Kvaradona? Jak Maradonův gruzínský nástupce pobláznil Neapol!

Na ruské invazi na Ukrajinu lze jen těžko najít něco pozitivního. Fotbalová Neapol by však s jistou dávkou nadsázky jednu věc najít mohla. Kvůli válce Chviča Kvaracchelija na jaře přerušil své angažmá v Rubinu Kazaň a odjel domů do Gruzie.

Chviča Kvaracchelija (2001) je rodákem z hlavního města Tbilisi, kde také v místním klubu dělal první fotbalové krůčky. Talent má v genech díky dědovi i tátovi, rovněž někdejším úspěšným hráčům.

V 18 letech opustil Gruzii, když kývl na půlroční hostování v ruském Lokomotivu Moskva. To se brzy změnilo v trvalý přestup, ovšem nikoliv do Moskvy, ale do Kazaně. Ta nabídla talentovanému útočníkovi lukrativní pětiletou smlouvu.

Bylo to 24. února, kdy ruská vojska rozpoutala válku na Ukrajině a přesně o měsíc později využil Kvaracchelija práva na odchod a podepsal smlouvu v nejlepším gruzínském týmu Dinamo Batumi.

Tento přestup proběhl bez jakéhokoliv zájmu světových sportovních médií. Pouze doma Gruzii zažila tamní kopaná kratičký boom, jelikož místní už věděli, jaká klenot se v Kvaracchelijovi skrývá.

Web deníku The New York Times cituje jednoho z hlavních představitelů fanouškovského tábora Dinama, který vzpomíná na radikální změnu atmosféry v přímořském letovisku Batumi: „Zápasy nejvyšší gruzínské ligy měly najednou stejný nádech jako nejlepší duely Ligy mistrů. Bylo to fantastické.“

Lidé, kteří se o fotbal běžně nezajímali, se najednou pídili, jestli ještě mohou sehnat lístek. Každý dotek Kvaraccheliji byl oslavován aplausem a vřavou, utkání v „zapadákovech“ s normální návštěvností pár stovek diváků byla najednou vyprodaná.

Čím dokázal celou Gruzii Kvaracchelija okouzlit? Akcelerací, přímočarostí, obounohostí, technickými finesami, nápaditými přihrávkami… Zkrátka něčím, na co v těchto fotbalových končinách nejsou zvyklí. Nebylo divu, že se atrakce brzy opět vydala za lepším.

Dinamo Batumi si před novým ročníkem pláclo s Neapolí, která se zavázala mu zaplatit 11,5 milionů eur, což je na kauf zboží z gruzínské soutěže vysoká suma. Pod Vesuvem už teď bezpečně vědí, že chybu neudělali.

Maradonův nástupce

Zlatý věk fotbalové Neapole se datuje na konec 80. let minulého století. Právě mezi lety 1984 a 1991 působil pod Vesuvem na jihu Itálie argentinský kouzelník Diego Maradona, který dokázal město fotbalem naprosto pobláznit.

V sezoně 1986/87 vystřílel pro bleděmodré historicky první italský titul i domácí pohár. O dva roky později slaví Napolitánci prvenstvím v Poháru UEFA (předchůdci Evropské ligy) také první mezinárodní trofej a v roce 1990 slaví titul podruhé.

V další sezoně Maradona milovanou Neapol opustil. Důvodem byla pozitivní dopingová zkouška a následující patnáctiměsíční distanc. Od té doby scudetto do Kampánie nezavítalo. Ani v dobách éry Marka Hamšíka ne.

Přepsat dějiny se podařilo až partě kolem gruzínského zázraku. Klan trenéra Luciana Spalletiho si nastavil od začátku ročníku vítěznou DNA.

Zatímco u posledního titulu byl Maradona, dnes řádí „Kvaradona”, jak čím dál častěji fanoušci říkají Chvičovi Kvarachelijovi.