23. 11. 2024

Argentinu poženou odsouzenci. Doma na fotbal nesmějí, fandí v Kataru!

Zdroj: Depositphotos

Paříž je obsazena deseti tisíci policisty. Francouzi a Maročané se prali na náměstích, rozbíjeli auta, zapalovali ohně. Stovky viníků skončily ve vězení.

V Belgii, Portugalsku a Španělsku vypukly nepokoje. Světový pohár přinesl do ulic značné nepokoje. Všude kromě Kataru.

Hrozba však již nečíhá pouze v Evropě. Mohlo by k tomu dojít i na místě samotném, kde se nejen před finále objevila řada problémových argentinských fanoušků.

Neváhali utratit desítky tisíc, aby dorazili. Přestože zhruba čtyřicet procent obyvatel země žije v extrémní chudobě.

Mnozí z nich se vzdali veškerého svého živobytí, jen aby mohli být u toho, když jejich země bojuje o třetí titul mistra světa. První od roku 1986.

„Kolikrát jsem už probrečela finále, které jsme prohráli,“ říká jedno argentinské choreo. Na mistrovství světa 2014 prohráli ve finále s Německem, na Copa América prohráli s Chile dva roky po sobě (2015, 2016).

O zlato si zahrají v neděli proti Francii (16:00).

Už po druhém zápase Argentiny a prvním vítězství nad Mexikem se na internetu objevily fotografie známých tváří.

A nebyly to jen obrázky Diega Maradony nebo Lionela Messiho na transparentech. Ale také lidé, kteří za nimi stojí.

Fanoušci ultras, nechvalně známí jako „barras bravas“. V překladu: divoké gangy.

Kdo jsou?

Když si vzpomenete na bouřlivé prostředí na jihoamerických stadionech, byly to právě tyto skupiny fanoušků, které před sto lety položily jeho základy. Na tribunách dominují dodnes.

Zběsilá atmosféra však často vede k organizovanému zločinu nebo násilí v ulicích.

Velká část fanoušků tam žije jen fotbalem. Na tamní stadiony mají zákaz vstupu na desítky měsíců, někteří až na doživotí.

Situaci v Kataru sleduje deník La Nación. Zatímco v prvním zápase proti Saúdské Arábii (1:2) oblékali argentinský dres především příznivci z Indie, Kataru a okolí, postupně se situace změnila.

Tribuny byly zaplaveny bubnujícími nadšenci, vlajkami a transparenty. Fandění bylo s každým zápasem energičtější a atmosféra bouřlivější.

„Jsou v Kataru bravas?“ ptaly se argentinské noviny.

Odsouzení na tribunách

V minulosti byla jejich účast na šampionátu cílená. Dali o sobě vědět, způsobili velký rozruch. Stýkali se s chuligány z jiných zemí a vyvolávali rvačky.

„Argentinské vlády tajně či otevřeně finančně podporovaly klíčové členy, aby jim pomohly vytvořit atmosféru na mistrovství světa,“ řekl DW.com odborník na kulturu fanoušků James Montague.

Ne však dnes. Argentinský ministr bezpečnosti Aníbal Fernández chtěl takové fanoušky z turnaje vystrnadit. Dokonce na něm postavil volební kampaň. A vyhrál volby.

Podle listu La Nación obdrželi katarští pořadatelé seznam přibližně 7 000 členů, kteří mají zákaz vstupu na stadion nebo se chovají problematicky.

Vzhledem k tomu, že někteří z nich nemají záznam v trestním rejstříku nebo nebyli pravomocně odsouzeni, nikdo jim nemůže zakázat cestování nebo vstup do jiné země. To je také důvod, proč byl mnohým z nich povolen vstup do Kataru.

Přijeli odděleně a neorganizovaně, žili na předměstí Dauhá. Připojili se k dalším skupinám argentinských fanoušků a dostali se i na stadion.

