góly Sparty. Štěstí se na mne usmálo až při gólů Vítkovic, kterým snížily stav po první třetině na 3:1.
Chlapy s pořadatelské služby to v tomto případě nezvládli. Tu a tam někoho usadili, ale jinak se puberťáci neustále hemžili a zacláněli při výhledu na led.
Velké vs malé médium?
Upřímně? Představoval jsem si servis k zástupcům médií na daleko vyšší úrovni.
Rozhodně jsem čekal sektor s daleko lepším výhledem na ledovou plochu.
Mám takovou teorii, že Sparta dělí mezi tradičními velkými médii a těmi menšími, kam web Fórum Sport nepochybně spadá.
Zástupce z Deníku Sport, O2 TV nebo Sport.cz jsem totiž v sektoru neviděl. Ti mají jistě lepší místa.
Usazení může být také dané tím, že Sparta vybraným médiím poskytuje celosezónní akreditace, kde je nejspíše garance lepších míst.
Atraktivní zápas
Když už jsem neměl komfort jako novinář, tím spíše jsem se bavil jako divák.
Týmy Sparty i Vítkovic předváděly atraktivní útočný hokej a po dvou třetinách svítilo na ledové kostce skóre 4:3 pro domácí.
Sparta má ve svém kádru mnohé hvězdy, které prošly zámořskou NHL jako Sobotka, Kaše nebo Dominik Simon.
Tým si však pod novým koučem Paterou teprve sedá a daří se mu zejména na domácí půdě před věrným publikem.
I přes úterní termín duel proti lídrovi tabulky Vítkovicím divácky táhl. Do ochozů největší haly v Česku si našlo cestu 9 114 diváků.
Hokejová Sparta je v české metropoli jediný klub stabilně hrající Extraligu. Na rozdíl od fotbalu tak není fanouškovská scéna v hlavním městě tak rozpolcena.
Největší rival, pražská Slavia, se už roky potácí ve druhé lize a na brzký návrat a etablování na nejvyšší scéně to nevypadá.
Na hokeji vyhládne
Hokejový zápas trvá standardně kolem tří hodin. Je jasná, že fanouškovi vyhládne a catering v O2 aréně se na tom napakuje.
Ceny jsou zde enormě vysoké, ale to asi nikoho nepřekvapí. Já tohle naštěstí řešit nemusel, jelikož jsem měl onen kupón na pivo a hot dog.
Respektive mohl jsem si vybrat mezi pivem a vodou a hot dogem a klobásou. Zvolil jsem kombinaci nealko piva a hot dogu s horčicí.
Bohužel až po vyčekání dlouhé fronty jsem byl upozorněn, že kupón lze uplatnit pouze u stánku 118.
Po vyčekání další fronty u stánku 118 jsem byl následně znovu upozorněn, že kupón lze uplatnit pouze na kase číslo jedna.
Třetí fronta už nebyla tak dlouhá, jelikož pomalu začínala třetí třetina a diváci spěchali do haly.
Jelikož znám přísloví, které říká: Darovanému koni na zuby nekoukej, nebudu zde hodnotit kvalitu pokrmu.
Hlad byl velký, hot dog ve mě zahučel, já ho spláchl pivem a ze třetí třetiny tak zmeškal pouze první dvě minuty.
Odjedeš, když se vejdeš
Po gólových hodech v prvních dvou třetinách se střelci uklidnili a kralovali brankáři. Skvělý výkon předváděl zejména ten sparťanský Jakub Kovář.
V závěru zkusily Vítkovice hru bez brankáře. Na drama však zadělat nedokázaly.
Puk šikovně vypíchl Daniel Přibyl a jeho jízdu na prázdnou branku zastavili Ostravané až drzým podražením.
Čekal jsem nájezd, ale gól byl Spartě „přiznán“ jak zahlásil pořadatel. Přiznám se, že toto nové pravidlo mi uniklo, takže jsem byl mírně překvapen.
Po konci každého nejen sportovního klání v O2 aréně nastává mezi Pražany známý jev ve stylu odjedeš, když se vezmeš.
Jelikož O2 aréna stojí v Libni hned na metru Českomoravská, 80% návštěvníků míří metrem zpátky přes centrum.
To znamená, že perón zejména ve směru na Zličín praská ve švech a metro jezdí ob deset minut.
V případě větších akcích město spoje posiluje, ovšem hokejové zápasy základní části do této kolonky nespadají.
Do prvního metra jsem se ještě nevešel, napodruhé mi to vyšlo.
Na hokejové Spartě jsem samozřejmě byl už mockrát, ovšem dneska poprvé jako novinář.
Vzhledem k tomu, že Sparta je jeden z největších českých klubů hrající v té nejlepší aréně, čekal jsem z novinářského pohledu větší komfort.
Ovšem z toho diváckého pohledu jsem měl štěstí na skvělé utkání.
Příště už za hokejem budu muset vyrazit mimo území Prahy a na to se těším.