Andrew Robertson: Za mým příběhem je tvrdá dřina, nic víc!

Tento článek nebude jako většina jiných. Bude psaný v první osobě. Portál The Players Tribune publikuje exkluzivní zpovědi hvězdných fotbalistů, kteří vyprávějí své příběhy. My jsme se rozhodli, že několik z nich vám přineseme. Dnes bude řeč o Andy Robertsonovi, který platí za jednoho z nejlepších levých beků na světě.

Musím začít s přiznáním. Nevadí mi mnoho věcí, ale když už něco ano, je to to, když říkají, že můj příběh je pohádka. Vím, že lidé říkají, že jsem jako nějaká mužská verze popelky a myslí to jako kompliment. Oceňuji to, ale abych byl zcela upřímný, necítím se tak. Protože to není pravda.

Mým směrem nekmitali žádné kouzelné hůlky, nevyhrál jsem ani v loterii. Důvod, proč jsem hráčem Liverpoolu je tentýž důvod, proč jsem kapitánem skotské reprezentace: Tam, kde jsem pracuji na maximu. A tím, že odvádím maximum jsem získal většinu z toho, co dnes mám.

Proč na tom záleží? Popravdě, mně osobně na tom nezáleží, zřejmě ani mé rodině. Záleží na tom ale proto, že tam venku běhá mnoho malých Andy Robertson. Dětí, kterým se nedaří okolí přesvědčit, že si zaslouží šanci, že mají talent. Děti, které potřebují možnost na to, aby dokázali, co v nich je. Děti, které se skoro vzdali začínají věřit, že pohádka je může zachránit.

Nikdy jsem nechtěl být chlapcem z plakátů, ale pokud jím mám být, tak pro ty, kteří se odmítli vzdát. Pokud budete v sebe věřit, když druzí budou o vás pochybovat, dokážete všechno. Ukážete, že jste dostatečně dobří. Momentálně mám dvě děti a tento odkaz je pro mě důležitější než v minulosti. Nechci, aby si mysleli, že jejich otec měl štěstí. Potřebuji, aby chápali, že jakýkoliv potenciál máte, může být naplněni, pouze pokud si správně nastavíte mysl. Pohádky? Ty třeba číst před spaním.

Vezměte si jako příklad Virgila Van Dijk. Je nejlepším stoperem na světě. Víte kolik trenérů se na něj podívalo a řeklo, že na to nemá? Řekne vám, že jich bylo nepočítaně. Mohamed Salah, jeden z nejlepších zakončovateľov současnosti – v mladém věku se nedokázal prosadit v Chelsea. Jordan Henderson se vyrovnává většinu času s tím, že jsou jeho schopnosti zpochybňovány. A dovedl Liverpool k triumfu v Lize mistrů. Mohl bych pokračovat. V těchto příbězích jsme jako v pohádkách. Ale pravda je jiná, jsou to příklady tvrdé práce.

Stejně se můžeme podívat na Liverpool jako celek. Tam, kde jsme, jsme proto, že tvrdě pracujeme a věříme v to, co děláme. To je důvod, proč jsme například zvládli obrat proti Barceloně z 0: 3. V takových případech nečekáte na osud, ale přizvete ho na svému stranu. Ani Lionel Messi nás nedokázal zastavit. Věděli jsme, že šance žije a šli jsme si za tím. Věděli jsme, že náš trenér nám věří. Lidé nám věřili a my jsme je slyšeli. Co bylo nejdůležitější, věřili jsme v sami sebe.

Vyrůstal jsem nedaleko Celtic Parku a s mámou, tátou a bratrem jsme měli permanentky. Celtic byl součástí naší rodiny. V jistém ohledu stále je. Když jsem byl dítě, dostal jsem se do akademie klubu. V úvodu kariéry jsem dokonce nebyl obránce, ale byl jsem útočník. Dnes se mě lidé ptají na to, jaký je tlak v Liverpoolu. Je tam, věřte mi a cítit ho. Ale je to pouze jeden druh tlaku, pak je tu tlak, kdy bojujete o svůj život.

V roce 2017, když jsem byl hráčem Hullu City, mělo o mě zájem několik klubů. Partnerka byla těhotná, neměl jsem zájem měnit dres. Pak se ozval Liverpool. Když jsem se to dozvěděl, volal jsem okamžitě agentovi. Chtěl čem nejdříve s nimi podepsat kontrakt. Celý kádr LFC mi dopřál pocit domova, cítil jsem se jako hráč Liverpoolu. Situace v životě mě naučili být trpělivý. Pracoval jsem tvrději než zbytek mužstva a okolí si toho všímalo.

Co je důležité si v životě uvědomit je, že osud máte ve vlastních rukou. Vím to.

Zdroj: The Players Tribune.