Byl jsem u premiéry Ironman v Hradci Králové a poprvé zdolal olympijské distance!

V Hradci Králové se 16-18.8 konaly historicky první závody legendárního triatlonového podniku Ironman na našem území a já u toho nesměl chybět.

Úspěšně jsem si zde odbyl svou premiéru na olympijských distancích. Jak celý víkend probíhal?
.
📆 PÁTEK 16.8

Do Hradce Králové jsem dorazil kolem 16h vlakem. Hned jsem se přesunul do epicentra závodu na Eliščino nábřeží, kde probíhala registrace. Vše proběhlo zdánlivě hladce a dokonce se mi i podařilo ukrýt na noc kolo do nedaleko obchodu Bikero.

Ochotnému prodavači jsem udělal alespoň malou tržbu v podobě cyklistických brýlí. Pak jsem si vzal Bolta přímo do kempu na Stříbrném rybníku, kde jsem měl zaplacené dvě noci ve velkém stanu.

Uřícený vedrem jsem hned po vybalení věcí skočil do rybníku a krásně se ochladil. Řízek s kroketami také přišel vhod, akorát jsem si ho měl dát asi trochu dříve. Proč? Protože jsem se ten den přihlásil na první doprovodnou akci závodu, kterou byl noční City lights run.

Tělo evidentně potřebuje více než 2,5h na strávení takto těžkého jídla. Přesto jsem do 5,8km dlouhého závodu vlétl jako uragán.

Vystartoval jsem cca ze třetí řady a div se nepohyboval na čele 😀 Po prvních dvou kilácích mi začalo docházet, takže jsem se musel trochu uklidnit, abych si neoddělal nohy před nedělí.

V cíli na Masarykově náměstí jsem se ještě hecnul na finiš, i tak jsem ale nešel na 100%. S časem 28:52 jsem obsadil 79/286 startujících.
.
📆 SOBOTA 17.8

Noc byla hrozná. Zjistil jsem, že stany kupodivu netěsní a lidi se do obřích kempů jezdí hlavně bavit, takže kvůli ruchu do 2 do rána jsem se moc nevyspal.

Frustrace vrcholila když jsem zjistil, že jsem na registraci vyfasoval jiné startovní číslo a budu tam muset znova.

Naštěstí na registraci šlo vše hladce, za chybu se omlouvali a já tak mohl s klidným srdcem vyzvednout své kolo a všechny potřebné věci řádně uložit do velkého depa na atletickém stadionu.

Co se zbytkem dne? V kempu jsem žádal o přeložení do jiného stanu na klidnějším místě, ovšem vyhověno mi nebylo.

V tu chvíli se na Bookingu uvolnil jeden pokoj v hotelu Černigov u hlavního nádraží. Holt jsem vyplázl dalších 1600kč ale s vidinou toho, že budu mít soukromí a možná se lépe vyspím. Malý, ale čistý pokoj s vlastím wc přišel vhod.

Na véču jsem si zašel do nedalekého KFC, poslechl si přes YT debatu expertů a krátce po 21h zalehnul. Za pomocí stilnoxu na což nejsem pyšný, ale volil jsem jistotu.
.
📆 NEDĚLE 18.8

Byť v pokoji nebyla klimatizace a v jeho těsné blízkosti řvali celou noc pochybné existence jsem nějakou tu hodinu naspal. Kolem půl páté už jsem však koukal do stropu.

Po páté už do sebe ládoval první proteinové dobroty. Snídaně totiž začínala „až“ od 6:30. I tam jsem nakoukl, ale dal si jen jedno volské oko a bábovku. Cítil jsem se dost nasycený, takže jsem vyrazil do místa startu.
.
PLAVÁNÍ 1,5km 🏊‍♂️

Startovalo se intervalově vždy 3 závodníci po 5 vteřinách skokem z mola do Labe. Voda měla krásných 21,5 stupně, takže jsem neopren nechal v úschovně.

Schválně jsem se postavil na téměř úplný konec koridoru, abych se startovním polem pokud možno jen posouval. Kromě faktu, že mi mírně zatékalo do brýlí musím plavání hodnotit kladně.

Celou dobu jsem měl ve vodě dostatek prostoru a mohl tak držet svižnýma prsama tempo.

Po křečích ani náznak a sil bylo stále dost, takže závěrečnou stovku jsem si troufnul i na kraula. Celkově jsem ve vodě strávil rovných 36 minut což byl 190 čas z 258 startujících.
.
CYKLISTIKA 40KM 🚴‍♂️

V depu jsem se při převlékání zdržel šest minut na čemž však měly velký podíl dlouhé přeběhy. Hned v prvních kilometrech jsem zabral do pedálů a prvních cca 12km jsem na svoje poměry letěl.

