Joao Félix: Faktor X v herní obrodě Atletů

Loni se svíjel pod bičem tvrdých slov. Rekordní posila? Spíš omyl desetiletí. Teď je všechno jinak. Atlético Madrid prošlo vnitřním i vnějším přerodem. Proměněný je také Joao Félix. Momentálně dost možná nejlepší hráč La Ligy.

Atlético Madrid nepatří k rozmařilým klubů. Než aby se praštili přes kapsu, to raději praští vás. Bojovný a tvrdý tým pod náčelníkem Diego Simeonem.

Proto dost překvapilo, když v létě 2019 k všeobecnému úžasu vyskládali 128 milionů eur, které poslali do Benficy za 19letého Portugalce jménem Joao Félix.

Ten ve své první profesionální sezoně nadchl 20 góly a 11 asistencemi. Převzal cenu pro nejlepšího hráče portugalské ligy a titul k tomu. Taky ovládl anketu Golden Boy, tedy žebříček nejlepších hráčů do 21 let.

„Dědic božského Eusebia,“ zvěstovala lisaboská média. „Nový Rui Costa! Nový Kaká!“ Především však křehký, velmi mladý a v mnoha ohledech stále ještě nevyzrálý fotbalový učedník. Žádný král nebo superhvězda. Ještě ne…

Atleti se tou dobou zrovna nacházeli v přelomovém období. Antoine Griezmann přesídlil do Barcelony. Nejlepší střelec, hráč i klenot mužstva byl rázem pryč. Diego Simeone ho chtěl za každou cenu. Byl přesvědčený, že dřív nebo později bude on tím pravým nástupcem.

Atleti v tu dobu dost vydělali. Grizemann (120 milionů eur), stoper Hernandez do Bayernu (80 milionů eur) či klíčový středopolař Rodri do Manchesteru City za 65 milionů eur. Peníze byly, a tak Simeone udělal z teprve 19letého klučiny pátého nejdražšího hráče světa.

Félix v překladu znamená šťastlivec či miláček štěstěny, případně člověk vyvolený osudem. První sezona v Atléticu tomu však neodpovídala. Trefil se devětkrát, přidal tři asistence a přísná španělská média jeho vliv na hru hodnotila všelijak, ale rozhodně ne vlídně.

Míval geniální záblesky, ale od fotbalisty za 128 milionů eur nečekáte záblesky, nýbrž plamen, který nehasne. „Atlético není pro jeho technický styl ideální volba,“ shodovali se experti napříč planetou.

Simeoneho smečka, to je tuhá defenziva bez špetky prostoru, jede se na krev, každý souboj bolí, hodně se běhá, napadá. Brejkové situace? To jsou granátové pasti. Joao na obranný styl hry doplácel. Většinu zápasu bojoval, ale nemohl tvořit.

„Jsem tady, abych hrál Simeoneho fotbal a udělám cokoliv, co po mně chce,“ řekl Félix. „Jsme uprostřed přestavby,“ hájil jej loni kouč. Čas mu dal za pravdu. V letošní sezoně působí mužstvo úplně jinak. Hraje mnohem svěžeji, rychleji a přímočařeji.

„Máme Luise Suaréze,“ vysvětlil Simeone. „Abychom jeho silné stránky využili, musíme hrát blíže pokutovému území.“ Félix má najednou nevídanou tvůrčí svobodu a posunul se dopředu.

Jako střelci se v posledních letech Simeonemu neosvědčili Mandžukič, Fernando Torres či Alváro Morata. Teď je vše jinak. Suaréz a Joao jsou postrachem La Ligy. Portugalec úžasně rozkvetl a už během prvních deseti zápasů téměř překonal svoje statistiky za celou loňskou sezonu.

„Mým vzorem byl Kaká,“ prozradil. „Chci být jako on. Vyhrát titul, Ligu mistrů a získat Zlatý míč. A všechno to dokázat v dresu Atlética!“