Závodně společenská neděle na závodě Prague Park Race Konopiště!

Závod ze seriálu Prague Park Race na Konopišti jsem absolvoval už loni, kdy jsem tam svedl tuhou a nakonec vítěznou bitvu s kamarádem Radkem. Ten letos laboroval se zraněným kotníkem, takže se zdálo, že v neděli 6.10 vyrazím na Konopiště sám.

Nakonec chtěla jet i Kristýna, takže jsme brali auto a vyráželi na knap. Díky tomu jsem měl na místě na rozcvičení jen cca 15 minut.

Přesně deset minut před jedenáctou odstartoval kratší závod na 8km jehož jsem byl součástí. Hned po pár set metrech následuje dlouhé táhlé stoupání na zámek.

Jak jsem nebyl dostatečně zahřátý, okamžitě mi vyletěla tepovka a už nespadla.

V posledních týdnech jsem vinou nemoci a pracovního vytížení mnoho nenatrénoval, takže cíl do závodu byl překonat loňský čas (45:29). Doufal jsem, že se tepy seběhem k rybníku trochu uklidní, ale nestalo se.

Na 3km jsem byl za 16:05 a začal trochu panikařit, jelikož loni jsem tu probíhal v čase o 15 vteřin rychlejším.

Na 4km nás za Žofiinou lávkou čekalo další těžké stoupání. Tam už jsem měl krizi, ale nějak jsem to vyfuněl nahoru a tam opět šel do tempa.

Další kilometry jsem už jel trochu na autopilota. Před sebou jsem měl na 30m jednoho závodníka, ale rozestup zůstával konstantní. Za mnou se taky mnoho nedělo.

Až kilometr před cílem se přede mne dostala dvojice závodníků, což mne trochu probralo a já začal zase dupat, aby mi tolik neutekli.

V ten moment jsem potkal na trati Kristýnu, která na Konopišti v době mého závodění houbařila. Po krátkém seběhu následovala delší 500m rovinka kolem rybníka do cíle.

Na dostřel jsem měl hned trio závodníků, jenže se mi nedařilo stahovat. Tělo mě do nejvyšší intenzity nepustilo.

Stáhl jsem ale alespoň závodníka, závodnici jsem předběhl na modrém koberci také, jenže ta to nezabalila a v posledních metrech mi atak vrátila. Já už doklusával a atak nečekal. Chyba, ale nevadí, příště vždy do cíle naplno.

Můj předzávodní cíl se podařil. Zaznamenal jsem čas 44:17, čímž jsem o více než minutu překonal svůj výkon z loňska.

V celkovém pořadí mi patřilo 41. místo ze 125. startujících s čímž jsem také spokojen. Po doběhu už na mne čekala nejen Kristýna, ale také Radek a společně jsme zašli na Myslivnu na oběd.

Poté ještě krátká procházka a domů. Je fajn si takhle užít neděli s blízkými a kamarády, každopádně pokud se chci na výkon pořádně soustředit, je lepší cestovat na závody sám.