Pak jsem se musel trochu uklidnit, jelikož mě ze silničního posedu začal bolet žaludek. Trasa vedla mírně zvlněnou půvabnou krajinou Polabí.

Přes obce Černilov a Libřice na Královu Lhotu a zase zpět. Jediné větší stupání následovalo po obrátce po 20km.

Přehodil jsem si řetěz a doufal, že po kopci zase půjde hezky zpátky, což se stalo. Uff.

Jediná občerstvovací stanice byla na 23. kilometru, já však byl tou dobou parádně rozjetý, takže jsem vynechal a začal pravidelně občerstvovat ze svých zdrojů.

Na 25 km jsem do sebe na dvakrát dostal sladkou corny tyčinku a viditelně mi to zvedlo energii. Stále jsem se snažil držet tempo kolem 30km/h což se dařilo. Po zbytek trati jsem zůstal 100% koncentrovaný na vlastní výkon.

Myslím také, že poprvé jsem předjel stejný počet závodníků jako předjelo mne. V minulých letech bylo právě kolo moje nejslabší disciplína. V porovnání s ostatními disciplínami tomu bylo i teď a časem 1 hodina 27 minut a 18 vteřin jsem zaznamenal 214. nejlepší čas z 258, ovšem co se výkonu týká, zaznamenal jsem velký progres.

Hodně jsem se před závodem bál mokré trati či defektu, obojí však nehrozilo a s výkonem jsem byl velmi spokojen. Rozhodně nejlepší cyklistika v životě.
.
BĚH 10,8KM 🏃‍♂️

Ve druhém depu nebylo co řešit. Boty jsem nepřezouval, číslo měl na sobě, takže stačilo pověsit kolo na stojan a rozběhnout se. Čekaly na mne dva okruhy vedoucí jak centrem tak při soutoku dvou městských řek, Labe a Orlice.

Od začátku jsem chtěl běžet v tempu kolem 5:30-5:45/km. Měl jsem štěstí, že jsem na nábřeží utvořil dvojici s jedním závodníkem, který byl sice o kolo napřed, ovšem běželi jsme stejné tempo.

Držel jsem se v závěsu za ním a snažil se užívat si i krásnou trať. Bohužel na pátém kiláku zamířil závodník do cílové rovinky a já musel ještě na jedno kolo.

Po šestém kilometru jsem začal postupně vadnout. Poctivě jsem sice využil každou občerstvovačku. Bral jonťáky i vodu, ale tempo klesalo.

Ze 5:45/km jsem se tak na dostal chvílemi až na 6:25/km. To bylo dva kilometry před cílem a já už ve stehnech cítil menší křeče.

Mentálně jsem však zůstával silný a kladl si postupné cíle, byť jsem toho měl plné brejle. Za mnou byla velká díra, ovšem před sebou jsem měl na dostřel závodníka, který mne předběhl při náběhu do druhého okruhu.

Na něj jsem zaměřil pozornost a krůček po krůčku ho stahoval. Poslední občerstvovačku 800m před cílem jsem pak vynechal a na Masarykově náměstí vytáhl silný finiš, kterým jsem onoho závodník předstihl. V cílové rovince mne pak přepadly emoce.

Za cílovou čarou pak únava. Běžecký čas jsem měl 1 hodinu 3 minuty a 4 vteřiny což byl 163. nejlepší z 258.
.
SHRNUTÍ 🏁

Celý závod mi trvalo dokončit 3 hodiny 14 minut a 27 vteřin. Celkem jsem tak skončil 183/258. S výkonem jsem a musím být maximálně spokojen.

Zatímco na jaře 2022 jsem byl rád, že jsem uběhl 10km pod hodinu, teď jsem zdárně dokončil olympijský triatlon o čemž jsem tehdy jen snil a měl to jako vzdálenější cíl.

Dva roky tréninku se vyplatilo. Vůbec tu neděli vyšlo všechno jak mělo.

Počasí, forma, materiál, hlava…všechno si sedlo a Ironman Hradec Králové 5150 můžu hodnotit jako jeden ze svých top životních závodů. Samozřejmě toho prostoru pro zlepšení je tam spoooooousty, ale na to jsem po závodě nemyslel.

Chvíli se válel za cílem s medailí na krku a pak se přesunul do finišerské zóny. Dal si dva zdravé obědy, zapil to dvěma redbully, seznámil se s dalšími fajn triatlonisty, osprchoval se a vydal se na vlak. Teprve odpoledne na cestě domů přišla dlouho slibovaná bouřka, které jsem se obával.

Cesta domů byla také na pohodu, akorát jsem vezl více věcí, než s kolika jsem přijel 😀 Tak snad znovu za rok. Letos byl tenhle závod můj vrchol sezony, takže jsem rád, že se po všech směrech vydařil :–)