Přestože katarské úřady dráždí pohled na některé fanoušky, kteří často bosí a polonazí stojí na cizích sedadlech, visí na zábradlí a „nekulturně fandí“, zatímco v jiných zemích jsou fanoušci „poslušní“, policie dostala pokyn, aby zbytečně nezasahovala.

Deník La Nación i portál Infobae již odhalily několik známých jmen, která, ačkoli jsou na seznamu argentinského ministerstva, byla opakovaně poslána na zápasy v Kataru.

Někteří patří k bohatším vrstvám obyvatelstva. Jsou to právníci, lékaři nebo synové vlivných lidí, majitelé kasin, bývalí politici, mafiáni. Posmívali se seznamu, který byl zaslán organizátorům.

Argentinské ministerstvo však tento seznam prezentuje jako čistě informativní; odpovědnost podle něj nesou katarské orgány. A oni jim dali zelenou.

„To, že se nacházejí v místě konání mistrovství světa, je záležitostí bezpečnostních složek Kataru, nikoliv naší,“ cituje Infobae prohlášení ministerstva.

Ani jeden incident v Kataru

Přestože se na velmi malém katarském území shromáždilo mnoho fanoušků, nebyl v místě konání zatím zaznamenán žádný závažný incident, ať už na tribunách nebo v ulicích.

Důvod je prozaický.

„Nikdo nechce skončit v katarském vězení. V Evropě víte, že můžete strávit noc za mřížemi, a snášíte to. Ale kdo ví, co vám udělají v Kataru,“ vysvětlil španělskému Sportu člen jedné z radikálních skupin.

Dalším důvodem je extrémně vysoký počet bezpečnostních složek, a to nejen ve městě, ale i na stadionech. V evropských ligách jich tolik nevidíte ani při rizikových zápasech.

Svou roli sehrála i obtížná cesta k alkoholickým nápojům. Právě ty jsou obvykle důležitou podpůrnou složkou, aby se chuligáni mohli prosadit.

V Kataru pořadatelé zakázali prodej alkoholického piva na stáncích. Jeho konzumace je povolena pouze na vyhrazených, uzavřených a odlehlých místech.

Cena piva se navíc pohybuje v průměru kolem 15 eur. Tvrdší alkohol je výrazně dražší. Pro běžné fotbalové fanoušky je tak prakticky nedostupný ve velkém množství.

Fotbalový sen za desítky tisíc

Tribuny během zápasů na mistrovství nejsou rozděleny půl na půl. Pokaždé má jeden z týmů navrch.

Souvisí to také s cenou vstupenek. Nejlevnější ve skupině stojí 69 dolarů, ceny se šplhají až k 220 dolarům. Cena čtvrtfinále se pohybuje mezi 205 a 405 dolary a cena finále začíná na 605 dolarech.

Většina argentinských ultras si vstupenky nemůže finančně dovolit. Na šampionát proto většinou cestovali zámožnější fanoušci.

Někteří však prodali domy, auta a drahé spotřebiče, jen aby mohli zažít argentinskou bitvu o zlato v Kataru. Dali by cokoli za to, aby mohli vidět argentinské tažení za titulem naživo. Podle argentinských médií požádalo o okamžitou půjčku téměř sto tisíc lidí.

Jen cesta do Kataru, vstupenky a ubytování na zahajovacím turnaji stály jihoamerické fanoušky zhruba 10 tisíc dolarů, píše La Nación.

Těsně před finále navíc argentinský národní dopravce přidal dva lety z Buenos Aires do Kataru. První let byl vyprodán během půl hodiny, druhý během několika hodin.

Každá zpáteční letenka stála přibližně 10 tisíc eur. Vstupenky na finále, ubytování nebo stravování stojí další tisíce eur.

Průměrná měsíční mzda v Argentině však činí jen asi 370 eur. Mnoho fanoušků si dnes ještě nekoupilo jízdenku zpět do země a zadlužují se na generace.

Jedinou náplastí bude titul mistra světa. Pro Argentince znamená naprosto všechno.