Francesco Toldo aneb klidná zeď v bráně Azzurri!

Italský brankář Francesco Toldo se narodil v prosinci 1971 ve městě Padova na severu Itálie. Vyrůstal v běžné středostavovské rodině bez fotbalových tradic, ale jeho klidná povaha a vysoká postava ho už v mládí předurčovaly k roli brankáře.

První vážnější fotbalové kroky učinil v mládežnické akademii AC Milán, kam se dostal v roce 1987 jako šestnáctiletý.

Ačkoliv v prvním týmu „Rossoneri“ nikdy nenastoupil, právě tady začal nasávat profesionální prostředí, které mu pomohlo v následujících letech.

Fiorentina – klub, kde dozrál ve hvězdu

Po několika hostováních napříč nižšími italskými soutěžemi se v roce 1993 upsal Fiorentině, kde z něj během následujících osmi let vyrostl jeden z nejspolehlivějších brankářů v zemi.

S klubem postoupil z druhé ligy zpět mezi elitu, získal Coppa Italia (1996) a Supercoppa Italiana (1996). V dresu „Violy“ si vysloužil respekt pro své výkony na čáře, výborný výběr místa i výjimečné reflexy.

Ačkoliv nebyl tak výrazný jako Buffon nebo Peruzzi, jeho konzistence a jistota z něj udělaly jednoho z nejoblíbenějších hráčů tehdejší Fiorentiny.

Nečekaný hrdina Eura 2000

A právě ve chvíli, kdy už to vypadalo, že v italské reprezentaci bude natrvalo krýt záda Gigimu Buffonovi, přišel zlom. Buffon se těsně před startem Eura 2000 zranil – a mezi tři tyče se postavil právě Toldo.

A stal se hrdinou turnaje. V semifinále proti Nizozemsku předvedl famózní výkon, zlikvidoval dvě penalty v základní hrací době a další v rozstřelu.

Díky němu se Itálie dostala až do finále, kde sahala po titulu, než v prodloužení rozhodl David Trezeguet pro Francii.

Přesto byl Toldo jedním z nejvýraznějších hráčů celého šampionátu a dočkal se mezinárodního uznání.

Inter Milán – druhá kariéra na San Siru

V roce 2001, po krachu Fiorentiny, přestoupil do Interu Milán, kde strávil zbytek své kariéry. V první polovině dekády byl jasnou jedničkou a pomohl klubu k několika domácím trofejím.

S Interem vyhrál celkem 5 titulů v Serii A, přestože na konci své kariéry už plnil spíše roli náhradníka.

V roce 2010 byl součástí legendárního týmu Josého Mourinha, který získal treble – Serie A, Coppa Italia a Ligu mistrů – a ačkoli v Lize mistrů nenastoupil, jeho přítomnost v kabině měla význam.

Za italskou reprezentaci odchytal 28 utkání. I když byl většinou ve stínu Buffona, na Euru 2000 ukázal, že když na to přijde, dokáže být klíčovou osobností i na nejvyšší scéně.

Konec kariéry a klidný život po fotbale

S profesionálním fotbalem se rozloučil v roce 2010, ve svých osmatřiceti letech. Po konci kariéry se věnoval především rodině a mládeži – založil vlastní nadaci na podporu sportu a vzdělávání mladých.

Aktivně se také zapojuje do projektů Interu Milán jako ambasador a někdy působí i jako expert v televizních studiích.

Francesco Toldo nebyl nejhlasitější, nejexponovanější ani nejopěvovanější brankář své generace. Ale když přišel jeho čas, zachoval klid a jistotu – a stal se hrdinou, na kterého fanoušci Azzurri nikdy nezapomenou.