Pastrňák: Hrát za nároďák mi vyvolává úsměv na tváři, toužím po úspěchu!

Hokejový útočník David Pastrňák nechal v zámoří za sebou zklamání z vyřazení hned v 1. kole vyřazovacích bojů o Stanley Cup a věří, že zažije úspěch s reprezentací.

Do dějiště mistrovství světa dorazil dnes, hned stihl trénink na ledě a chystá se na první start na MS od roku 2018. Těší se také, že by mohl oživit souhru s bývalým spoluhráčem v Bruins Davidem Krejčím, jenž se loni vrátil z NHL domů do Česka a oblékal dres extraligové Olomouce.

„Pro mě je vždycky čest, když obléknu reprezentační dres, vyvolává to u mě úsměv na tváři. Je mi také sympatické vítězné naladění trenéra Kariho Jalonena, když říká, že pro tým musí být cílem zlato,“ řekl brzy šestadvacetiletý Pastrňák v rozhovoru s novináři.

Do Tampere se těšil ze dvou hlavních důvodů. „Jednou velkou motivací byla možnost zahrát si zase s Krejčou, ale pak to má i druhý rozměr. Chci konečně zažít nějaký úspěch a udělat tak radost českým fanouškům. To je velká výzva,“ prohlásil Pastrňák.

O toto nadšení a pozitivní naladění ho nepřipravila ani úterní porážka od Rakouska, s nímž samostatný český tým prohrál poprvé v historii. „Neviděl jsem to, ale i takové věci se stanou. Teď jsem tady a chci vyhrát každý zápas. Je třeba, aby si to sedlo a tým si vyhověl. Nesmíme se koukat nazpátek, ale potřebujeme, aby se nám sešly věci, které jsou k úspěchu potřeba,“ konstatoval Pastrňák.

Vedení týmu o něho hodně stálo, otazníky ale vyvolával jeho zdravotní stav. „Říkal jsem Petru Nedvědovi, že přijedu, když budu zdravý,“ připomněl dlouhodobou dohodu s generálním manažerem Petrem Nedvědem.

„Konec základní části byl náročný, nějaké šrámy tam přece jen byly a nevěděl jsem jestli mě Boston pustí. Většinou to nechávali na mně, ale letos jsem si fakt musel počkat na výsledek zdravotní prohlídky. Nakonec jsme se s doktory dohodli, že pojedu. Kdybych se ale necítil stoprocentně v pořádku, o cestě na šampionát bych ani neuvažoval,“ uvedl Pastrňák.

V týmu narazil na řadu dobře známých tváři. „Byl jsem překvapený, jak moc spoluhráčů z mého ročníku tady je. Řadu z nich jsem viděl naposledy tady ve Finsku při osmnáctkách, když jsme získali stříbro. Hned mi to cvaklo, jak jsem viděl sestavu. Je to vlastně i takový důkaz, že jsme tenkrát měli dobré mužstvo, když se nás z juniorského věku sešlo tady tolik.“

Přicestoval nakonec i přes menší potíže podle plánu. „Byla to dlouhá cesta, ale hraju už v zámoří také nějaký pátek, takže jsem přece jen zvyklý. Hned při odletu v Bostonu jsme chytili asi hodinu a půl zpoždění, ale měl jsem pak ve Frankfurtu tři hodiny na přestup, takže nakonec to bylo na pohodu,“ popsal Pastrňák.

Byl rád, že se dostal ještě dnes na led. „Přece jen už stárnu, takže jsem se potřeboval pořádně rozcvičit, abych se tady hned nezranil. Bylo příjemné vybruslit únavu z cesty, bude se mi krásně spát,“ podotkl s úsměvem Pastrňák. „Ještě jsem nebyl ani na hotelu, pojedu se ubytovat a odpočinu si, abych byl co nejlépe připravený na zápas,“ dodal.

Ještě v noci na neděli bojoval s Bruins na ledě Caroliny o postup do 2. kola play off. Hurricanes ale vyhráli sedmý zápas 3:2. „Každým rokem je to horší a vyřazení bolí čím dál víc. Když jsme byli už jednou blízko, tak chci do finále zase a být tentokrát na té vítězné straně,“ připomněl Pastrňák těsnou porážku se St. Louis z roku 2019.

Co rozhodlo o postupu Caroliny? „Byla to vyrovnaná série, oni měli v sedmém zápase výhodu domácího ledu i výbornou taktiku. V předchozích letech jsme je dvakrát vyřadili, to měli ještě mladší tým. Teď určitě moc stáli o to, aby nám ty porážky vrátili. Vůbec bych se nedivil, kdyby v play off vyhráli celou konferenci a šli až do finále. Já jsem si ale už v letadle nastavil myšlenky na reprezentaci,“ zdůraznil Pastrňák.

V sezoně se sice pomaleji rozjížděl, ale nakonec podruhé v kariéře pokořil metu 40 gólů v základní části a měl průměr více než bodu na zápas. „Sezona byla celkově těžká. Ze začátku hrozná, pak trenéři přeházeli lajny a bylo to lepší. Udělalo se play off, ale vydrželi jsme jen jednu sérii,“ litoval Pastrňák.

V Tampere narazí na klubového spoluhráče – brankáře Jeremyho Swaymana. Češi se utkají s Američany v pondělí odpoledne. „Trochu jsme si o tom pokecali, je to nesmírně talentovaný gólman a šampionát pro něj bude velkou zkušeností. Nějaké jeho slabiny znám. Je každopádně zajímavé stát najednou proti gólmanovi, s nimž denně trénujete,“ řekl Pastrňák.